Advent

Znamená příchod, původně se užíval například ve smyslu oficiální návštěvy panovníka. Pro křesťany znamená období čekání na příchod Ježíše Krista. Advent byl chápán jako doba přípravy na křest a měl postní charakter. To znamená žádné zábavy, tancovačky, ale čas vyhrazený pro zbožné rozjímání. Dějiny adventu sahají do 6. století. Jeho délka se ale lišila v různých zemích.
Rozhodující bylo, zda se za postní dny počítaly i neděle, případně soboty. V některých oblastech začínal advent už na Martina (11. listopadu) a končil 6. ledna. Mohl trvat čtyři, pět nebo i šest týdnů. Později se stanovila délka čtyř týdnů.

Čtěte také

Uberte na plastech, přidejte na přírodních materiálech

Čtěte také

Rozzářený prosinec má své kouzlo. Letošní vánoční trendy velí návrat k přírodě

Betlém

Tvoření lidových betlémů a jejich vystavování v domácnostech představuje nebývalý český fenomén. První betlém zinscenoval ve 13. století v italské Umbrii svatý František z Assisi, který tehdy se svými přáteli přivedl do jeskyně živého osla i vola a tam pak kněz sloužil půlnoční mši. Betlémy později nesměly o Vánocích chybět v žádném kostele. Živé obrazy však vystřídaly betlémy vyráběné z různých materiálů, především ze dřeva, ale i papíru, kukuřičného šustí, těsta a podobně. V českých zemích získalo betlémářství velkou tradici, máme takové unikáty, jakými jsou mechanický Proboštův třebechovický betlém nebo Krýzovy jesličky, největší mechanický betlém na světě.

Cukroví

Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic v křesťanských zemích. Nesmí chybět na štědrovečerním stole.

Dárky

Obdarování blízkých je součástí oslavy Vánoc už dlouhá staletí. Čeledíni a děvečky, pro které právě tyto svátky představovaly konec služby, dostávali od hospodáře výslužku – ozdobený koláč, pecen chleba, někdy mouku, slaninu, peníze. Drobné dárky dostávali během svátků po domech koledníci, především děti a nemajetní. Štědrost se projevovala i vůči hospodářství, dobytku, slepicím, psům, kočkám. Dárky si nadělovali přátelé a příbuzní, myslelo se samozřejmě především na děti. Hlavním nositelem dárků byl v naší tradici Mikuláš. Štědrovečerní nadělování dárků, jak je známe dnes, se k nám dostalo z německy mluvících zemí. V některých regionech se dárky nedostávaly na Štědrý večer, ale až následujícího dne na Boží hod vánoční. Na západní Moravě nosila dárky zvláštní bytost Štědroň, stařec, který připomíná postavu Mikuláše.

Čtěte také

Alena Němečková

Čtěte také

Zápisky div(n)ých žen: O vánoční touze po dokonalém lesku a umotané vánočce

Epifanie

Jde o slavnost Zjevení Páně neboli lidově svátek Tří králů. Bůh se zjevuje jako člověk, jako právě narozené dítě. Svátek se slaví 6. ledna.

Foukané ozdoby

Mezi vánočními ozdobami jsou něco jako Porche mezi auty. Jejich výroba se datuje na začátek minulého století do Německa, odkud se foukané ozdoby dostávaly i k nám. Pak se ale do práce pustili čeští skláři, zvláště ve východních Čechách, a postupem času jsme se stali největšími světovými dodavateli foukaných ozdob na světě. Na rozdíl od strojově vyráběných kousků jsou ručně vyráběné foukané ozdoby velmi kvalitní a vydrží.

Galilea

Z Galileje, oblasti na severu Izraele, z města Nazareta se vydali Josef a Marie do Judska, do města Betléma. Když dorazili, porodila Marie prvorozeného syna Ježíše.

Hvězda

Byla to hvězda, která předpověděla narození Ježíše Krista, později při oslavách Vánoc byla zobrazovaná jako kometa. Hvězdu spatřili mudrci Východu a vydali se poklonit právě narozenému dítěti, mesiáši. Ptali se v Jeruzalémě a zprávy o tom se donesly králi Herodovi. A zatímco mudrci v Betlémě dítě obdarovávali zlatem, kadidlem a myrhou, Herodes osnoval plán.
Chtěl Ježíše zabít, ale anděl dal Josefovi včas znamení, aby uprchli. Když Herodes Ježíše nenašel, rozzuřil se a nechal povraždit všechny děti mladší dvou let v Betlémě a okolí – tzv. „vraždění neviňátek“ se stalo předlohou nejednomu umělci v historii lidstva.

Čtěte také

Minimalistická vánoční výzdoba

Čtěte také

Vánoční výzdoba: Vsaďte na severskou harmonii nebo na retro ozdoby

Chlebíček biskupský

Patří na vánoční stůl. Vyzkoušet můžete i obdobný vánoční chléb z Rakouska Kletzenbrot. Jeho základem jsou sušená jablka či hrušky. Podává se na Štedrý den ráno s máslem a marmeládou.

Ilustrace

Typickým autorem vánočních ilustrací je Josef Lada. Jeho obrázky jsou symbolem českých Vánoc. Jako jeden z mála výtvarníků se ve 20. a 30. letech minulého století věnoval malování vánočních motivů a biblických příběhů. Nečinil tak ale proto, že by byl horlivým křesťanem, ale protože se dlouho živil jako kreslíř v novinách a každý prosinec dělal obrázky pro vánoční čísla novin a časopisů.

Jmelí

Jmelí prý bylo kdysi stromem, ze kterého vyrobil Josef kolébku pro Ježíška. Za 33 let Římané strom porazili, aby z něj vyrobili kříž pro Ježíše. Strom hanbou seschnul. Jde o malé trsy, které parazitují na jiných stromech a které si dáváme do bytů a domů v adventní době, a to mimo jiné proto, že chrání před čarodějnicemi, zlými duchy, a navíc zajišťuje plodnost.

Čtěte také

Vymlouval se na práci, ale už měl jinou

Čtěte také

S Vánocemi nepočítej, řekl a odešel chvíli před svátky. Zůstala jsem jen s dětmi

Kapr

Ryba na několik způsobů patřila na štědrovečerní stůl už v 19. století. Také se jedl krocan, nebo dokonce plnění hlemýždi. Oblíbený byl králík – ať už v omáčce, nebo jako řízky. Na stole nechybělo cukroví, vánoční dort, ovoce, punč, lihovina, káva. Ve venkovské domácnosti bylo důležité, aby se na stůl dostaly všechny plodiny, které se v tom roce urodily, aby i v tom nadcházejícím byla úroda štědrá. Například pro dostatečnou úrodu obilí se kladlo na stůl několik klasů či zrnek. Dnešní smažený kapr s bramborovým salátem je raritou české kuchyně.

Louskáček

Louskáček je divadelní baletní pohádková inscenace na náměty příběhu Ernsta Theodora Amadea Hoffmanna. Hudbu složil Petr Iljič Čajkovskij. Pohádku o malé holčičce, které se o Vánocích zdá sen, v němž všechny hračky oživnou, hrají divadla hlavně v adventním čase. Jak jinak, je čas pohádek. Už přes sto let patří dílo k nejoblíbenějším dětským baletům na celém světě.

Mše

Ta půlnoční má kořeny už v 6. století, kdy se v římské liturgii stalo zvykem slavit na svátek Narození Ježíše Krista tři mše – půlnoční, pastýřskou (ta se konala za svítání) a velkou. Tento zvyk se zachoval až do současnosti. Vánoční mši ztvárnil do hudební podoby v 18. století skladatel a učitel Jakub Jan Ryba. Jeho Česká mše vánoční je zřejmě nejznámějším vánočním dílem v Česku, hraje se na ulicích, v divadlech, ve školách…

Narození Ježíše Krista

Místo narození není v biblickém textu nikterak popsáno a jedinou indicií je to, že narozený Ježíš byl položen do jeslí. Kristovo narození je proto zpravidla situováno do chléva, respektive do dřevěného přístřešku postaveného pro zvířata, který často bývá vestavěný do trosek rozměrné antické stavby. Kromě zvířat a svaté rodiny bývají od 14. století součástí scény narození Krista také pastýři a andělé.

Čtěte také

Dokonale umytá okna rozzáří váš byt.

Čtěte také

Největší chyby, které děláte při mytí oken. Vyhněte se jim a půjde to rychleji

Ořechy a ovoce

Na štědrovečerní tabuli nesmělo chybět sušené ovoce na různé způsoby a ořechy, a to až do 20. století.

Purpura

Je to směs koření, pilin, třísek a vonných bylinek. Když se zahřeje, vytváří typickou vánoční vůni. Purpura je také název známé vánoční písně Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra.

Quilling

Je to způsob, jak vytvořit pomocí stáčení úzkých papírových proužků pěkné filigránové motivy. Pokud toto ovládáte, vykouzlíte z několika papírových proužků vánoční i zimní dekorace, přívěsky na dárky, vánoční přáníčka a ozdoby.

Ratolest

První vánoční stromky se objevují v 16. století v německých domácnostech, do Čech se nejspíš dostaly na začátku 19. století. Ale už dávno předtím bylo zvykem zdobit domácnosti ratolestmi jehličnatých stromů, tedy chvojkou, což byl vršek jehličnatého stromku, který se věšel nad stůl, ovšem obráceně, tedy špičkou dolů. Ozdobila se ovocem, tradičním pečivem, šátky…

Čtěte také

Koupelna se musí jenom blýskat!

Čtěte také

Babské rady, jak vyčistit koupelnu a toaletu? Ocet, soda a citron!

Světla

Symbolika světel hrála důležitou roli už od nepaměti. V období zimního slunovratu kolem 21. prosince, kdy se začíná prodlužovat den, přibývá světla a tepla a narozené slunce získává sílu. Lidé slavili jeho znovuzrození. Také v antice se 25. prosince slavil svátek zrození nepřemožitelného slunce (Natale Solis Invicti). V roce 274 byl tento den stanoven jako den klidu, svátek pro celou římskou říši, a to na počest syrského boha Slunce, který měl udržovat říši pohromadě. Křesťané symboliku světel převzali i do oslav Vánoc. O první adventní neděli, která je zároveň začátkem liturgického roku, se zapaluje první svíce na adventním věnci a postupně světel přibývá. Advent je dobou očekávání světla, které zasvítí v temnotě.

Tři králové

V evangeliu podle Matouše čteme o mudrcích z Východu, kteří, vedeni hvězdou, putovali za právě narozeným židovským králem, aby se mu poklonili. O jejich počtu ani barvě pleti se ovšem nedozvíme nic. Ve starokřesťanských výkladech se jejich počet pohybuje mezi dvěma až dvanácti. Později se ustálil na třech, asi kvůli třem darům, které měli přinést. Na krále se mění ve středověku. Od 12. století se mluví i o jménech – Kašpar, Melichar, Baltazar. Počáteční písmena C(K) + M + B, která se dodnes píší nad dveře domů, se však pravděpodobně odvozují od kratičkého textu požehnání: Christus mansionem benedicat (Kristus ať požehná tento příbytek). Třemi králi končí cyklus vánočních svátků, obvykle se také odstrojuje vánoční stromeček.

Úmysl

Vánoce jsou obdobím, kdy jsou lidé ve zvýšené míře nakloněni dobrým skutkům. Obdarovávají potřebné, lidi bez domova, sirotky, pomáhají dobročinným spolkům. V České republice je oblíbené esemeskové dárcovství či on-line darování. V prosinci se tato aktivita rapidně zvyšuje.

Čtěte také

Nespěchejte na svoje sny, věci se stanou, až přijde jejich čas.

Čtěte také

Vaše sny se splní, když si budete správně přát. Stačí vědět, co opravdu chcete

Vánoce

Zmínka o nich sahá do 4. století. Do té doby byly jediným křesťanským svátkem Velikonoce, tedy zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ve 4. století se začínají připomínat i další události z Ježíšova života včetně jeho narození. To, že byl svátek stanoven právě na zimní slunovrat, nemá ale historické opodstatnění. Nikdo neví, kdy se Ježíš narodil, ani Bible v tomto směru nedává žádnou přesnou informaci. Křesťané stanovili svátek v návaznosti na den blízký zimnímu slunovratu a jako jakousi alternativu k pohanským svátkům.

Weihnachten

České slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wahnachten (dnes Weihnachten), složeného z wiha (světit) a Nacht (noc).

Xmas

V angličtině se pro Vánoce – Christmas – používá i zkrácená forma Xmas. Někteří lidé namítají, že jde o nevhodné zkrácení pod tlakem komerce, jiní poukazují na to, že písmeno X ve výrazu je řeckým ekvivalentem Ch ze slova Christos, tedy Kristus. A že výraz Xmas se poprvé objevil už v 16. století a jde tedy o plnohodnotný výraz pro svátky. Verzi Xmas použil hudebník John Lennon v názvu své písně Happy Xmas, která patří k nejznámějším vánočním songům na celém světě.

Čtěte také

Pokud se s vámi děti nemazlí přirozeně, nenuťte je

Čtěte také

Nechtějte po vnoučatech, aby vás líbala. Teď ani nikdy jindy

Yzop

Rostlina, která kvete sice v létě u Středozemního moře, ale v zimě ji lze používat i k vykuřování. Jde totiž o bylinu, která údajně odstraňuje hříchy, a tak se užívá při modlitbách a různých ceremoniích. Podle pověstí ji do země zasadil sám Ježíš Kristus.

Zvyky vánoční

Například lití olova, házení střevíce či pouštění skořápek po vodě mají svůj původ v magickém chápání tohoto zvláštního období. S křesťanskými Vánocemi přímo nesouvisí. Tento čas představoval přelom mezi starým a novým rokem. Vánoce byly dlouho chápány jako vlastní začátek nového roku a byly spojené s rituály. Mnoho lidových obyčejů mělo zajistit plodnost polí, dobytka i stromů pro nastávající rok.

Čtěte také

Maminčino obětí a pochvala. O to stojí i dospělé dcery

Čtěte také

Milé matky, zakažte si věty, kterými štvete dospělé dcery. Možná si porozumíte