Vyplývá to z unikátní sondy, kterou již podruhé zrealizovala Generali Česká pojišťovna. Respondenty byli mladí lidé ve věku od 12 do 17 let. Dotazník, který se zaměřil na to, jak pandemie ovlivnila jejich vztah ke sportu a pohybu obecně, vyplňovali on-line. „O dětech se v souvislosti se zanedbáním pohybových aktivit kvůli covidu často mluví. Málokdo se ale zeptá, jak to vnímají ony samy. Napravila to naše sonda,“ vysvětluje cíl ankety Jan Marek z Generali České pojišťovny. Zapojilo se do ní 1 016 respondentů z celé České republiky.

Pro třetinu teenagerů není sport důležitý

Mladí respondenti uvedli, že většinu z nich (74 %) rodiče vedou ke sportu. Pouze každý desátý (8 %) tvrdí, že sport není v jejich rodině oblíbený. „Rodiče mají zásadní podíl na tom, jaký vztah mají děti nejen k aktivnímu životnímu stylu, ale také na celkovém formování rozvoje jejich osobnosti,“ říká sportovní fyzioterapeut Martin Janoušek. Jen 16 % si nedovede bez sportu život představit, 42 % dětí sice považuje sport jako fajn aktivitu, ale důležitý pro ně ve skutečnosti až tak není.

Výrazně byl pandemií zasažen také tělocvik ve školách. Jaký vztah k němu vůbec mladí mají? Nikterak pozitivní. Pro polovinu z nich je spíše povinností a nebaví je. Každý desátý dokonce uvádí, že jej doslova nesnáší (11 %). Najde se však stále dost těch, pro které je „tělák“ ve škole velkým zpestřením a užívají si ho (37 %).

Dvě třetiny mladých v pandemii zlenivěly. Skončili s plaváním, basketem i tancem

Omezení činnosti kroužků či spolků stejně jako uzavření sportovišť a hřišť bylo důvodem, proč někteří skončili se svým oblíbeným sportem. Takových byly mezi více než dvěma sty otevřenými odpověďmi desítky. Nejčastěji komentáře zmiňovaly plavání, basketbal a tanec, tedy sporty, které obvykle vyžadují uzavřený prostor. Třetina dotázaných (33 %) sportuje stejně jako před pandemií, víc jak třetina (39 %) uvádí, že jejich sportovní aktivity ale poklesly. Data potvrzují, že pro 43 % mladých Čechů je návrat ke sportu po všech omezeních velmi obtížný.

Nadbytek kil má každý druhý

Ani v citlivějších tématech se mladí nebojí být zcela otevření. Odpovědi na dotazy ohledně jejich zdraví ukázaly, že celková fyzická kondice se za poslední dva roky zlepšila u každého třetího (27 %). Naopak 46 % dotázaných uvádí, že pociťují zhoršení. „To může mít za následek problémy s koordinací, tudíž větší náchylnost k různým zraněním, ale i celkově zhoršený zdravotní stav,“ upozorňuje Janoušek.

Více než polovina (54 %) mladých respondentů také přiznává, že během pandemie přibrala, dalších 18 % tvrdí, že spíše ne, a 17 % je přesvědčeno, že kila navíc se u nich neobjevila. „Konkrétní příklady vídám v naší ordinaci, kde můžu konstatovat u většiny mladistvých jedinců váhový přírůstek v jejich neprospěch. Pohybové aktivity, individuální i kolektivní tréninky byly přerušeny na dlouhou dobu. Následkem je, že chuť se hýbat dostala doslova na frak,“ říká Janoušek.

Problémy s váhou a nedostakem pohybu ukazuje i srovnání s jinými zeměmi, podle údajů Světové zdravotnické organizace má více než 27 % dětí v České republice nadváhu a téměř 10 % dětí je obézních. A to ve statistikách nejsou výsledky posledních dvou let. Dětská obezita je i u nás velký problém, který si překvapivě často neuvědomují ani sami rodiče.

Problém je také, že přirozené zdravé sportování, které by děti rozvíjelo ve všech směrech a bylo pro ně zábavou, v dnešní době prakticky vymizelo. S nedostatkem aktivit, jako je chůze, běhání nebo lezení, souvisí i zhoršující se schopnost dětí zvládnout základní pohyby, například hod míčem, kotoul nebo různé druhy skoků včetně skákání přes švihadlo.

Nepropásněme ten správný okamžik!

Situace je mnohdy taková, že děti buď nesportují vůbec, nebo se od velmi útlého věku na přání rodičů věnují úzce pouze jednomu konkrétnímu druhu sportu: tenisu, fotbalu, atletice a dalším. „Jenže náročný trénink a tlak na výkon ubírá dětem na radosti z pohybu. Ostatně není výjimkou, že u dítěte dojde k vyhoření, kdy se sportem poměrně brzy úplně skončí. Navíc jednostranný pohyb bez dalších kompenzačních aktivit může vést i k poškození pohybového aparátu,“ upozorňuje Jitka Literová, hlavní manažerka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz a koordinátorka projektu Děti na startu, který má za cíl navrátit původní myšlenku přirozeného zdravého sportování a zábavy a naučit děti brát pohyb jako přirozenou součást života.

Projekt Děti na startu je určen všem dětem od 4 do 9 let bez rozdílu, proto si sportování můžou vyzkoušet opravdu všechny – tedy ty více i méně pohybově nadané, štíhlé, s nadváhou, z měst i vesnic, z různých sociálních i ekonomických vrstev. „V projektu cílíme na základy míčových her, atletiky, motoriky a gymnastiky. Jsou to skutečně základy, rozhodně žádná specializace, jde nám o to, aby cvičení děti bavilo, aby se na něj těšily. Děti a jejich výkony nijak neporovnáváme, nesoutěžíme,“ připomíná základní pravidla projektu Jitka Literová, hlavní manažerka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz.

Hodina denně

Podle Jany Havrdové, prezidentky Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz, je nejdůležitější nepropásnout období pro vybudování pozitivního vztahu ke sportu, a tím je předškolní a mladší školní věk. „Je důležité dětem umožnit sportovat a hýbat se, mít pohyb jako nedílnou součást dne. Co například vystoupit ráno o zastávku dřív a dojít s ním do školy pěšky, vytáhnout ho odpoledne na procházku třeba nakrmit kachny, vyzvat ho na souboj v badmintonu či ping-pongu, doprovodit ho na hřiště, kde může prolézat, zavěšovat se a učit se všestrannému pohybu.“

Šedesát minut pohybu, které jsou považovány pro děti tohoto věku za ideální, se tak nemusí napasovat do jedné konkrétní hodiny, počítá se pohyb za celý den.