Nejdřív je třeba říct, že se s tím nedá nic dělat. A pak, že to vědce i komerční firmy, které si zadávají nejrůznější průzkumy, fascinuje. Asi proto, že ženy zahrnou do své proměny v matku i její preference prášku na praní a televizních programů. Ano, je to tak. Celá čtvrtina žen se v dospělosti dívá na stejný typ pořadů, jako její maminka v jejím věku.

Čtěte také

Vneste do svého života řád! Pište si deník

Čtěte také

Pište si deník, srovnáte si hodnoty a pomůže vám se stresem a úzkostí

Hned po porodu

V roce 2013 si jeden výzkum na tisíci ženách nechala vypracovat britská herní firma Dotty Bingo. Celá polovina účastnic odpověděla, že kolem třicítky přestala proti svým matkám rebelovat a začala je napodobovat. Nebo spíš chovat se jako ony. Týká se to barvy vlasů, koníčků, ale především rčení. Ustálené hlášky, ve kterých jste vyrostla, vám začnou létat z pusy, ani nevíte jak. A nejvíc ty, co vám lezly krkem.

O šest let později se konal další průzkum, tentokrát už se dvěma tisíci žen. Uspořádal ho doktor Julian De Silva, plastický chirurg. Co tím chtěl zjistit pro svoje povolání, není přesně jasné. Že by doufal v zákaznice s přáním: „Ušijte mi prsa po mamince?“ Asi spíš ne, ale my díky jeho nápadu víme, že tenhle přerod v matku se odehraje po tom, co samy porodíme první dítě. Jednak proto, že se uchýlíme k rodičovskému stylu, který známe a považujeme ho za bezpečný. A také proto, že se začneme své maminky víc ptát na radu a často se s ní vídat. To si potom vzpomeneme i na ty nejzasutější výkřiky jako: „Svítí – pálí!“

Čtěte také

Hledejte štěstí v sobě, ne ve svém okolí

Čtěte také

Existuje vzorec štěstí? Ivo Toman ho spočítal. Poradí, jak hledat radost a klid

Wildova tragédie

Oscar Wilde jednou napsal: „Všechny ženy se nakonec promění ve svou matku. To je jejich tragédie. Muži se ve svou matku nepromění. A to je zase jejich tragédie.“ Jak je vidět, člověk nemůže v tomhle ohledu udělat nic správně. Tragédie to totiž rozhodně není, pokud převezmete od maminky výchovné a životní postupy, se kterými souhlasíte. Tragédie nebo spíš jen problém to je, když zjistíte, že se podle jejích zásad chováte i přesto, že jsou vám proti srsti. Tam je načase si dupnout a prosadit si svou dospělou třicetiletou vůli.

Odvrácená strana tohoto jinak docela vtipného tématu jsou dcery matek, které je vychovávaly bez lásky a jejichž rady a zásady podle toho vypadaly. Dcery toxických nebo netečných matek by daly všechno za to, aby se mohly rozčilovat, že se mění ve svou rodičku, protože se přistihly u prohlášení: „Neřvi tady, já z tebe mám hlavu jak pátrací balón.“

Čtěte také

Čtěte také

Hlídat není povinnost aneb pět pravidel šťastných babiček

Angličtina má pro tenhle případ výraz „mommy issues“ (problémy zaviněné matkou) a jejich dopad umí pěkně pocuchat jak dcery, tak syny. Dcery budou celý život hledat náhradní maminku, budou mít málo kamarádek, ale ta přátelství budou velmi hluboká a intenzivní, a ve vztahu k dětem to mohou přehnat na druhou stranu a dusit je přívalem citů a péče.

Synové s „mommy issues“ se do toho obujou jinak – nedostatek ženské péče v dětství si vynahradí bujarým střídáním partnerek, kterým se budou mstít za to, že je hlavní žena jejich života nemilovala. Uznejte, že vedle toho jsou nějaké hlášky z dob socialistického rodičovství legrace. A zouvejte se, nejsem vaše služka!

Čtěte také

Možná začínáte být trochu sobecká a konečně myslíte na sebe

Čtěte také

Proč se vám chce v padesáti objímat stromy? Protože znova začínáte!