Pomlázka

Jejím účelem je, aby ženy „omládly“. V předkřesťanských dobách se tenhle magický účinek vázal ke každému pošlehání mladými zelenými proutky. Nešlehali se přitom jen lidé, ale taky dobytek a pole připravená k zahájení jarních prací. Ale pozor! Z jednoho kázání Jana Husa víme, že druhý den po Velikonocích ženy mrskají své manžely. „Třetí den naopak manželé manželky, a sice ráno v posteli pruty nebo rukama nebo pěstmi,“ popisoval. Účelem bylo připomenutí, že od sebe vzájemně nemají v posvátných dnech vyžadovat manželské povinnosti.

 

Čtěte také

Jmenovky ve tvaru zajíčku s vajíčkem

Čtěte také

Udělejte si jmenovky ve tvaru zajíčka a ozdobte si velikonoční tabuli

Polévání vodou

Je rituálem „omlazení“ ve slovanských zemích od středověku. Polévaly se dívky, mladí muži obcházeli stavení a tu, kterou ještě našli v posteli, polili studenou vodou. Často ji neváhali vhodit i do rybníka nebo do potoka. Ale pozor, další den dívky směly tenhle rituál oplatit. Navíc se často polévali i hospodáři, když vyjeli na první orbu, aby byli mrštní a svěží. Proto taky poléval čeledín děvečku, když šla poprvé na trávu, a ona jeho, když vyháněl dobytek poprvé na jarní pastvu.

 

Čtěte také

kraslice

Čtěte také

Vyfoukněte kraslice jen jednou dírkou. Nejlépe to jde s plastovou stříkačkou

Píšťalka

Patří k oslavám jara od antiky, především při slavnostech boha stád a lesů Pana. O píšťalce se mluví i v Novém zákoně, kdy apoštol Pavel přirovnal mluvení jazyky k pískání na ni.

 

Čtěte také

Jan Křtitel nazval Ježíše „beránkem Božím“ a tak je dnes hlavním symbolem velikonoc.

Čtěte také

Křesťanské Velikonoce symbolizují kočičky, kříž, beránek a zajíček

Kraslice

Vajíčka barvili už staří Sumerové a ta červená považovali za symbol radosti taky staří Římané. K důvodům se váže mnoho legend, třeba ta, podle které obdarovala Ježíšova matka Marie vajíčky vojáky u kříže, aby se synem jednali méně krutě. Nebo ta, podle níž se vajíčka v košíku Marie Magdalské v okamžiku Ježíšova zjevení proměnila do všech barev duhy. Červená barva, kterou se původně barvilo jako jedinou, prý znázorňovala Ježíšovu krev. Brzy se ale přidala žlutá, původně pohanský symbol slunce, a následovaly další.

 

Čtěte také

Poslední týden před Velikonocemi se jmenuje také svatý, tichý nebo pašijový. Začíná Květnou nedělí a končí Nedělí zmrtvýchvstání.

Čtěte také

Velikonoce: Proč je čtvrtek Zelený, sobota Bílá a středa Sazometná

Koledy

Zpívaly a povídaly se při pomlázce, aby za odměnu získali koledníci vajíčka. Určitě některé znáte, i když je třeba už neříkáte. Vzpomeňte si třeba na tyhle: „Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.“ Nebo tahle: „Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka, nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička do horního rybníčka a z rybníčka do louže, kdo jí odtud pomůže?“ A další: „Koleda, koleda, proutek z vrby, mlsný jazýček mě svrbí. Koleda, koleda, holoubek, dejte něco na zoubek. Přišlo jaro, slunce svítí, v zahradách je plno kvítí. Co to ptáci štěbetají? Že mi tady rádi dají malovaná vajíčka, co jim snesla slepička.“ A ještě tahleta: „Dávaj vajec, kázal kadlec, kázal kadlec i kadlička, abys dala dvě vajíčka, jedno bílý, dvě červený, šak slépka snese jiný, vajíčko se kotoulí, slepička se popelí.“

Zkuste si letos uplést pomlázku sami podle našeho návodu: