Zdroj: Shutterstock
Kde ve světě se jí nejzdravěji? Malé porce, pálivá jídla i sklenka vína
Pokud bychom měli vybrat a zhodnotit jídelníčky z celého světa podle toho, jak jsou přínosné pro naše zdraví, ten český by zřejmě moc nebodoval. Nemůžeme se tedy ani divit, že Češi jsou téměř na špici světového žebříčku, pokud jde o rakovinu tlustého střeva a konečníku. Jak jsou na tom v jiných zemích a proč jsou možná zdravější než my?
Francie: Pomalé jedení
Pokud jste někdy ve Francii byli, tak víte, že tam jedí opravu pomalu. V podstatě by se dalo říct, že Francouzi praktikují i při jídle mindufulness, tedy metodu všímavosti. Když jíte jídla pomalu a vychutnáváte si je, jako to dělá spousta lidí ve Francii, může to vést ke konzumaci méně kalorií. Zkuste si udělat čas a užijte si přiměřeně dlouhé jídlo s přáteli nebo kolegy, žádných deset minut v kanceláři u počítače.
Japonsko: Menší porce
Malá jídla obvykle znamenají i méně kalorií. Studie ukazují, že lidé, kteří jedí větší porce, mají větší pravděpodobnost nadváhy a horšího zdraví. V Japonsku konzumují jídla v menších porcích a jsou navrženy tak, aby se strávníci cítili nasycení asi z 80 procent, ale aby nebyli ani hladoví, ani přesycení. Stejný přístup praktikují i doma, kde jsou porce kontrolovány pomocí malých misek, do nichž se vejde jen jedna porce rýže, polévky, zeleniny a bílkovin. Důraz je kladen na čerstvé ovoce a zeleninu, obiloviny a bílkoviny připravované zdravým způsobem, který umožňuje lidem, aby si jídlo vychutnali, ale nepřejedli se.
Indie: Pálivá jídla
Indické jídlo je plné bylinek a koření, jako je kurkuma, kari, zázvor a kardamom. Ty jsou nabité antioxidanty a dalšími látkami, které jsou pro naše zdraví prospěšné. Pálivé potraviny nám dodají takzvaný falešný pocit tepla (i když máme pocit, že doslova hoříme). Aby se tohle teplo z těla dostalo ven, dojde k rozšíření kožních a podkožních cév, což zlepší výdej energie a oxidaci tuků. Obezita je ale i v Indii na vzestupu, zejména mezi zámožnými ženami žijícími ve městech.
Řecko: „Realy“ středomořská strava
Pokud někdo říká, že se stravuje podle středomořské diety, kdo ví, zda ji ve skutečnosti praktikuje. Ve Středomoří existuje mnoho kultur a stravovacích zvyklostí, ale tradiční řecká strava je ta, která prokazatelně snižuje riziko srdečních chorob a rakoviny. Celá je totiž především o ovoci a zelenině, sýru více než mléka, ryb více než hovězího či kuřecího masa. A samozřejmě vše poctivě pokapat olivovým olejem, který obsahuje zdravé omega-3 mastné kyseliny, a zapít trochou vína. Zní to skvěle, jen to uvést do praxe i u nás.
Itálie: Červené víno
Na zdraví! Studie ukazují, že mírná konzumace červeného vína může snížit riziko onemocnění kardiovaskulárními chorobami. Studie z roku 2018 uvádí, že polyfenoly z červeného vína a hroznů mohou zlepšit střevní mikroflóru a přispět ke zdravým střevům. Je to proto, že polyfenoly z červeného vína působí také jako prebiotika, což jsou sloučeniny, které podporují zdravé střevní bakterie. Italové mají sice i pizzu a špagety, ale klíčem jejich stravování je umírněnost, a to i v případě konzumace červeného vína. Jedna sklena denně pro ženy, dvě pro muže. Víc už může být naopak riziko.
Norsko: Fermentace
Pokud některé potraviny necháte dlouho odležet ve vodě nebo soli, případně jiném koření, změní se chemie a chuť. Tomu se říká fermentace a fermentované potraviny jsou přirozenými zdroji probiotik – dobrých bakterií, které ovlivňují vše od trávení až po náladu. Mnohé národy po celém světě fermentují zeleninu, ovoce, mléko a maso. V Norsku například pstruha fermentují až rok a podávají ho tepelně neupraveného. Jinak je Norsko samozřejmě rájem pro rybí milovníky, takže gros jejich jídelníčku tvoří rybí pokrmy.
Jižní Korea: Mix všeho možného
Korejská restaurace vám může nabídnout nakládanou zeleninu, polévku, knedlíky, kvašené zelí, maso, vejce, ryby a vepřové maso – to vše v jednom jídle! Různé potraviny nejen zvyšují zajímavost, ale také vám pomáhají získat více živin. V jídelníčku je hodně zeleniny a populární je zelí. Například kimči je tradiční nakládaná zelí a používá se jako příloha i jako plnohodnotné jídlo s rýží či jako základ do polévky. Rozmanitost jídel ale může vést k tomu, že toho sníte až moc, takže je vhodné jíst menší porce.
Švédsko: „Hodné“ sacharidy
Je dobrým pravidlem hlídat si sacharidy, zejména v americkém jídelníčku, ale ne všechny sacharidy jsou stejné. Celozrnný žitný chléb běžný ve Švédsku (limpa) je zdravější. Má tendenci nezvyšovat hladinu cukru v krvi tolik jako bílý chléb, protože má více vlákniny, která pomáhá trávení. Tenhle chléb navíc voní po koření, sladu a pomeranči. Ve Švédku existuje spousty variant, a zvláště se hodí k šunce a sýrům. Ovšem i zde platí, všeho s mírou.
Zdroj: Vlasta.cz, https://www.webmd.com/diet/ss/slideshow-healthy-diet-world, https://www.theoldish.com/portion-size-key-to-japanese-health-and-longevity
