Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se vlastně přišlo na to, že se vejce dají jíst? Za objevení této lahůdky můžeme poděkovat našim předkům, kteří vejce racků, pštrosů, krocanů, kachen, hus, ale třeba i želv konzumovali již v době kamenné. Staří Egypťané si pak pochutnávali na vejcích holubů nebo pávů. Velmi brzy se však ukázalo, že pro účel konzumace jsou nejideálnější právě vejce slepičí. Slípka totiž vajíčko snese už v pouhých dvaceti týdnech života a následně snáší každý den. Na výrobu potřebuje jen 24 hodin. Za rok tak jedna slepička v závislosti na plemeni zvládne snést i více než 300 vajec. Nejproduktivnější jsou slepice během prvního roku, s věkem jejich výkonnost klesá - ve čtyřech letech snáší zhruba polovinu, od sedmého roku života je čas nechat slepičku odejít do důchodu.
Velikost vajec označujeme podobně jako oblečení (S, M, L, XL) a vliv na ni má rasa slepice, její hmotnost ale také stáří. Čím jsou slepice starší, tím větší vajíčka snášejí, skořápka se ale ztenčuje. Záleží ovšem i na vnějších faktorech, jako je výživa, prostředí nebo míra stresu daného zvířete. Nejčastěji se setkáváme s velikostí M, takové vejce by mělo vážit 53 - 63 gramů, z čehož dvě třetiny váhy připadají na bílek, zbylá třetina tvoří žloutek. V obchodech lze zakoupit slepičí vejce bílá nebo hnědá. Tmavé zabarvení vzniká díky pigmentu z krve a žluči. Setkat se však můžeme také s vejci modrými, zelenými a růžovými, které snáší slepice plemene araukana pocházející z Chile. Tmavě zelená vajíčka pak snáší pštros emu, světle zelená nebo žlutá ptáci nandu.
Zajímavost: Věděli jste, že slepice může vejce snášet i bez kohouta? Pokud má totiž správné podmínky, dokáže to i bez oplodnění. To, co jíme, tedy nejsou zárodky nebohých nenarozených kuřátek.
Jak vejce uchovávat? A jak poznat čerstvost v obchodě?
Trvanlivost vajec je 28 dní. Pokud však máme zálusk na opravdu čerstvá vejce, neměla by být starší než devět dní po snášce. V obchodě datum snášky zjistíme tak, že odečteme 28 dnů od minimální trvanlivosti. Po uplynutí devítidenní lhůty bychom měli vejce používat už jen k vaření nebo pečení. Z tepelně upravených vajec je navíc i větší užitek pro naše zdraví. Pokud je konzumujeme syrová, využijeme asi jen polovinu jejich bílkovin. Vajíčka je vhodné uchovávat v teplotě kolem 5 - 8 °C, v pokojové teplotě by byla do týdne stará či rovnou zkažená.
Máte ve zvyku skořápku vejce umývat? Dělejte to až těsně před použitím. Skořepina vajec má totiž tenoučkou bílkovinovou ochrannou vrstvu, aby se přes ni dovnitř nedostaly cizí mikroorganismy. Při mytí vajíček se tato vrstva zničí. A pozor dejte také, abyste vajíčka neuchovávali v lednici blízko aromatických potravin. Přes póry ve skořápce, kterých je na jednom kusu přes 17 tisíc, totiž vejce absorbují pachy. Proto se může stát, že když je máte v ledničce blízko například zralého sýra nebo výrazného ovoce, budou vejce po úpravě i tak chutnat.
TIP pro vás: Navařili jste vejce natvrdo a pomíchala se vám se syrovými? Roztočte vajíčko a když se bude točit hladce, je uvařené natvrdo. Tekutina v syrovém vajíčku způsobí, že se bude během točení hýbat.
A jak je to s tradičním vaječným "strašákem" cholesterolem? Přestože vejce obsahuje dvě třetiny denní doporučené dávky cholesterolu, při přímé konzumaci jej naše tělo nevstřebá stoprocentně. Proto je možné jíst bez výčitek klidně i pět vajec týdně. Lidé se zvýšeným cholesterolem by ovšem měli jíst maximálně jedno vejce, respektive jeden žloutek týdně, neboť cholesterol je koncentrován pouze v něm. Bílků je možné sníst neomezené množství, neboť ty žádný cholesterol a ani tuk neobsahují.
Vaječné rekordy a kuriozity!
- Nejmenší vajíčka snášejí kolibříci. Nejmenší vajíčko na světě snesl kanárek z Holandska. Měřilo 7 mm a vážilo pouhých 0,027 g.
- Největší vejce snáší pštros, ale největší vejce v poměru ke své tělesné velikosti snášejí novozélandské kiwi. Pro lepší představu – vejce pštrosa tvoří pouze 2 % jeho váhy, dítě 5 % hmotnosti matky a vejce kiwi má až 20 % hmotnosti samičky.
- Nejtěžší slepičí vejce vážilo 454 g. Mělo dvojitý žloutek i dvojitou skořápku a v roce 1956 ho snesla slepice v americkém New Jersey.
- Největší vejce na světě bylo z pštrosí farmy ve Švédsku. Vážilo 2,589 kg. To není stále nic oproti vejcím, které snášel vyhynulý Vuron (Aepyornis maximus). Ty měřili 33 cm a jejich objem byl 8,5 litru, což je 7 pštrosích, 183 slepičích nebo 12 tisíc kolibřích vajec.
- Největší slepičí vejce mělo v průměru přes 23 cm. Snesla ho britská slepice Harriet v roce 2010.
- Světový rekord v pojídání vajec drží Sonya Thomas z Virginie z USA. Tato rozená jihokorejka díky svému abnormálně velkému žaludku dokázala sníst 65 vajec natvrdo za 6 minut a 45 sekund. Sonya je držitelkou několika rekordů v pojídání.
- Pravděpodobně nejstarším glóbem je glóbus z roku 1504, vyhotovený ze dvou spojených polovin pštrosích vajec.
- Největší porci míchaných vajec na světě vařilo přes 20 kuchařů na Mauriciu z 35 tisíc vajec, 430 kg másla, 246 litrů mléka, 10 kil soli a 2 kil mletého pepře. Z 2 466 kilové porce míchaných vajec se najedlo téměř 8 tisíc lidí.
Vyzkoušejte naše vaječné recepty! Vždyť bohatou snídani nemusíte chystat jenom pro zvláštní příležitost, klidně si brunch, tedy pozdní snídani, která přechází až do oběda, užijte o víkendu s celou rodinou.
Slavnostní „hemenex“ koláč
Originální variace na snídaňovou klasiku ham & eggs. Chcete-li získat pikantnější verzi, k sýru a crťme fražche vmíchejte trochu dijonské hořčice nebo pálivé omáčky.
Doba přípravy: 10 minut, pečení 30 minut
Suroviny na 4–6 porcí:
- 1 rozválené listové těsto
- 80 ml crème fraîche
- 2 hrsti nastrouhaného sýra Gruyère
- 4 proužky snídaňové slaniny
- 3–4 vejce + na potření
- 1 hrst hladkolisté petrželky
- sůl
- pepř
1. Troubu předehřejte na 200 °C. Rozbalte těsto a po obvodu odkrojte tenké pruhy. Těsto jemně propíchejte vidličkou, potřete rozšlehaným vejcem a poklaďte proužky těsta, aby vytvořily zvýšený okraj. Ten také potřete vejcem a dejte těsto do trouby. Pečte asi 15 minut, aby zezlátlo.
2. Mezitím v misce smíchejte zakysanou smetanu a sýr, můžete je i přisolit, ale sýr nejspíš bude slaný dost. 3. Směs rozetřete na těsto a na strategických místech vytvořte důlky. Vyklepněte do nich vejce a naaranžujte slaninu. Pečte asi 12 minut, aby bílky ztuhly, ale žloutky zůstaly lehce tekuté. Osolte, opepřete a podávejte ozdobené čerstvou petrželkou.
Zapečená vejce s rajčaty, špenátem a fetou
Čím hezčí miska, tím slavnostnější snídaně – to platí pro obal i obsah. Vejce dodá energii i atraktivní barevný akcent. Doporučujeme podávat s opečeným pečivem nebo tousty a na stůl položte i květinu.
Doba přípravy: 30 minut
Suroviny na 4 porce:
- 4 vejce
- 150 g cherry rajčat
- 100 g fety
- 3 hrsti špenátu
- 100 g slaniny
- 1 lžíce olivového oleje + na vymazání formiček
- čerstvý tymián
- sůl
- pepř
Postup:
1. Slaninu nakrájejte na kostičky a v pánvi vymazané olejem ji opražte téměř dozlatova. Rajčata nakrájejte na klínky, špenát nasekejte (pokud má tuhé řapíky, vykrojte je), sýr rozdrobte. Připravené suroviny vsypte do mísy, přidejte i slaninu a zlehka promíchejte.
2. Troubu předehřejte na 180 °C, formičky vymažte olejem a rozdělte do nich připravenou směs. Uprostřed vytvarujte důlek a vyklepněte do něj vejce. Pečte asi 15–17 minut, podle toho, jak propečené vejce máte rádi. Podávejte ozdobené snítkami čerstvého tymiánu.
Zdroj: časopis Vlasta, mentalfloss.com