Když se v manželství potká mužův a ženin koníček, můžete si s klidem vsadit na to, že ten jeho vyhraje dobře živen a trénován Velkou Pardubickou, zatímco ten její, podvyživený a olysalý, bude uždibovat suchou trávu za barákem vedle sušáku na prádlo. Chyba, kterou ovšem může napravit čas!

Bez koníčku jako bez ruky

Doktor Kevin Eschleman, profesor psychologie na univerzitě v San Francisku, našel spolu se svými kolegy při výzkumu důkazy podporující jejich teorii o blahodárném vlivu hobby na život člověka: „Účastníci studie obvykle popisovali svůj koníček jako luxus, hlubokou radost, která je naplňuje spokojeností.“ A doplnil: „Považují hobby za způsob sebevyjádření a možnost, jak něco zjistit o sobě samém.“

Ztráta koníčku nebo jeho opuštění, protože prostě není čas, je poměrně silným traumatem, který si ale málokdo uvědomuje. Přijít v životě o činnost, která nám přinášela radost, je skoro jako ztratit blízkou osobu nebo kus těla. A v rámci vyrovnání se s touto ztrátou si sami namluvíte, že to vlastně není nic důležitého a jde o malichernost. Doktor Eschleman se ve své studii zabýval i návratem lidí k oblíbené činnosti po delším čase a přišel na to, že jde o jakýsi dvanáctibodový program.

Čtěte také

Jaká jste vy? A jaká je vaše kamarádka?

Čtěte také

Ženy se dělí na víly a lokomotivy. Jedna táhne, druhá vlaje a přitom se doplňují

Návrat k vášni

Třeba jste dřív – před dětmi a manželstvím – vyráběli herbáře, hráli volejbal, malovali, vyřezávali nebo vyráběli šperky. Je jedno, jestli to byl sport nebo umění, ale přinášelo vám to radost. A tu teď chcete zpátky! Shrnuto do jednoduchého postupu, vytváří dvanáct bodů doktora Eschlemana jasnou cestu k naplnění této touhy.

Nejdřív budete muset překonat strach, že už jste to dlouho nedělali a nepůjde vám to. Pak si budete muset udělat čas – to není tak lehké, po letech upřednostňování druhých lidí a jejich zálib (byť by to byly vlastní děti). Najděte si spojence či klub. Nebo jděte do kurzu. Naučte se o svém koníčku něco nového, posuňte se dál. Ono se ve všech zájmových oblastech za posledních dvacet let dost změnilo. Připravte si projekt (turnaj, záhon, sochu, obraz, svetr…). Zúčastněte se s ním nějaké soutěže, výstavy, porovnávejte si výrobky ve skupině na Facebooku, motivujte se. Zkrátka se do svého koníčku ponořte naplno. Děti jsou velké, práci si umíte zorganizovat, vážně je nejvyšší čas vzpomenout si, jaké vzrušení nabízí tvorba nebo činnost, která vás prostě a čistě baví.

Čtěte také

Antikoncepce dala ženám svobodu se rozhodnout, to neznamená, že je to snadné

Čtěte také

Dnešní matky odkládají mateřství. Zkuste je pochopit, řeší dilema

Hobby ve vztahu

Zpátky k těm dvěma ořům, které jsme vykreslili na začátku. Ke spokojenosti páru po padesátce je nutné, aby se teď oba chvíli věnovali tomu podvyživenému chudákovi. Chytrý manžel pomůže své ženě založit zahradu, sehnat nářadí do sochařské dílny nebo skvělé běžecké boty, protože má co vracet. A až se záliby vyrovnají, je čas na uplatnění pravidla dvaceti procent.

Populární psycholog Matthew Hussey tak říká funkčnímu modelu zájmů ve vztahu. „Váš partner by se měl nějakým způsobem podílet alespoň na dvaceti procentech vašeho hobby. Jako příklad si můžeme vzít třeba pár, kde on vášnivě miluje komiksy, o kterých ona nic neví, ale jednou za rok s ním jde do kina na nové Avengers a neplete si Spidermana se Supermanem. Nebo kde ona propadla józe a on jí pomůže sehnat správnou jógamatku a je ochotný ochutnat trochu jogínské stravy.“

Čtěte také

Martina Špinková

Čtěte také

Jak s dětmi mluvit o smrti: Zakladatelka hospiců radí, jak pracovat se strachem