Jsou místa, o kterých si říkám, že se na ně nikdy nepodívám, že nejsou nic pro mě. A najednou hle – nastupuju do letu směr Monastir. Letadlo přistává po zhruba dvou hodinách, což je pro představu méně než kdejaké cestování po českých dálnicích, a hned zkraje mě překvapuje zatažená obloha. „Včera tu sprchlo. Ale nebojte, ono se to vybere,“ uklidňuje nás Kateřina Dušková z Tuniského národního úřadu pro cestovní ruch, která je v zemi jako doma, a tak zjevně ví, jak to tam chodí. A opravdu. Po příjezdu na pětihvězdičkový hotel Royal Thalassa Monastir, vzdálený pouhých pár minut autobusem od letiště, se zamračená obloha protrhává a sluneční paprsky přidávají na síle. Ubytujeme se proto rychle na pokojích, z nichž některé mají nejen výhled na hotelový bazén a průzračné moře, ale dokonce se pyšní vlastní vířivkou na terase, a hned vyrážíme lodí na ostrov Kuriat nasát atmosféru a seznámit se s okolím.

Čtěte také

Turecko

Čtěte také

Turecko: Kebab a bazar s fejky? Ale kdeže! Ráj adrenalinu a panenská příroda

Zhruba devadesátiminutová plavba, já s oblibou říkám na jachtě, jelikož místy si člověk opravdu připadal jako bohatá hollywoodská panička, tím spíš, když vedle nás v jednu chvíli začali skotačit delfíni, utekla jako nic a my se ocitli na ostrůvku, který na první pohled nebyl ničím zajímavý. Jak se však dozvídáme, Kuriat je oázou klidu pro místní, kam turisté příliš nejezdí. Vstup zakázán tam však nemají. Pokud se tedy chcete podívat, jak Tunisané tráví volný čas, a poznat jejich kulturu, rozhodně tento zážitek stojí za to. V plážovém bistru si navíc můžete dopřát jídlo, o kterém se vám v hotelu ani nezdá. Čerstvá grilovaná ryba, krevety a meloun. Ehm, hodně melounu. Na ostrově navíc působí skupina mladých dobrovolníků, kteří se věnují záchraně mořských želv. A přestože některé principy záchrany mláďat nejsou pro Evropana úplně košer, palec nahoru dávám alespoň za snahu. Je totiž třeba si uvědomit, že v Africe je na mnoho věcí pohlíženo zcela jinou optikou.

Čtěte také

Rodina na horském výletě

Čtěte také

Poznejte Orlické hory! Přinášíme 3 tipy na dokonalé výlety

Adrenalinová plavba

Příjemné sezení a lehký vánek nás ukolébaly natolik, že jsme se na ostrově zdrželi více, než bylo zdrávo. Blížila se totiž bouřka. Už druhá během dvou dní. Začínám si myslet, že tvrzení, v němž se Tunisko pyšní více než třemi sty slunečnými dny v roce, je poměrně odvážné. Ve snaze bouři uniknout proto celá posádka na povel kapitána naskákala do lodi a uháněla zpátky na pevninu. Jenže netrvalo dlouho a mraky nabraly tolik odstínů šedi, že by i Christian Grey koukal. Silný vítr navíc s naší kocábkou házel ze strany na stranu. „Všichni do podpalubí,“ zavelel kapitán nervózně a my věděli, že začíná jít do tuhého. Útroby lodi nabízely vcelku pohodlné zázemí, kde nám žádné nebezpečí nehrozilo, tedy kromě mořské nemoci. Rozbouřené moře totiž s loďkou kymácelo tak moc, až jsme měli chvílemi pocit, že jsme na centrifuze. Kvůli silnému větru a velkým vlnám nakonec nebylo možné doplout na místo, odkud jsme před několika hodinami s nadšením a ve sladké nevědomosti, co nás ten den ještě čeká, vyráželi, a tak se kapitán rozhodl pro nouzové zakotvení v přístavu v Monastiru. Odtud nás pak už za tmy zmoklé, ale plné intenzivních zážitků, odvezl do hotelu autobus.

Čtěte také

Panská skála

Čtěte také

7 tipů na výlety po Lužických horách: Objevte krásu kraje Pyšné princezny!

Výlet za historií

Následující dopoledne nás čekala prohlídka města Monastir. Jednou z nejkrásnějších památek, kterou by člověk neměl minout, je rozhodně mauzoleum prvního tuniského prezidenta Habiba Bourguiby, kterého místní zbožňují a nad jehož hrobkou visí obří lustr z českého skla. Za pozornost a návštěvu ale stojí i pevnost Ribat, z jejíž věže je úchvatný rozhled nejen na okolní město, ale také na širé tyrkysové moře. To je za normálních okolností zcela klidné. Po návratu z města a zakoupení suvenýrů u prodejců, kteří byli z naší přítomnosti nadšeni a smlouvání cen, které je mimochodem bráno skoro jako národní sport, si doslova užívali, jsme se alespoň na jedno odpoledne vyvalili na pláž. K večeru jsme se pak přemístili do sousedního letoviska Sousse, kde jsme si prohlédli přístav a na večeři si dopřáli několikachodové menu plné lokálních specialit. Já navíc ukojila své nenasytné, po adrenalinu toužící vnitřní dítě pár jízdami na atrakcích v lunaparku Hannibal Park Port El Kantaoui.

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Osamělost a vyhoření. Mileniálové jsou generací s nejhoršími depresemi

Romantika při východu slunce

Poslední den v ráji jsem si chtěla užít do sytosti, a tak přestože nejsem zrovna ranní ptáče, jsem si dobrovolně nařídila budík na pátou a vydala se zažít něco, co možná dlouho nezažiju – plavání v moři při východu slunce. Musím říct, že atmosféra, která ráno panovala, předčila všechna moje očekávání! Ticho, klid, nikde nikdo, rovná hladina, bezvětří a probouzející se červánková obloha. Jen málokdo by neocenil takovou krásu…

Čtěte také

Znečistění planety plasty

Čtěte také

Odlehčeme planetě! 6 tipů, jak nenásilně zredukovat každodenní spotřebu plastů

Bezpečná dovolená

I přes počáteční rozpaky si mě Tunisko získalo. Nejenže je to absolutně bezpečná země, především jsou tu milí a ochotní lidé, kteří vám v případě, že se rozhodnete opustit brány hotelového komplexu, poradí, co a jak. Pěkné počasí tu navíc drží až do podzimu. „Hlavní sezóna je v Tunisku od května do října. Momentálně Češi zřejmě nenajdou dovolenou, kde by si mohli užívat služby na takové úrovni za tak příjemnou cenu, a to ani v Evropě. Tunisko je u nás na čtvrtém místě v oblíbenosti,“ říká mluvčí cestovní agentury Invia Andrea Řezníčková. Jestliže tedy máte toulavé boty a rádi byste vyrazili za dobrodružstvím, Tunisko může být tou pravou destinací. Já tam rozhodně nebyla naposledy.

Zdroj: autorka zemi procestovala, vlasta.cz

Čtěte také

Žena v klimakteriu

Čtěte také

Strašák jménem menopauza. Poradíme, jak si udržet krásné vlasy, pleť i nehty