Majčina dcera Lucie tvrdí, že její muž jí nevěnuje dostatek pozornosti. A taky že nemá zájem o rodinu, takže všechna péče o děti je na ní. Když došlo třeba na letní dovolenou, jel s kamarády na vodu, zatímco Lucie s dětmi byla u kamarádky na chatě. Lucii vadí, že si její muž po práci spíš zajde do hospody, než aby spěchal domů. Podezírá ho i z toho, že jí byl nevěrný.
Mladá žena se vdávala, když jí bylo pětadvacet. Nemusela, nikdo ji do toho netlačil. Možná budoucí tchyně trochu. Svatba to byla pěkná, obě rodiny se znaly docela dlouho, takže noví příbuzní se na všem dokázali dohodnout, včetně toho, co kdo zaplatí.
Byl to šok
Mladá rodina bydlela první rok v domě u ženicha s jeho rodiči. Pak si ale rozmysleli původní plán, že si postaví dům na jejich velkém pozemku, a odstěhovali se do nedalekého okresního města. To ženichovu rodinu dost mrzelo, ale mladí byli neoblomní. Jejich rozhodnutí mělo logiku, oba ve městě pracovali. Po roce od svatby přišlo na svět dítě, po dvou letech druhé. Pro mladou Lucii nastal trochu zběsilý kolotoč, mladí prarodiče jim moc pomoci nemohli, sami ještě chodili do práce.
Ale dnes je klukům sedm a osm let, chodí do školy, Lucie i její muž do práce a žádné logistické drama už se nekoná. Majka vůbec netušila, že dceřino manželství je v krizi. S dcerou si pravidelně volají, navštěvují se tu a tam o víkendech. Pravda je, že ani jedna z nich nikdy nebyla na žádné velké svěřování se.
Takže když Lucie matce oznámila, že podá žádost o rozvod, byl to pro Majku šok. I proto, že ona s manželem před pár lety oslavila pětatřicáté výročí sňatku. I když to občas nebylo lehké, například kvůli pití, rozhodně na rozvod nikdy nepomyslela. To se u nich v rodině nedělá. Podle ní si Lucie soužití muže a ženy idealizuje a v jiných rodinách, které manželovi předhazuje jako příklad, je to podobné. Majka ví, že dceřin manžel občas nepřijde domů, raději spí u kamaráda, aby se vyhnul další hádce. Ale ani to podle ní není tak strašné, aby se krize nedala překonat. Už kvůli dětem.
Pohled terapeuta, odpovídá Mgr. Jana Divoká – psychoterapeutka
Pohled terapeuta, odpovídá Mgr. Jana Divoká – psychoterapeutka
Každý člověk má své portfolio zkušeností. Zkušenost je však nepřenositelná. Co toleruje jeden, nemusí tolerovat druhý. Lucie se rozhodla netolerovat manželovo chování. Co vede manžela Lucie k popisovanému chování, nevíme.
Pro rodiče je někdy velmi těžké přijmout podobná rozhodnutí svých dětí, obzvláště pokud sami podobnou krizí prošli a přestáli ji. Kdo ví, zda by se odvíjel Majčin život stejně, pokud by se v jejich rodině nepředávalo poselství, že „tohle se u nich nedělá“ (myšleno rozvod). Majku tedy může znepokojovat i to, že neví, co na situaci řekne okolí a jak se vyrovnat s tím, že nebude dodržen jejich rodinný vzorec.
Majka si také jistě uvědomuje, jaké starosti to Lucii do života přinese a jak může rozvod ovlivnit děti, což ji musí nesmírně trápit. Může se pokusit Lucce své zkušenosti přetlumočit, ale je na dceři, zda si z nich něco odnese.
Ať už se Lucie rozhodne jakkoliv, je dospělá a bude to rozhodnutí, za které si ponese vlastní zodpovědnost. Je pak na Majce, do jaké míry bude moct nebo i chtít dceři se situací pomoci.