Nesmírnou výhodou Šumavy je velké množství dobře značených a udržovaných cest, takže nebude problém vybrat si výlet na míru. „Najdeme tu pohodlné výletní trasy vhodné pro rodiny s kočárky nebo pro starší návštěvníky, jako třeba cesta ze Špičáckého sedla k Černému jezeru, podél Vydry od Antýglu na Čeňkovu pilu, z Modravy na Březník, z Kvildy k prameni Vltavy a na Bučinu, z Borových Lad na Knížecí Pláně nebo cesta podél Schwarzenberského kanálu,“ píše se v průvodci nazvaném lakonicky Šumava od vydavatelství Soukup & David.
Kdo chce pořádný výšlap s místy slušným převýšením, musí jinam – třeba na Boubín, Plechý, Třístoličník nebo z Prášil nahoru na Roklan. Na všechna zmíněná místa, respektive do výchozích bodů tras se můžete dostat jak autem, tak sezonními autobusy.
1. Kolem Schwarzenberského kanálu k Plešnému jezeru
Vyrazte z osady Jelení Vrchy, v níž najdete portál tunelu Schwarzenberského plavebního kanálu, o něco výše pak leží dílčí zásobárna vody pro kanál – Jelení jezírko a ústí Jeleního smyku. Plavebnímu kanálu je věnována expozice v domě č. p. 13. V obci se každoročně konají ukázky plavení dříví.
Vydejte se k druhému ústí tunelu a dále po pohodlných cestách po zelené k Plešnému jezeru, stoupání je to vážně mírné, i když táhlé. Jezero samo je krásné, jezerní stěna nad ním impozantní.
Kdo se na to cítí, může si jako bonus dopřát výšlap po prudké lesní pěšině nahoru k pomníku spisovatele, malíře a velkého milovníka Šumavy Adalberta Stiftera. Jezero se po žluté dá obejít celé, výhled z Jezerní stěny dolů je nádherný, ale cesta už je to náročnější.
Od jezera se můžete na Jelení Vrchy vrátit stejnou cestou nebo to vzít dál po zelené a posléze po cyklostezce přes Rosenauerovu kapličku a Jelení smyk rovněž na Jelení Vrchy. Na sestupu od jezera je cesta ze začátku náročnější, půjdete přes efektní kamenné moře. V této delší variantě má cesta zhruba 14 kilometrů.
2. Po Šumavských pláních
Zhruba patnáct kilometrů má výlet po pláních, který začíná i končí na Horské Kvildě. Půjdete přes Filipovu Huť, Kvildu a kolem Vydřího mostu.
Držte se zelené značky. A těšte se z úžasných rozhledů, protože přinejmenším panorama se sedlem Roklanu na horizontu se vám vryje hluboko do paměti.
Z Filipovy Hutě jděte po žluté na Kvildu, která je hlavní křižovatkou cest i silnic na Šumavských pláních. Nepropustné podloží a zvýšené množství srážek i pramenů v okolí dalo vzniknout rozsáhlým rašeliništím. Nahlédnout do tohoto unikátního světa můžete v Jezerní slati cestou zpátky na Horskou Kvildu.
3. Vydejte se na úplně novou naučnou stezku Olšina
Až do roku 2016 zdejší kus krajiny patřil do vojenského újezdu Boletice. I díky tomu se zdejší příroda zachovala neponičená vnějšími zásahy. Naučnou stezku Olšina najdete jen pár kilometrů od Lipna – návštěvníky provází územím, které bylo desítky let nepřístupné veřejnosti.
Tahle naučná stezka v rámci CHKO Šumava vede po chodníčcích ze dřeva nebo po pěšinách z nasypané dřevěné štěpky. Nabízí jedinečný pohled do zachovalé krajiny – mokřady, mokrý les, suchý les, vlhká lada… Navíc se díky ní vy nebo děti či vnoučata dočkáte nečekaných zážitků v podobě mostků, plovoucích mol a loděk na laně, které můžete a nemusíte využít.
Okruh měří necelých sedm a půl kilometru a dá se bez potíží zvládnout i s obyčejným kočárkem.
Související články
4. Z Kvildy na Staré Hutě a zpět
Chcete přírodu a trasu, která nebude delší než deset kilometrů? Tohle je ona. Vydejte se po žluté z Vilémova, nejmalebnější části Kvildy, po cestě přes hluboce zaříznuté údolí říčky Olšinky až na rozcestí Na Starých Hutích. Vpravo od vás se rozprostírá první zóna národního parku.
Pokračování vás povede tmavými smrčinami, které jsou typické pro většinu Šumavy, nejspíše proto, že smrk nejlépe odolává zdejšímu chladnému a vlhkému klimatu. A tady ho ještě nedostihl kůrovec. Užijte si areál unikátního návštěvnického centra s výběhy pro jeleny a rysy, vede k němu modrá značka.
Na veřejnou silnici se připojíte v místě zvaném U Tremlů, kde vás upoutají obnovená boží muka – na Kvildu je to odtud po souběžném chodníku, co by kamenem dohodil.
5. Utajená obrana železné opony
Ani ne šest kilometrů má tahle naučná stezka v Železné Rudě, respektive v jejím blízkém okolí. Naučná stezka Utajená obrana železné opony má dva samostatné okruhy – Belveder a Debrník. Trasa Belveder představuje mimo jiné šest zpřístupněných pevnostních objektů. Trasa Debrník vás zavede do bývalého hraničního a zakázaného pásma, které bylo do roku 1989 běžným občanům nepřístupné.
Návštěvníci se dovědí třeba to, že v letech 1953 až 1964 bylo mezi Alžbětínem a Rudou vybudováno 50 objektů polní obrany. Tak se stala Ruda nejvíce opevněným městem v západním pohraničí. Vznikly i tisíce důmyslně ukrytých bunkrů, které měly zastavit nápor tehdejšího západního nepřítele. Pokud chcete někde mladší generaci poučit o historii, tady k tomu máte skvělou příležitost. Výlet končí u hraničního přechodu Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein v Alžbětíně, do Rudy se odtud můžete vrátit vlakem.
