Narodil se 9. října 1929 v Ivančicích na jižní Moravě a už odmalička bylo jasné, že nuda s ním nebude. Přitahoval ho svět poutí a cirkusů, miloval estrády. Otec však rozhodl, že půjde na něco pořádného a vyslal ho studovat průmyslovku. Už na škole ale začal ochotnicky hrát divadlo. Také se hojně věnoval sportu, hrál fotbal a házenou. A dokonce mu poměrně obstojně šel i zpěv.
Velmi ho však trápil jeho vzhled. Připadal si nepřitažlivý, obzvlášť ošklivé se mu pak zdály jeho zuby. Dokonce prý uvažoval o chirurgické úpravě chrupu, ale nikdy se k ní neodhodlal.
V šestnácti letech ho při běhu chytil astmatický záchvat. A není divu! Své zdraví nijak nešetřil. Od sedmi let kouřil, v jistých dobách byl schopen vykouřit až osmdesát cigaret denně, a silně holdoval alkoholu. Že je zle pocítil ve chvíli, kdy přestal rozeznávat barvy. Šel tedy na léčení a čtyři roky se pití ani nedotknul. Démon ho ale bohužel časem opět chytil do svých spár...
Divadlo ho nelákalo, snil o filmu
Po maturitě se na druhý pokus dostal na JAMU. Kariéra se mu naplno rozběhla s příchodem do Prahy. V roce 1953 strávil jednu sezónu se zájezdovým Vesnickým divadlem, následně působil čtyři roky v Divadle E. F. Buriana. Menšíka však víc než divadlo lákal svět filmu, kvůli čemuž se s E. F. Burianem dostal do křížku. Ten totiž na filmařské umění pohlížel se značným despektem. V roce 1958 Vladimír z divadla přesto odešel a stal se stálým zaměstnancem Filmového studia Barrandov, což bylo tehdy velmi neobvyklé. Jak se ale ukázalo, udělal víc než dobře.
Uměl zahrát komedii, i drama
Své geniální herecké výkony předváděl ve filmech a seriálech jako Všichni dobří rodáci, Limonádový Joe, Markéta Lazarová, Zlatí úhoři, Bakaláři, Létající Čestmír, My všichni školou povinní či rodinných pohádkách Tři oříšky pro Popelku, Arabela, Jak se budí princezny, Princ a Večernice, Jak utopit doktora Mráčka, Zítra vstanu a opařím se čajem, Což takhle dát si špenát nebo Dívka na koštěti. Talent pro dramatické role pak ukázal ve filmech Ikarův pád či Dobří holubi se vracejí.
Typická pro něj byla rychlá mluva a velmi temperamentní gestikulace. Díky svému civilnímu a přirozenému projevu s velkou dávkou pokory se dostal do srdcí nejen diváku, ale i kolegů, kteří ho vnímali jako hereckého génia. Režisér Miloš Forman o něm dokonce tvrdil, že patří do trojice nejlepších českých komiků vedle Vlasty Buriana a Jana Wericha.
Připomeňme si nejlepší scénky s Jiřinou Bohdalovou ze silvestrovské estrády:
Když se opakovaná lež stane pravdou
Vladimír Menšík, rodák z Ivančic, který se původně po otci jmenoval Vladislav, ale na doporučení E. F. Buriana si jméno změnil na Vladimíra, byl odjakživa šprýmař a své vykutálené nápady rád dotahoval k dokonalosti. Někdy v šedesátých letech například ztratil občanský průkaz a když si vyřizoval nový, tak mu příslušná úřednice při vypisování roku narození 1929 napsala druhou devítku tak nedbale, že z ní Menšík po malé úpravě snadno udělal čtyřku. Jeho motivem bylo jít dřív do penze. Podvod se rozrostl do takových rozměrů, že v roce 1974 dostal k „padesátinám“ titul zasloužilého umělce a v roce 1984 mu k „šedesátinám“ poslal blahopřejný dopis tehdejší prezident Gustáv Husák.
Na kolena ho dostaly zdravotní potíže i prohýřený život
Astma legendárního herce sužovalo celý život a nakonec se mu v kombinaci se spoustou alkoholu, cigaret a pracovního vypětí stalo osudným. V polovině osmdesátých se herci přitížilo. Kromě silného astma ho trápilo také srdce a problémy se žaludkem, užíval velké množství léků. Po mnoho let na něj dohlížela osobní lékařka Zdena Lipárová, která v dokumentu Tajemství Vladimíra Menšíka prozradila, že jeho smrt čekala - ovšem ne tak brzo. "Krvácel z vředu a nemohl dýchat. V den smrti odjížděl do Brna a já ho zrazovala, ať nejezdí. Nedal si říct,“ popsala poslední minuty hercova života, který vyhasl 29. května 1988 ve věku 58 let. Po sobě zanechal čtyři, tou dobou již dospělé, děti. S první manželkou Věrou Šimšovou měl syna Petra a dceru Vladimíru. S druhou manželkou Olgou Strnadovou, zpěvačkou v hudebních souborech a pozdější výtvarnicí, pak syna Jana, který pracoval jako vedoucí filmového týmu na Barrandově, a dceru Martinu.
Zdroj: vlasta.cz fdb.cz csfd.cz dvojka.rozhlas.cz
