Valérie zpívala a tančila odmalička v rodných Michalovcích. Už jako tříletá chodila do baletu a taky na krasobruslení. Později navštěvovala „lidušku“, kde studovala zpěv a balet. Na každé školní akci vystupovala a byla už tehdy nepřehlédnutelná.

Čtěte také

Eva Jakoubková s osudovým mužem Petrem Novákem

Čtěte také

Eva Jakoubková: Královnu jeviště s uhrančivýma očima zničil alkohol i manžel

Měla nejen talent, ale také velké ambice. Plavovlasá dívka měla neuvěřitelný dar shůry – nevšední barvu hlasu a talent na rozdávání. V roce 1967 zvítězila v pěvecké soutěži v Košicích, díky čemuž získala nominaci do soutěže Talent v České Třebové. Tam skončila druhá. V roce 1968 se zúčastnila festivalu Mladá píseň v Jihlavě, kde si jí všiml ředitel Rokoka Darek Vostřel a hned jí nabídl angažmá místo odcházející Heleny Vondráčkové a Marty Kubišové. Bylo jí pouhých šestnáct let!

Místo školy kariéra zpěvačky

Přestože byla ve druhém ročníku gymnázia, rozhodla se ve studiu nepokračovat a odjela do Prahy. Jak uvádí Robert Rohál v knize Legendy československé populární hudby 70. a 80. let, rodiče byli zaskočeni, ale protože jí fandili, profesionální kariéru jí nezakázali. Aby ale mladou slečnu ochránili před nástrahami Prahy, pro jistotu se za ní přestěhovala i maminka s babičkou.

Čtěte také

Anna Hyndráková, rozená Kovanicová s rodiči

Čtěte také

Viděla, že rodiče i sestra s malou dcerou jdou do plynu. Od té doby už nebrečí

Temperamentní Slovenka v Rokoku účinkovala v řadě představení, například Osm lásek Waldemara Matušky, Rajský ostrov či Pan Pickwick. Brzo se stala ozdobou divadla, především pro úžasný hlas a osobní kouzlo. Už za rok natočila dva singly. Jedním z nich byla písnička Sunny, evergreen, který později nazpívala i skupina Boney M. Jitka Zelenková na Valérii vzpomínala jako na „smršť, která přišla ze slovenských Michalovců. Se swingovým jazzovým cítěním a šťavnatým hlasem.“

Popová hvězda plnila titulní stránky

Byla též jazykový talent, češtinu zvládla za týden, později zpívala i v maďarštině a němčině. V roce 1971 začala spolupracovat s dirigentem Josefem Votrubou a natočila s ním několik písní, například hit Léta letí (Looky, Looky) s českým textem Vladimíra Poštulky. Tehdy se písnička dostala až na vrchol žebříčku nejprodávanějších desek v Československu. Okamžitě se z ní stala populární zpěvačka a objevovala se na všech titulních stránkách časopisů.

Čtěte také

Jana Robbová byla malá, ale díky hlasu byla nepřehlédnutelná.

Čtěte také

Jana Robbová: Říkali jí „malá sopka“, zpívala s Gottem a život jí zničil alkohol

Jezdila i nadále po soutěžích, v roce 1971 se zúčastnila Děčínské kotvy, o dva roky později vystoupila na Bratislavské lyře. V roce 1972 došlo k násilnému ukončení Divadla Rokoko a Valérie odjela na rok do východního Německa, kde slavila úspěch v programu zpěváka Petera Alberta. S ním natočila hit, který vedl hitparády a díky němuž se stala miláčkem i německého publika.

Filmové hity i herecké role

Po návratu jezdila s orchestrem Svatopluka Čecha po republice, vystupovala v televizi a natáčela nové skladby. Objevila se také poprvé ve filmu, v roce 1972 ve snímku Půlnoční kolona, o dva roky později jako vodnická zpěvačka v komedii Jak utopit dr. Mráčka aneb… V roce 1977 si zahrála barovou zpěvačku v komedii Já to tedy beru, šéfe. V té době už byla v angažmá Divadla Semafor, kde zůstala až do roku 1990, kdy odešla do nově založeného Divadla Jiřího Grossmana, kde byla až do rozpuštění souboru v roce 1994.

Čtěte také

Marie Málková svou krásou směle konkurovala Jany Brejchové. Bohužel nedostala tolik filmových příležitostí.

Čtěte také

Marie Málková: Zapomenutá kráska s těžkým osudem. S Brejchovou patřila k hvězdám

Její image byla nezaměnitelná, mnozí ji přirovnávali ke slavné Marlene Dietrichové. Valérie totiž preferovala pánský styl – černý oblek, černý klobouk a pestrá kravata. V roce 1975 jí vydal Supraphon první dlouhohrající desku s názvem Valérie Čižmárová, na které byly starší hity (Koukej, se mnou si píseň broukej či Léta běží), ale i řada nových písní. Ty jí napsali Karel Svoboda, Vítězslav Hádl, Jaromír Klempíř či Zdeněk Marat. Texty k nim napsali mimo jiné Vladimír Poštulka, Zdeněk Borovec či Zdeněk Rytíř. Na desce se objevil i duet s Petrem Jandou Proč si to brát.

Nepříliš šťastné osmdesátky

V roce 1980 absolvovala turné po západním Německu s orchestrem Gustava Broma, ale pak už to šlo s její slávou z kopce. Natočila sice singl Zůstaneš tu sám, který pro ni složil Michal David, ale jinak se žádné plánované projekty neuskutečnily. Valérie ztrácela elán a náladu, přestala se objevovat i v Semaforu. Bohužel na rozdíl od jiných mladších, mnohem dravějších zpěváků neměla Valérie vlastně žádného manažera ani svůj tým, který by ji „opečovával“.

Čtěte také

Takhle vypadala dáma, kterou zná podle jména každý.

Čtěte také

Magdalena Rettigová: Psát mohla jen díky tomu, že její muž jí v tom nebránil

Kolegové o ní později říkali, že se cítila nedoceněná a že velmi těžce nesla, že se nakonec nedostala až na špičku, na kterou svým talentem samozřejmě měla. Nedařilo se jí ani v osobním životě. První manžel byl lékař, který jí profesně nijak nepomohl, a manželství nakonec skončilo. Později žila zpěvačka se saxofonistou Pavlem Kondelíkem, s nímž žila až do své smrti.

Zapomínala na zdraví

V posledních letech života jí navíc pracovní aktivity komplikovaly zdravotní potíže. V roce 2002 sice ještě vydala CD Léta letí a účinkovala v programu Heleny Růžičkové. Plánovala zájezdová představení, ale těch se už nedočkala. Dlouhé roky měla problémy se štítnou žlázou, které ale neřešila, a odmítala jít k lékaři. Nakonec absolvovala vyšetření, ale operaci odmítla. Pomalu ztrácela hlas a nedala si říct. Pravděpodobně šlo o nádor, kterému bohužel v březnu 2005 podlehla. Bylo jí třiapadesát let.

 

Čtěte také

Klára Kubíčková

Čtěte také

Kauza Dominika Feriho nás učí respektovat NE. Když ho říká muž, žena, ale i dítě