Pocit štěstí se dá naučit

Ženy jsou dle vědců méně šťastné než muži. 3 tipy, jak pocit štěstí natrénovat!

Šálek kávy sice váš život nezmění, ale když máte den blbec, má cenu zlata. Dokáže totiž okamžitě zlepšit náladu. Pocity štěstí vám dodají i jiné maličkosti, třeba mazlení se psem nebo deset minut jógy. A štěstí se dá natrénovat, jen musíte vědět, jak na to!  

Na žebříčku „štěstí“, který sestavuje každý rok OSN, jsme osmnáctí ze všech zemí světa. První místo obsadilo Finsko a v první desítce nejvíce happy zemí je i Dánsko, Norsko či Švédsko. Štěstí podle tvůrců žebříčku nejčastěji závisí na příjmech, zdraví či svobodě. To, že jsme ve dvacítce nejšťastnějších národů planety je skvělá zpráva, ovšem být šťastný v běžném životě je složitější. Ale dobrou zprávou také je, že i když nemáme plnou peněženku nebo nás trápí nějaká nemoc, pocit štěstí se dá podle vědců natrénovat.

Čtěte také

Přílohy v dietě nejsou zlo

Čtěte také

Přílohy ano, nebo ne? Opravdu jsou zlo? Kolik a čeho jíst, když chcete zhubnout

Štěstí je jako koření

Světová zdravotnická organizace mimo jiné konstatuje, že zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. „Můžeme se zamýšlet, nakolik se pohoda překrývá se štěstím. Zřejmě bychom jisté styčné body nalezli, já sama vnímám štěstí jako něco mnohem intenzivnějšího. Mohli bychom štětí přirovnat ke koření. Malá špetka pepře učiní z některých jídel skutečnou pochoutku. Ve větší síle však chuť devalvuje, a kdybychom jej užívali neustále, už se na něj nebudeme těšit. Tím se dostávám k dalšímu, pro mě důležitému aspektu štěstí, k těšení se. Když se těšíme a na kýžený okamžik si tak trochu musíme počkat, prožijeme často štěstí ještě intenzivněji, než když nám takříkajíc spadne do klína z čistého nebe,“ domnívá se psycholožka Magdalena Dostálová.

Čtěte také

Indická astrologie

Čtěte také

Znamení podle indické astrologie. Zjistěte, jak moc na vás charakteristika sedí!

Muži versus ženy

Muži a ženy čerpají pocity štěstí z rozdílných věcí. Podle průzkumů čtyřicet procent mužů uvádí jako zdroj štěstí sex a třicet procent vítězství oblíbeného sportovního klubu. Pro sedmdesát procent žen je ale štěstím, když můžou trávit čas s rodinou. O tom vím své, můj manžel se dokáže z výhry fotbalové Slavie radovat tak, že vypadá jako desetiletý kluk, který právě získal podpis Messiho. Pocity štěstí jsou u něj v tom okamžiku naprosto nejintenzivnější. Já zažívala vždy nejsilnější pocity štěstí se svými syny a rodinou a nezměnilo se na tom vůbec nic, i když už jsou dospělí. Jsou tedy ženy nešťastnější než muži? Výzkumy ukazují, že i přesto, že ženy jsou mnohem svobodnější než jejich protějšky, jsou vždy a všude méně šťastné než muži. Smutek, úzkost, deprese, osamělost – ženy tohle všechno prožívají mnohem intenzivněji. Alex Bryson z University College London říká, že příčinami jsou nejen společenská očekávání, ale také nepřiměřené množství povinností v oblasti péče o děti a mnohonásobně nižší výdělky v porovnání s muži.

Čtěte také

Zbavte se celulitidy jídlem

Čtěte také

Zbavte se celulitidy jídlem! Vyřaďte nevhodné potraviny a pročistěte organismus

Přirozená nutnost

Psycholog Dan Gilbert tvrdí, že lidstvo jako takové přirozeně inklinuje k pocitu pohody či štěstí. „Já tuhle tendenci vnímám jako nutné vybavení pro přežití lidského druhu. Gilbert má teorii přirozeného a umělého štěstí, kdy nás k přirozenému dovedou situace, kdy jsme docílili toho, po čem jsme toužili. Kdežto to umělé si umíme nebo můžeme vyprodukovat sami ve chvílích, kdy se nám nepodařilo dobrat se přirozeného štěstí. Z historie víme, že lidstvo bylo, většinou tedy ne jako celek, opakovaně vystavováno velmi náročným situacím. Potýkalo se s nemocemi, diktaturami, válkami. Zabývám se obdobím druhé světové války a šoky, traumaty a jejich přenosem na další generace. Mnoho odborníků se zamýšlelo nad tím, co v lidské psychice přispělo k šancím na přežití ve vražedných podmínkách koncentračních táborů. Souzním s teorií, že pokud máme jasný smysl života, což v podmínkách lágrů byla naprostá touha po přežití, pomůže nám to překonat, byť i náročné překážky tak, aby se co nejméně podepisovaly na kvalitě našeho života,“ říká psycholožka Magdalena Dostálová.

Čtěte také

Psí oči

Čtěte také

Pejskaři, pozor! 9 lidských potravin, které jsou pro psy prudce jedovaté

Tréninkem ke štěstí

Není důvodem, proč nejsme šťastní, náš mozek? A když ho budeme trénovat, budeme šťastnější? Neuropsycholog Nick Hanson, autor mnoha studií a knih o štěstí, tvrdí, že mozek je orgán, který se „učí“ a lze ho tedy natrénovat, abychom se cítili šťastnými. Čím více času strávíme přemítáním o negativních věcech, tím víc se náš mozek naučí myslet tímto způsobem. Dobrou zprávou podle něj ale je, že tenhle začarovaný kruh můžeme prolomit vytvořením nových návyků. Můžeme totiž ovlivnit způsob, jakým přemýšlíme. Tím, že se zaměříme na to dobré, a nikoli jen na to špatné, povzbuzujeme šťastné myšlení, aby přicházelo přirozeněji. Honba za štěstím ale vyžaduje závazek. Jak říká Nick Hanson, intervence zaměřené na štěstí jsou velmi účinné, ale jen tehdy, když se budeme cítit motivovaní a budeme vědět o vhodných aktivitách, jak to udělat. „Mozková cvičení“ jsou skvělá, protože eliminují úzkosti a pesimistické myšlení.

Čtěte také

ADHD u dospělých

Čtěte také

Přibývá dospělých s ADHD. Jak se žije rodičům, kteří mají hlavu v chaosu?

Od pesimismu k optimismu

Sklon k pesimismu jsme často bohužel zdědili po svých rodičích či předcích. Ovšem neznamená to, že by pesimista nemohl štěstí natrénovat. Vždyť je to „jen“ dovednost. Podle psycholožky Dostálové je dobré vědomě pracovat sám se sebou a uvědomovat si své „tady a teď“. „Drobné každodenní příjemnosti tak mohou, jsme-li si jich vědomi, povznést náš život na šťastnější úroveň. Často si s klienty povídám o tom, nakolik nás ovlivňuje prostředí, ze kterého jsme vzešli, naše primární rodiny. Docházíme k tomu, že se na nás neoddiskutovatelně dokážou podepsat. Je však dobré nebýt pasivní, nezapomenout na svobodnou vůli, kterou jsme byli obdaření. To znamená, že nemusíme pro nás nefunkční model svých rodičů slepě okopírovat, ale můžeme přijít na svůj vlastní, pro život lepší. Často se k tomuto tématu dostáváme i v oblasti optimistického či pesimistického životního ladění. Přiznávám klientům, že samozřejmě je energeticky mnohem méně náročné okopírovat to, co od rodičů známe, v čem jsme vyrostli. Když nám v tom však není dobře a uvědomujeme si to, můžeme také zapojit naši svobodnou vůli. A vynalézt třeba svůj vlastní, funkčnější model. Ano, stojí nás to možná více energie, jelikož se nemůžeme inspirovat tím, co od rodičů známe, ale když tenhle úkol zvládneme, přinese nám velmi pravděpodobně spokojenější život. A to už za energetické výdaje stojí,“ radí psycholožka.

JAK TRÉNOVAT ŠTĚSTÍ

  • Neutralizujte samomluvu - Nejste náhodou sami sobě největším kritikem? Káráte se za něco banálního nebo hloupého, místo abyste se soustředili na to, co děláte správně? Nejste rozhodně sami. Existuje spousta lidí, kteří trpí vnitřní samomluvou, která je ale negativní. A negativní myšlení vede k destruktivnímu chování a tlumí radostné zážitky. Nastavený vzorec můžete prolomit neutralizací samomluvy ve své hlavě. Ve chvíli slabosti si můžete myslet: „Jsem hrozná máma.“ Ale když se zastavíte a na chvíli zneutralizujete své myšlení, můžete pak místo toho říct: „Být mámou je těžké. Ale je fajn být mámou.“
  • Vytvořte si rutinu vděčnosti - Výzkum Harvard Health Publishing ukazuje, že praktikování vděčnosti má spoustu výhod pro duševní zdraví a pocity štěstí. Vděčnost pomáhá lidem cítit pozitivnější emoce, vychutnávat si dobré zkušenosti, zlepšovat zdraví, vypořádat se s nepřízní osudu a budovat pevné vztahy. Doporučuji vést si deník vděčnosti. Než půjdete do postele, napište si tři věci, za které jste ten den vděční. Praktikuji to asi půl roku a musím říct, že to vážně funguje. Můžete taky psát děkovné dopisy. Komu jste vděční a proč? Řekněte jim to. Odesílání dopisů není nutností, důležitý je myšlenkový proces. Existují i aplikace pro vděčnost, v nichž si lze nastavit připomenutí, abyste nezapomněli na zapsání myšlenek.
  • Dovolte si cítit se šťastně - Podle psychologa Nicka Hansona je pro lidský mozek snazší soustředit se na špatné zkušenosti než na dobré. Pokud je mysl jako zahrada, „půda“ vašeho mozku je úrodnější pro plevel než pro květiny. Když si uděláte čas a budete si vážit šťastných okamžiků a pocitů, váš mozek si to zapamatuje a bude v tom chtít pokračovat i v budoucnu. Okamžiky štěstí najdete i v maličkostech, jako je ranní doušek kávy, dlouhá sprcha nebo objetí. Zpomalte a všimněte si, jak se v těchto chvílích cítíte, a uložte si je do paměti, abyste si je později připomněli. Tím, že si vychutnáváte i ty nejmenší okamžiky, tvrdě zapojujete mozek k udržení trvalých pocitů štěstí.

Čtěte také

Studovat se dá v každém věku

Čtěte také

Dodělat maturitu či zvýšit kvalifikaci? Poradíme, jak studovat v každém věku

Vzpomínkový trenažér

MAGDALENA DOSTÁLOVÁ, psycholožka a psychoterapeutka, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Praha 2

Vzpomínky mohou být naší zásobárnou libých pocitů. Jsou situace, kdy hrají dočasně či dlouhodobě v našich životech i poměrně zásadní roli. Občas se ke mně dostanou klienti v náročné situaci, kdy jim zemřel životní partner či partnerka. Tehdy jsou vzpomínky i v terapii naším věrným druhem. Společně pracujeme na tom, aby se klient vzpomínek nebál, naopak aby dokázal sáhnout do kasičky společných zážitků a vynést je na světlo. Mluvil o nich zpočátku se mnou v terapii, posléze se svými blízkými. Každé takové vzpomínání je sladké i bolestné, ale pomáhá nám v uvědomění si spojitosti a kontinuity v našich životech. Štěstí a schopnost prožívat jej totiž také souvisí s naší schopností akceptovat konečnost života. Což nás dovede mimo jiné k tomu, že můžeme být schopni prožívat současný okamžik, naše tady a teď, radovat se z každodenních drobností a nečekat, až nám s velkou pompou spadne štěstí do klína.

Zdroj: časopis Vlasta healthline.com 

Čtěte také

Vinařské rozhledny

Čtěte také

Vyšplhejte na rozhlednu a vyberte si z ptačí perspektivy místo dalšího koštu

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Anna Julie Slováčková o těžké nemoci: Zvládla jsem to já, zvládnou to i jiní

Čtěte také

Motivační citáty

Čtěte také

Jste na dně? Tady je TOP 30 motivačních citátů, které vás nakopnou

Oblé kopce a mělká údolí, rozlehlé louky a smíšené lesy. Rychlebské hory jsou malebné a přátelské.

Neznámé, magické, zapomenuté! rychlebské hory spojují přírodu i silnou historii

Chcete-li, můžete se v kopcích ztratit lidem. Na loukách ani v lesích s žulovými skálami a zatopenými lomy nepotkáte živáčka. Rychlebské hory na hranici s Polskem jsou do příjemné míry ještě neobjevené. Jakmile zažijete kombinaci divoké přírody a silné historie, budete se vracet.

Jsou jako vzácný magnet plný protikladů. Prodchnuté trochu smutkem a opuštěností, ale také nadějí a velkou vnitřní silou. Jejich kouzlo spočívá v silné historii a nádherné krajině se zdravými smíšenými lesy,“ říká o místě, kde už sedmnáct let žije, bývalý pedagog Václav Kvapil, který tu vyrábí dřevěné hračky. A má pravdu! Mě si magicky a láskyplně přitáhly už před osmnácti lety, kdy mě do Rychleb vzal poprvé můj muž. Ač slezský rodák, byl tu tehdy se mnou, přistěhovavší se Jihočeškou, také poprvé.

Čtěte také

Posilování

Čtěte také

Cvičit 30 minut denně a hubnout? Rady, jak vytěžit z krátkého tréninku maximum

Jako ukrytý poklad

Stává se to mnoha dalším turistům, že ve stínu drsnějších Jeseníků objeví nečekaně malebný klenot. Táhne se podél česko-polské hranice a při pohledu na mapu republiky ho najdete na úplné severovýchodní periferii. Po bezmála dvaceti letech života na Opavsku vás už umím poslat konkrétně do Javornického výběžku na samý severozápad Slezska. „Zatím jsou to hory spíš neznámé, ještě neobjevené. Žádné velehory, nejvyšší Smrk má 1127 metrů nad mořem, ale oblé kopce s překrásnými lesy s bukovými pásy. Hřeben přejdete za dva tři dny, ale kdykoliv se můžete zanořit do paralelních údolí, která vás vždy zavedou do ‚civilizace‘,“ popisuje kouzlo hor výtvarnice, pedagožka a organizátorka tamních kulturních akcí Zdeňka Morávková. V údolní vesničce žije s rodinou už dvanáct let.

Jedno z nejopuštěnějších pohoří u nás, polsky Góry Złote, je za hranicemi prohlášené za Chráněnou krajinnou oblast. Díky tomu, že není masově vyhledávaným turistickým cílem, živou duši tu místy nepotkáte ani během hlavní sezony. Však i jeden z nejsledovanějších profilů na facebooku má v názvu podtitul Hory ticha a zastavení. Liduprázdno oceňuje i známý výtvarník a muzikant Jaromír Švejdík. Tvoří pod pseudonymem Jaromír 99 a střídavě žije v Praze a právě v podhůří Rychleb. „Toulání se v přírodě je mi blízké. Tady můžete jít hodiny a hodiny nikoho nepotkat,“ řekl mi předloni v rozhovoru. Píše tu písničky, inspiraci horami najdete i v jeho grafikách.

Čtěte také

Jak si prodloužit opálení

Čtěte také

Jak si prodloužit opálení? Zapomeňte na bazén, trochu obrušujte a hodně mažte

Nový svěží luft

Rychleby, původně německy Reichenstein, leží v bývalých Sudetech a jejich genius loci je silný a působivý. Před několika staletími to byl nesmírně bohatý a rozvinutý kraj. Pro představu, „okresní“ Jeseník letos slaví 755. narozeniny. Lidé tu žili v blahobytu, rozvíjeli kulturu, mezinárodní obchod, spolkový život… Než přišla hospodářská krize, druhá světová válka a temné dějiny (po) odsunu německých obyvatel. „Pod povrchem tu pořád cítíte ztracenou německou kulturu, do toho energii nově příchozích ze Slovenska, Valašska… A pak je tu další vrstva – současné dějiny, kdy sem přichází žít a pracovat nová generace,“ trefně vystihl Jaromír 99.

Díky tomu kraj během uplynulých deseti let výrazně ožil. Fascinujícím důkazem a pro mě i symbolem obrody je secesní Tančírna v Račím údolí nedaleko Javorníku – architektonický skvost postavený v letech 1906 až 1907. Ještě před deseti lety byla ruinou, kde jsme se s mužem zoufalí z jejího zchátralého stavu brodili ve střepech. Tolik lidí ale věřilo a usilovalo o její záchranu, až se to obci Bernartice podařilo. Od roku 2015 je vyhledávaným turistickým cílem a kulturním centrem, kde vystupují umělci z celé republiky. Pořádají se tu koncerty, festivaly, autorská čtení, cvičení jógy… a samo sebou se tu tančí. Živě si vybavuju, jak jsme jednou přijeli už s dětmi jako turisté časně zrána a tanečníci v kostýmech à la 20. léta nás po protančené noci něžně vtáhli dovnitř. Peříčka z boa jsme ze sebe obírali ještě cestou lesem. Genius loci této unikátní stavby, kde už dávno nebývá pusto a prázdno, si vás prostě podmaní jako celé Rychleby.

Čtěte také

Indická astrologie

Čtěte také

Znamení podle indické astrologie. Zjistěte, jak moc na vás charakteristika sedí!

Oblíbená trasa

V kavárně Tančírny se nezdržujte moc dlouho, byť k tomu její nabídka svádí – Staroměstské trubičky stojí za hřích –, ať stihnete vylézt (alespoň) na vyhlídku Čertovy kazatelny a dojít (ideálně) až do Javorníku. Za strmý, ale krátký výstup (směrem nahoru snazší) budete odměněni jedinečným výhledem do hluboce zaříznutého Račího údolí. Vizuálně působivá je samotná skalnatá vyhlídka, podobných najdete v Rychlebech několik. Za odměnu jsou i Venušiny misky na vrcholu Smolný. Ve skalních útvarech tam objevíte pozoruhodné žulové „mísy a křesílka“, prý pro tamní skřítky… Nejen děti budou nadšené! To je ale na jiný výlet, třeba z vesnice Černá Voda – teď zpět na Čertovy kazatelny. Odtud můžete pokračovat ke zřícenině gotického hradu Rychleby a dál po hřebeni až do Polska. S rodinou chodíváme raději na druhou stranu směrem na Javorník. Cestou se osvěžíme pitnou vodou z pramene u kaple sv. Antonína (já vnímám spiritualitu místa, zatímco děti se obvykle celé zlijou), abychom pak unesli těžký náklad! Cestu k zámku Janský vrch totiž lemují vzrostlé kaštany. V překrásném stromořadí, nominovaném na Alej roku 2021, je vám brzy jasné, že i letošní podzim máte málo kapes. A kdo nesbírá, kochá se výhledem na Rychleby i vzdálenější Jeseníky. Milovníci historie by v cílovém Javorníku neměli minout prohlídky zámku i muzea v nově opravené soudní budově. Na milovníky výběrové kávy pak čeká na náměstí Bistrý Arthur – espresso bar, který vás sladce i slaně občerství.

Čtěte také

Nedostatek draslíku

Čtěte také

V noci se vám zdá o mravencích a budíte se v křečích? Možná vám chybí draslík

Síla i tíha zaniklých obcí

Liduprázdné a duchaplné Rychleby – jak říká kamarádka Kristina Šemberová, která má za sebou několik jejich přechodů – zažijete nejintenzivněji v zaniklých osadách. Pro Kristinu je to mimo jiné Růženec v průsmyku jižně od pohraniční obce Bílá Voda, kde se odehrává nový román Kateřiny Tučkové. Chcete-li si krutý osud řeholnic připomenout na místě, projděte se v Bílé Vodě mezi sedmi sty hroby sester, které tam byly internovány po roce 1950.

Pro mě jsou magickým místem zaniklé Hraničky – německá obec Gränzdorf založená kolem roku 1785. Na hřebeni po ní zůstala jen rozlehlá louka uprostřed lesů, na ní jako němý svědek jediné stavení. Zdeňka Morávková mi vyprávěla o jedné ženě, která tu žila, tvrdě pracovala a ráda lyžovala. Kdysi tu bývávaly dva metry sněhu. Chodila lyžovat v noci za úplňku, aby na svahu viděla, a to i v době, kdy za kopcem už zuřila válka… Myslela jsem na ni, když jsem na informační tabuli četla, že v Hraničkách žilo před 2. světovou válkou bezmála dvě stě lidí v jednačtyřiceti domech. Do roku 1949 byli všichni odsunuti a jejich domy zbourány. Tamní kostelík odstřelila československá armáda na konci 60. let, dnes na jeho místě stojí pietní kříž. Na okraji horské pláně zůstal dodnes jediný domek – jeho původní majitel se mohl v roce 1949 vrátit a s rodinou tu žít. Kdyby tak mohly jeho zdi vyprávět kolemjdoucím! Unesli bychom to? Přiznám se, procházela jsem kolem něj s velkým respektem, ale i hlubokou tísní.

Čtěte také

Chrápání

Čtěte také

Budí vás partnerovo chrápání? Intenzitu ovlivňuje obezita, noční můry i covid

Umění na každém „rohu“

V „Rychlebkách“, jak jim ráda říkám, jsou ale také místa s pamětí, která tolik netíží. Díky spolkovým aktivitám místních lidí vás naopak zahřejí u srdce a povzbudí. Takové Zálesí! Po cestě do něj si na křižovatce nemůžete nevšimnout „oblečené“ kapličky, kterou obháčkovaly místní ženy. Z původního kostela zbyly jen kamenné schody, které vás dovedou na vršek k místnímu hřbitůvku a malé márnici. Spolek Světakraj a místní chalupáři v ní předloni otevřeli minimuzeum věnované Zálesí. Hned vedle, na původním místě zaniklého barokního kostela, stojí obří houpačka – jednoduchá dřevěná konstrukce, kterou vytvořili výtvarníci z umělecké skupiny REZ. Z jejich dílny pocházejí i obří židle a stůl umístěné na holém zatravněném kopci Lánský vrch. Ve zvlněné krajině, ze silnice mezi Žulovou a Javorníkem, tento land art opravdu nepřehlédnete. Až na obří nábytek vylezete a pěkně se usadíte, budete mít dokonalý výhled kolem dokola – na Žulovskou pahorkatinu i dominantní hradbu Rychleb po celém obzoru.

Čtěte také

Vedlejšáky slavných

Čtěte také

Vedlejšáky slavných? Susan Sarandon hraje ping-pong, Kevin Kostner čistí oceány

Polské překvapení

Překrásný pohled na východ i západ slunce je i v Zálesí, tak se tam ještě vraťme. Projděte vesnicí v mělkém údolí až nahoru a před lesem odbočte doprava na cyklostezku. Do deseti minut jste u osamocené Kapličky v Zálesí – nejmenší galerie současného umění, co znám. Odtud už je to kousek na česko-polskou hranici, kde se můžete napojit na turistickou trasu Szlak Kurierów Solidarności, která vede podél hranice až na Borůvkovou horu. Polští a českoslovenští disidenti včetně Václava Havla si tu v 80. letech tajně předávali knihy a dokumenty. Borůvková hora s rozhlednou je pěšky dostupná i ze silnice, která vede z Javorníku přes Travnou na státní hranici a pokračuje dál do lázeňského městečka Lądek- Zdrój (česky Landek). Nacházejí se tu jedny z nejstarších evropských lázní, založené roku 1680! Hlavní léčebný pavilon byl znovu postavený na konci 19. století v tureckém stylu. Měli jsme štěstí a dostali se dovnitř ve dnech, kdy bývá bazén otevřený i veřejnosti. Zpětně viděno, šok z objevu evropsky unikátní architektury uprostřed hor jsem nerozdýchala ani v té blahodárné lázni pod monumentální pestrobarevnou kopulí. To prostě musíte zažít na vlastní kůži. O jazyku nemluvě, protože zákusky v tamní „vídeňské“ kavárně Albrechtshalle jsou prvotřídní ukázkou umu polských cukrářů.

Zavedla jsem vás do Polska, přitom jsem nestihla napsat o mnoha úžasných místech na české straně Rychleb. O koupání v zatopených lomech, o magické Boží hoře nad Žulovou, o vyhlášených Rychlebských stezkách pro bikery v lesích nad Černou Vodou… Je tam tolik míst, která ještě neznám. Už cítím tu sílu hor, která nabádá k dalšímu výletu...

Zdroj: časopis Vlasta rychleby.cz

Čtěte také

Princezna Diana v modrých šatech

Čtěte také

Mýty a pravda o princezně Dianě: Pikantní deník, závislost i slavný příbuzný

Čtěte také

Psí oči

Čtěte také

Pejskaři, pozor! 9 lidských potravin, které jsou pro psy prudce jedovaté

Čtěte také

Bolestivý sex

Čtěte také

Trápí vás bolestivý sex? Může za něj stres, deprese, menopauza, kojení i léky