O veganství a veganech se mluví stále častěji. Dokonce i v Česku, které bylo ještě v devadesátých letech pověstné svým lehkým pohrdáním vůči všem, kteří odmítali maso. Jen pár tehdejších reakcí z českých restaurací: „Máme tady vývar, v tom žádné maso není.“ „Nechcete maso? Tak si dejte smažený sýr se šunkou.“ Dnes je situace úplně odlišná a počty veganů i veganských podniků rostou. Česká metropole byla dokonce před časem zařazena do první desítky evropských měst, která jsou veganům příznivě nakloněna (zatímco v Berlíně najdete sto veganských podniků, v Praze už jich je kolem padesáti). Spočítat přesně vegany se sice nikomu nepodařilo, nicméně podle odhadů jich jen v Británii žije přes půl milionu. V Česku se k tomuto stylu hlásí zhruba sto tisíc lidí, ale nelze s určitostí říci, zda jde o důsledné vegany, či o ty, které ideje veganství pouze lákají či inspirují. Takže reálný počet praktikujících veganů bude výrazně nižší.

Vegani a lékaři

Odborníci na výživu moc nadšení z jednostranných směrů ve výživě nejsou. Hana Pávková Málková ze STOBu však říká, že na každém výživovém směru jde najít pozitiva. V první řadě to, že se člověk začne zamýšlet nad tím, co jí. „Často se stává, že díky tomu zařadí nové potraviny, omezí některé z méně vhodných, a žije tak nějak uvědoměleji a zdravěji. Z dlouhodobého hlediska ale striktní dodržování některých směrů může vést i k určitým rizikům,“ vysvětluje odbornice. Jde především o jednostrannost, kvůli které mohou v jídelníčku chybět nějaké důležité živiny, a jiné naopak přebývat. „K poskládání plnohodnotného jídelníčku jsou pak zapotřebí opravdu důkladné znalosti z výživy a ani ty často nestačí,“ varuje. Správně poskládaný vegetariánský jídelníček s mléčnými výrobky a vejci, může být v pohodě a vlastně vám nemusí nic scházet. Hůře je na tom podle Hany Pávkové Málkové právě vegan, který nejí žádné živočišné produkty. „Některé vitaminy a minerály jsou obsažené pouze v potravinách živočišného původu, například B12, který se pak musí přijímat formou doplňků, nebo jsou sice v rostlinných potravinách obsaženy, ale hůře je tělo využívá (například vápník a železo),“ vysvětluje odbornice. Na druhou stranu ale veganství ani ona nezakazuje, je dobré se jednotlivými směry inspirovat a z každého si odnést to nejlepší. „Může to být zařazení nových vhodných potravin, na které jste dosud nebyli zvyklí, třeba semínka a podobně, omezení nevhodných potravin v podobě uzenin či tučného masa, nebo právě dostatečná konzumace všech možných druhů ovoce a zeleniny.“

Zkusíte to taky?

Letos už poosmé probíhá takzvaný veganský leden, kdy si každý alespoň na jeden měsíc v roce může zkusit, jak náročné je být veganem. Projekt veganského ledna je sice trochu umělý produkt (přišel k nám z Velké Británie), ale nabízí se lepší cesta, jak si tohle „martyrium“ vyzkoušet na vlastní kůži, a to dodržet klasický předvelikonoční půst (letos začíná 17. února). Jeho smysl nespočívá v hladovění, ale v umění dokázat si něco odříct. Variant, jak si půst nastavit, jsou desítky. Někdo si může vyzkoušet vegetariánský model, jiný se zase vrátí k tradici našich předků a dopřeje si maso pouze v neděli. Přesně podle toho, jak silný a vytrvalý bude.

Ti nejodvážnější zkusí stoprocentně veganský půst.

Slovníček

Slovníček

Vegetarián

Nejrozšířenější způsob alternativního stravování vyznával například Franz Kafka, Jan Tříska či Paul McCartney. Dnes se objevuje celá řada podskupin – semivegetariáni konzumují maso ptáků a ryb a nejedí pouze červené maso, laktovegetariáni nejedí vajíčka, ale mléčné výrobky ano.

Vegan

Vegani z etických důvodů odmítají konzumovat veškeré živočišné produkty, tedy kromě masa také vejce, mléko, sýry či med. Za velkým rozmachem veganství stojí průmyslové velkochovy zvířat, v nichž jsou zvířata degradována do role „stroje na maso či vejce“. Čistě veganská strava není plnohodnotná a veganům chybějí vitaminy B12 a D3, které přijímají obvykle v tabletkách.

Frutarián

Skupina veganů, kteří nekonzumují ani zeleninu, respektive tu, která byla násilně vytažena ze země (jedním z hesel je, že se jí pouze to, co samo spadlo ze stromu či z keře). K jídlu tak zůstává jen ovoce, ořechy, semena a některé druhy zeleniny. Podle odborníků na výživu není takové stravování dostačující.

Flexitarián

Případně reduktarián. Za těmito slovy se skrývá asi ideální směr moderního alternativního stravování. Jde totiž o výrazné snížení spotřeby masa a živočišných produktů, ale nikoliv o jejich striktní vyloučení. Takže místo masa dvakrát denně ho budete jíst pouze dvakrát týdně a místo bagety se sýrem si dáte ořechy, zeleninu a ovoce. Pokud reduktariáni používají hlavně lokální suroviny, je to styl, který je nejšetrnější k přírodě a planetě.

Vitarián

Další odnoží veganství jsou vitariáni, kteří konzumují pouze tzv. živou stravu, nazývanou raw food (syrová strava). Jedí jen to, co neprošlo tepelnou úpravou vyšší než 42 stupňů, protože při této teplotě podle nich dochází k ničení mnoha živin a důležitých enzymů. Konzumují tedy pouze ovoce, zeleninu, ořechy, semena a naklíčené obiloviny či luštěniny. Vitariánská „dieta“ je finančně poměrně nákladná, tento druh stravování není komplexní a přináší celou řadu rizik.

Killertarián

Naprosto minoritní a poněkud nepraktický směr vychází z přirozenosti minulých časů, kdy každý sedlák se musel o zvířata nejen postarat, ale také je musel umět zabít. Killertarián může jíst vše, co si sám vypěstuje a zabije, respektive to, co umí zabít. Nemusíte tedy zabíjet každého králíka, kterého sníte, ale musíte alespoň jednou tento rituál podstoupit a vysloužit si tím právo konzumovat maso. Pro obyvatele velkých měst poměrně nepraktické, pro lidi z vesnice naopak přirozené.

ZDROJ: časopis Gurmet