Stejně jako je jedinečný otisk palce, jazyka nebo psího čumáku, je specifické i písmo, kterým píšeme. Na světě nejsou dva lidé, dokonce ani jednovaječná dvojčata, jejichž písmo by bylo naprosto identické. V písmu se odráží psychická i fyzická stránka člověka, aktuální emoční rozpoložení, osobnost pisatele. Vzhledem k tomu, že jsou tyto faktory jedinečné a neopakovatelné, je nezaměnitelné také písmo, z něhož může zkušený grafolog vyčíst mnoho o povaze a chování pisatele.

„Pro podrobný komplexní rozbor je však nezbytné, aby grafolog znal základní údaje o pisateli. Mezi ně patří například pohlaví, věk, vzdělání a povolání, fyzická a zdravotní omezení (člověk v nemoci nebo po prodělání srdečního infarktu písmo změní). Národnost, okolnosti, za kterých text psal (zda byl ve stresu, emočním vypětí, zda psal text při jízdě vlakem nebo v klidu doma u stolu), sociálně-kulturní prostředí (jinak se píše v Evropě a jinak v Asii) nebo to, zda je levák či pravák,“ vysvětluje grafoložka Eva Behrová.

Na podvod zapomeňte

Zfalšovat snímek oční duhovky či sítnice, analýzu hlasu nebo otisk palce většinu lidí ani nenapadne, jelikož to pokládá za nemožné. Ale pozměnit písmo? To je přece snadné, řeknete si. Omyl! „Ačkoli je možné písmo změnit, zkušený grafolog tento podvod odhalí. Rozbor písma trvá několik hodin. Grafolog detailně zkoumá horní, střední a dolní zónu písma, používá pravítko a kružítko. I když se pisatel bude snažit nějaké znaky pozměnit, výrazná vlastnost se zobrazuje v mnoha dalších znacích, proto vždy vypluje napovrch,“ říká grafoložka.

Okraje, mezery, sklon

„Znaků, které musí vzít grafolog při rozboru písma v potaz, je spousta. Nejprve zkoumá takzvané dojmové znaky, které jsou patrné na první pohled. Patří mezi ně například sklon písma, hospodaření s prostorem – to, jak pisatel využívá psací plochy, zda dodržuje okraje, jaké mezery jsou mezi jednotlivými slovy, velikost a tlak písma, rytmus, harmoničnost a podobně,“ vysvětluje Eva Behrová. „Takový rozbor je možné udělat i během několika minut, ovšem nejedná se o podrobný směrodatný posudek. Na ten je potřeba důkladného zkoumání takzvaných měřitelných znaků za pomoci geometrických pomůcek. Měří se přesný úhel, vázání písmen, velikost oblouků, spojitost, ostrost, pravidelnost, diakritická znaménka a další znaky, které nejsou patrné na první pohled.“

Odhalí pracovitost, sebedůvěru i nevyrovnanost

„Z celkového uspořádání textu, analýzy jednotlivých písmen a umístění interpunkčních znamének může grafolog vyčíst mnoho o povaze, komunikaci a otevřenosti pisatele. Podobně jako smysl pro zodpovědnost a pořádek může odhalit i kriminální sklony,“ tvrdí Eva Behrová a dodává: „Grafolog může provést komplexní rozbor nebo ho může, na přání pisatele, nasměrovat a říci, zda tam určité rysy a vlastnosti jsou, nebo ne. To například často vyžadují zaměstnavatelé především v USA, Velké Británii a Francii, kde je rozbor ručně psaného životopisu běžnou součástí přijímacího pohovoru. Grafolog totiž nemůže pisateli přisoudit vlastnost, která se v rukopise neopakuje.“

Historie písmoznalců

Historie písmoznalců

• Kořeny grafologie sahají až do 4. století před Kristem. První zmínka o ní je připisována řeckému filozofovi Aristotelovi.

• Analýzou písma se v díle Životopisy dvanácti císařů zabýval římský historik Suetonius (1. století po Kristu).

• Ve hře Večer tříkrálový se o zkoumání rukopisu zmiňuje dramatik William Shakespeare.

• První knihu o grafologii, nazvanou O umění, kterým lze podle písma určovati povahu a mravy, má na svědomí italský lékař a filozof Camillo Balda. Vyšla v roce 1622.

• První školu grafologie založil ve Francii v roce 1871 Jean-Hippolyte Michon, jenž začal také vydávat časopis La Graphologie.