Stávající energetická a ekonomická krize vede mnohé k rozhodnutí, že v zimním období budou topit minimálně či vůbec. Co vás jako lékaře v této souvislosti napadá?

Přibude více práce lékařům. Pravděpodobně. Anebo naopak, lidé se budou více otužovat a klesne nemocnost. Scénářů může být mnoho. Dle mého se však nestane nic. Lidé se naučí lépe oblékat, nyní byli spíš zvyklí, že když jim byla zima, tak si přitopili. Teď si budou muset vzít teplé ponožky a svetr.

Situace se pravděpodobně dotkne zejména seniorů…

Toť otázka… Ve své praxi se paradoxně setkávám s tím, že nejčastěji mladí lidé se v zimních měsících potýkají s akutními záněty dýchacích cest. Senioři jsou v tomto ohledu vitálnější. Mnozí mladí chodí i v minusových teplotách s odhalenou hlavou, v teniskách, s rozepnutou bundou a nechráněným krkem. Senioři jsou také méně vystavení změnám teplot vnitřního a vnějšího prostředí. Jen si představte, kolikrát za den běžný člověk prudce změní teplotu okolí, ve kterém se nachází: domov, venek, tramvaj, metro, obchoďák, kde ho při vstupu ofoukne… U seniorů je situace stabilnější.

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Jablka a co jste o nich nevěděli: Pro zdraví, na mošt, ale i obživa pro poutníky

Bude tomu tak i v případě, že doma nebudou topit a teplota v bytě klesne třeba pod 18 stupňů?

Pokud již budeme situaci brát vážně, že bychom se dostali do fáze, že skutečně budeme muset žít 24 hodin ve studeném prostředí, tak jsou rizikem katary dýchacích cest, zvýšená vlhkost může způsobovat rozvoj růstu plísní, tedy akcelerace alergií u lidí, kteří jimi trpí. Může také docházet ke zhoršení či rozvoji bolesti kloubů, především u lidí meteosenzitivních (citlivých na počasí). Často mohou trpět i dutiny.

Které skupiny lidí jsou nejohroženější? Pro mladé aktivní lidi může být i 15 stupňů v bytě „skvělé otužování“, pro malé děti či staré lidi ale asi platí pravidla jiná…

Zvýšenou náchylnost na prochladnutí mají především miminka a menší děti, u nichž ještě není vyvinutá schopnost termostability. Senioři, především v pozdějším seniu, jsou také velice citliví. Nebál bych se říci, že skoro jako ty děti. I na ně musíme myslet. Dovolte, abych se krátce zmínil o svém dětství, na jehož příkladu to vysvětlím. Vyrůstal jsem s prarodiči na vesnici ve staré chalupě, kde byla pouze klasická pec. Chalupa byla z hlíny, staré dřevěné podlahy, žádné zateplení. I přesto si nepamatuji, že bych byl vážněji nemocný. Vše je to o tom, že naše tělo je neuvěřitelný „stroj“, který, pokud mu dáte čas a děláte to postupně, dokáže se adaptovat téměř na jakékoliv prostředí na planetě.

Čtěte také

Vysmátá jóga vám prodlouží život

Čtěte také

Terapie smíchem: Vysmátá jóga zlepší duševní i fyzické zdraví a ještě vás pobaví

Druhá, zásadní věc, je správně se obléci. Nebát se a nestydět se vzít si tu čepici. Teplé zimní boty či dva páry ponožek také není žádná hanba. Teplý bylinkový čaj s medem, či prohřát si nohy v horké vodě v lavoru jsou mnohdy více než všechny aspiriny světa.

Může mít negativní vliv třeba situace, že si člověk celý život dopřával komfort tepla, a najednou začne mít v zimě doma třeba o 10 stupňů méně?

Samozřejmě, riziko tady je. Ale myslím, že není nutné strašit. U seniorů, stejně jako u malých dětí, se s přibývajícím věkem snižuje schopnost těla efektivně regulovat teplotu. To se může projevit podchlazením. Musíme si říci, že toto riziko hrozí také u diabetiků, především u těch v pokročilé fázi nemoci, kde jsou již poškozené nervy. Svým pacientům radím, a nyní prozradím i čtenářům, jeden trik: mějte doma skořicovníkovou směs. Běžná směs čtyř bylinek, která je volně dostupná ve formě čaje, nebo tablet. Při prvních známkách nachlazení si ji uvařte, přidejte lžíci medu a zázvor (pozor, bez citronu, protože ten ochlazuje, neboť jde o tropické ovoce) a vypijte. K tomu si prohřejte nohy v horké vodě se solí a šup pod peřinu. U silných jedinců není na škodu účinek bylin doplnit štamprletem poctivé slivovice.

ZDROJ: časopis Květy

Čtěte také

Chcete kvalitní spánek? Zvolte správnou polohu při spaní.

Čtěte také

Spíte na břiše nebo na zádech? Některé pozice prospívají vašemu zdraví

Čtěte také

Pozor na tučná jídla

Čtěte také

Máte chuť na mastná jídla? Chybí vám vápník! Jinak to je se slaným a sladkým

Čtěte také

Bolest v krku může být známkou postcovidového syndromu

Čtěte také

Už zase vás škrábe v krku? Máte jiný hlas a nebo závrať? Může to být po covidu

Čtěte také

Imunitu máme vrozenou a získanou

Čtěte také

Imunita je armáda s vlastním velením a strach potlačuje imunitní systém