Valentina Těreškovová se narodila v Maslennikovu blízko Jaroslavle v Rusku v březnu 1937. Otec byl traktorista a matka pracovala jako dělnice v textilní továrně. Od malička se zajímala o parašutismus, začínala se seskoky padákem v místním leteckém klubu a poprvé skočila v květnu 1959, kdy jí bylo 22 let. I ona pracovala jako dělnice v textilce a v té době ji možná ani nenapadlo, že se proslaví něčím mnohem větším, než je parašutismus.

Amatérská parašutistka

Kosmonautika byla od počátků považovaná především za mužskou záležitost. Jak říká Milan Halousek, odborník na vesmír a popularizátor kosmonautiky ze vzdělávacího spolku Kosmos-News, v prvních oddílech sovětských i amerických kosmonautů byli pouze muži. Ženy nebyly ani v manažerských či technických pozicích. „Přesto první žena letěla do vesmíru už dva roky a dva měsíce po prvním muži, sovětská tkadlena a amatérská parašutistka Valentina Těreškovová,“ říká Milan Halousek.

Čtěte také

Tereza Kostková s maminkou Carmen Mayerovou

Čtěte také

Tereza Kostková: Stárnutí je jedna z mála spravedlností, která se týká všech

Kosmonautika v té době byla v Sovětském svazu velmi populární, od prvního letu Jurije Gagarina slavila tato země jedno kosmické vítězství nad USA za druhým. Je tedy jasné, že sovětské vládnoucí špičky toužily co nejdřív vyslat do vesmíru i ženu. „Mělo jít o propagandistickou misi pod heslem: ‚Co dokáže socialistický muž, zvládne i socialistická žena,‘ ale především šlo Sovětům o získání dalšího vesmírného prvenství nad americkým soupeřem,“ říká Milan Halousek.

Nejhorší z nejlepších?

Kdo se ale stane první ženou, která se proletí v kosmu? Zatímco první muži kosmonauté se vybírali z vojenských pilotů (a v USA dokonce z odborně vyšší skupiny, zkušebních pilotů), u žen se to nedalo využít. Nebylo dost žen pilotek. „Takže podmínkou bylo, kromě zdravotního stavu, věku, fyzických parametrů, politické bezúhonnosti, i zkušenost se skoky padákem. Vybíralo se, až na malé výjimky, z žen organizace DOSAAF, což byla sovětská obdoba našeho Svazarmu. A Valentina byla relativně zkušenou a aktivní parašutistkou, proto prvním sítem snadno prošla.“

Čtěte také

Královna Alžběta II. portrét

Čtěte také

Královna Alžběta 70 let na trůnu. Oslavy krok za krokem a kdo nesmí na balkon?

Psal se rok 1962, kdy atletická žena s vlasy staženými do drdolu, se skromnou halenkou a límečkem a tmavou minisukní požádala o cestu do vesmíru. Údajně se tehdy přihlásilo na 8000 sovětských žen. V únoru 1962 se stala jednou z finální pětice žen, které měly šanci vyhrát letenku do vesmíru. A jak říká Milan Halousek a mnozí další odborníci, vyhrála „nejhorší z nejlepších“.

Poslední pětka

Pětici tvořila Valentina Ponomarjevová (28), matematička, programátorka a pilotka MIG 15, vdaná a matka čtyřletého syna, Irina Solovjevová (24), inženýrka, výsadkářka, držitelka několika světových rekordů, Žanna Jorkina (22), studentka pedagogiky, výsadkářka, Taťjána Kuzněcovová (20), studentka elektrotechniky, výsadkářka, a Valentina Těreškovová (25), tkadlena, výsadkářka.

Čtěte také

Míla Myslíková byla vynikající nejen v komediálních rolích.

Čtěte také

Míla Myslíková: Nesmrtelná filmová máma našla štěstí až na sklonku života

Pětice žen strávila několik měsíců výcvikem, který zahrnoval lety ve stavu beztíže, řadu testů a seskoků padákem i pilotní výcvik na proudových letounech. Lékařské testy i teorie umístily Těreškovovou až na poslední páté místo, ale nakonec letěla ona. Solovjevová a Ponomarjevová byly náhradnice. Mimo jiné se stala první civilistkou, která letěla do vesmíru, protože titul poručík sovětského letectva byl spíše čestnou hodností.

Gagarin v sukních

„Jak to bylo s finálním výběrem, se přesně neví, a už se to nejspíš nikdy nedozvíme. Rozhodně nebyla nejhorší z celé skupiny, ale možná byla slabší z těch finálových tří žen. Často se mluví o tom, že ji vybral osobně Chruščov podle fotografie, protože byla z těch posledních tří žen nejhezčí – a to popravdě asi opravdu byla. A protože se vědělo, jaký osud ji po kosmickém letu čeká – měla být obdobou Gagarina, takže recepce, besedy, tiskovky, cesty po světě, ale už žádný let do vesmíru –, tak na to byla asi opravdu nejlepší. A byla i komsomolskou funkcionářkou, takže se předpokládalo, že bude umět v daném prostředí fungovat, což třeba Gagarin moc nezvládal,“ vysvětluje Milan Halousek. A pro Solovjevovou a Ponomarjevovou se plánoval další let – dvě ženy v kabině, náročný program a výstup žen do volného vesmíru. „Proto si je nechali v záloze. To, že po hodně pokaženém letu Těreškovové už další žena nedostane šanci, nikdo tehdy samozřejmě nemohl tušit,“ dodává Milan Halousek.

Čtěte také

Tereza Kostková s maminkou Carmen Mayerovou

Čtěte také

Tereza Kostková: Stárnutí je jedna z mála spravedlností, která se týká všech

Hezká tkadlena ve Vostoku

Do kabiny Vostoku 6 tedy usedla tkadlena, která hezky vypadala. Téměř třídenní let byl ale velmi problematický. Dokonce hrozilo, že se Valentina zpátky na Zemi vůbec nevrátí. „Velkou vinu na tom měl nezvládnutý výcvik a trénink Těreškovové i špatné vztahy v oddíle při výcviku společně s muži. Někteří muži ženy podporovali, především Gagarin a Leonov, mnoho dalších jim ale dávalo najevo, že se jim jejich přítomnost ve výcviku nelíbí. Přece jen, kabin Vostoku bylo jen několik a bylo jisté, že když poletí žena, tak vypadne z pořadí jeden muž,“ vysvětluje Milan Halousek. Navíc bylo od začátku jasné, že poslat ženu do vesmíru je rozhodnutí politické, nikoli odborné. Trénink nebyl dobře zvládnutý, do poslední chvíle nebyl k dispozici ženský skafandr, takže ženy musely trénovat v mužských, což přinášelo problémy. Valentina se ale snažila pracovat, jak nejlépe to šlo.

Ztracená ve vesmíru

Samotný let byla další kapitola. Během něj u ní došlo k psychickému zhroucení, plakala, naříkala, nereagovala na příkazy, neplnila úkoly, byla hrozně unavená, spala. „Při standardním průběhu letu mise Vostok neměl kosmonaut na palubě na vlastní let příliš vliv. Vše bylo naprogramované a nastavené tak, aby se loď nakonec vrátila a přistála. Bohužel v jejím případě se objevil závažný problém v nahraném softwaru,“ popisuje let odborník na kosmonautiku.

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Hollywoodské babičky, které zastavily čas. Která z nich má nejvíce vnoučat?

V palubním počítači byl chybný SW, který by pravděpodobně kabinu místo k Zemi nasměroval do vesmíru směrem od Země. „Ale technici na to přišli na Zemi dříve, než se program spustil. Pokud by se tak stalo, tak už by nikdo Těreškovové nemohl pomoci, ani ona sama. Ovšem byl to spíše hloupější krokový volič automatické pračky. Naštěstí Těreškovová za vydatné pomoci pozemního řídicího střediska zvládla ty předem naplánované kroky změnit tak, aby se Vostok správně vracel,“ dodává.

Modřina pod okem

Problém celého letu byl ale hlavně v tom, že pozemní středisko mělo s kabinou kontakt vždy asi 40 minut během jednoho obletu Země, v podstatě vždy jen pouze, když kabina přelétala nad Evropou a Asií, kde na ni ruské stanice „viděly“. Zbytek trasy nebyla posádka v kontaktu. Ale zvládla to. Dokonce i cestu zpět domů, kdy musela hlavně držet hlavu v těžké helmě při katapultáži ve výšce sedmi kilometrů nad Zemí tak, aby si nezlomila vaz o přírubu kabiny, až bude vymrštěna ven. „To nezvládla nejlíp, naštěstí si způsobila pouze velkou modřinu pod okem a odřeninu na tváři. Ale přežila, takže její let byl úspěšný,“ dodává Milan Halousek.

Čtěte také

Renáta Doleželová byla hvězdou nejen normalizačních seriálů.

Čtěte také

Renáta Doleželová: Kráska normalizačních seriálů ukončila život vlastní rukou

Valentinina „mise“ trvala necelé tři dny – 2 dny, 23 hodin a 12 minut. Zemi obkroužila osmačtyřicetkrát. Přestože byla její cesta do vesmíru prezentovaná jako fenomenální úspěch sovětské kosmonautiky, další žena se do vesmíru dostala až za dalších devatenáct let.

Ikona sovětských žen

Po návratu se poslušně účastnila besed a tiskovek. Stala se ikonou pro všechny sovětské ženy. Přesto za celou dobu Těreškovová nikdy neposkytla otevřený rozhovor a svůj osobní život dokázala udržet v tajnosti. Od roku 2015 se angažuje i politicky, přestože jí v březnu bylo 85 let, je stále úřadující poslankyní Státní dumy. V roce 2020 šokovala svět návrhem, aby bylo do ruské ústavy doplněno znění o anulování prezidentského období, díky čemuž může Putin v roce 2024 znovu kandidovat. 

ZDROJ: Odborná spolupráce: Milan Halousek, předseda vzdělávacího spolku KOSMOS-NEWS, který si klade za cíl popularizaci kosmonautiky, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti, člen Astronomické společnosti Pardubice, kosmonautice a její popularizaci se věnuje od roku 1980.

Čtěte také

Menopauza

Čtěte také

Pomoc, asi shořím! 9 tipů, jak zvládat léto s menopauzou