Syndrom ráje se nejčastěji vyskytuje u lidí, kteří jsou hodně úspěšní a bohatí. Někdy může takový člověk pociťovat, že už v životě není, čeho by mohl dosáhnout, nebo mu chybí nové výzvy, které by mohl překonávat, pak se může objevit duševní a emoční nespokojenost. Psycholog Yong Wah Goh z University of Queensland se domnívá, že to může být důsledek narcistické doby, v níž žijeme.

„Lidé, kteří mají nerealistická velká očekávání, nikdy nebudou spokojení, protože jejich cílový post se vždy mění,“ říká. A jak se zdá, současná doba podporuje narcistický přístup. „Pořád pro sebe nastavujeme nové měřítko, bez ohledu na to, kolik toho dosáhneme, nikdy to nestačí. Jsme nadměrně zaměstnaní sami sebou, svými cíli a svými životy. Dokonce můžeme jít do krajnosti, abychom se nejprve uspokojili,“ říká psycholog. Syndrom ráje je důsledkem toho, že nedokážeme uvolnit svou mysl.

Čtěte také

Jde opravdu jen o sex?

Čtěte také

Jana (56 let): Jsem závislá na sexu přes seznamku. Manžel nic netuší

Jak porozumět tomu, co se s námi děje?

Většina z nás má nějakou představu o tom, jaký náš život je a jaký by měl být. Pokud se však tyhle dva pohledy liší a existuje rozpor, pociťujeme naléhavou potřebu překlenout mezeru a zažívat uspokojení. Protože je ale naše mysl zaměřená na hledání smyslu a účelu ve všem, co děláme, často nás může ničit poznání, že už nemá smysl se něčemu dál věnovat. Proto můžeme zažívat syndrom ráje i v situaci, kdy nedokážeme pochopit sami sebe.

Čtěte také

Za posledních deset let přibývá žen, které mají na sex chuť častěji než jejich protějšek

Čtěte také

Kam zmizel sex? Přibývá žen, které jejich muž odmítá

To je běžné hlavně u těch lidí, kteří sami sebe vnímají podle konkrétní životní role, například podnikatelé, vedoucí pracovníci, sportovci, a dokonce i matky. Kim Serafini, autorka knihy I Am Gr8full for Life, předpokládá, že k tomuto syndromu většinou dochází proto, že někteří lidé nedokážou vystoupit ze svých rolí. Místo toho, aby například o víkendu vypnuli, užívali si „ráje“ a naučili se být vděční za to, co mají, stále se pokoušejí dosahovat nějakých cílů, často abstraktních. Vidíte je určitě kolem sebe. Manažerka, co nenechá děti a celou rodinu poflakovat ani minutu. Ředitel firmy v podobě otce, který kontroluje výsledky svých podřízených čili dětí i v neděli večer. Nebo matka, která po snídani utře ubrouskem stůl a odnese odpadky, i když dosnídají v hotelu.

Čtěte také

Lucie Vidovićová

Čtěte také

Nebavte se se seniory jen o covidu a nechte je rozhodnout, jaká rizika podstoupí