V rozhovoru se spisovatelem Ondřejem Suchým prozradila, že právě role Jarmily v komedii Příklady táhnou z ní udělala už v patnácti mladou filmovou hvězdičku. Tak o ní ostatně tehdy psaly noviny. Ona sama přitom netoužila stát se hvězdou, byla to spíše její maminka, která ji neustále motivovala a směřovala k herectví.
Čtěte také
Náhoda jí změnila život
S maminkou se vydaly do Prahy na konzervatoř, že se zeptají na podmínky přijetí. Na chodbě potkaly dívku, která jim poradila, jak se připravit na zkoušky. Během rozhovoru se ale zmínila o připravovaném filmu Příklady táhnou, do něhož hledají podobnou dívku, jakou byla Stella. Filmařům se sice líbila, ale role prý byla již obsazená. Náhoda nebo osud ovšem zatočily s kartami a za pár týdnů za Stellou přijel režisér Miroslav Cikán a roli jí nabídl. A úloha Jarmily udělala ze Stelly nejen herečku, ale taky se stala osudovou pro její soukromý život.
Čtěte také
Do konce války natočila ještě několik filmů, mimo jiné drama Barbora Hlavsová, naposledy točila v roce 1943. Kromě filmování ovšem hrála i v divadle, například v Novém divadle, a celý život potom na Oldřicha Nového s úctou vzpomínala. Po válce pak jezdila s kolegy po vesnických divadlech a v roce 1947 nastoupila do Alhambry, kde ale vydržela jen do února 1948. Později hrála v Divadle Na Fidlovačce, odkud v padesátých letech přešla do Divadla ABC, kde působil Jan Werich. Tam zůstala až do roku 1989.
Čtěte také
Pohádky byly jejím osudem
Po desetileté pauze se Stella vrátila v padesátých letech i k filmování. Objevila se ve snímku Stříbrný vítr a pak přišla její nejslavnější role v pohádce Byl jednou jeden král a role Zpěvanky. Právě v tomto filmu se zalíbila Werichovi, který jí později nabídl místo v Divadle ABC. Filmovala dále a zahrála si například v legendární pohádce Princezna se zlatou hvězdou a v komediích Anděl na horách, Pane, vy jste vdova nebo Co je doma, to se počítá, pánové, kde ztvárnila bohatou tetičku z Ameriky.
Čtěte také
Přestože měla snoubence, pozounistu Jana Čížka, ke svatbě nedošlo, protože zemřel v roce 1944 na tuberkulózu. Později žila přes dvacet let s přítelem Jiřím, ale nikdy si ho nevzala. Jako by čekala na toho pravého. A tím se stal v roce 1990 Jaroslav Mráz. Redaktor, který s ní v roce 1939 dělal rozhovor o filmu Příklady táhnou. Padesát let o něm pak neslyšela, protože po válce emigroval do USA. V knize Osudy paní Stella vzpomíná, jak jí jednou v roce 1990 zazvonil telefon a na druhém konci byl právě Jaroslav alias Jerry. Setkali se a báječně si rozuměli. On ji pozval do Ameriky a za pár měsíců se za ním přestěhovala. Byla to prý láska jako trám a nezáleželo na tom, že jí táhlo na sedmdesát let. „Rychle jsem se aklimatizovala, nejen proto, že je v Kalifornii krásné počasí, ale protože jsem s Jerrym prožívala nádherný život,“ řekla později v jednom z rozhovorů. Pohádkové manželství ale trvalo jen osm let, než Jerry v roce 1998 zemřel. Stella svého osudového muže přežila o jedenáct let a zemřela v Americe v šestaosmdesáti letech.
