Když se píše o tom, kde se lidé dožívají nejvyššího věku, často se ve statistikách objevuje Japonsko, konkrétně pak třeba souostroví Okinawa, ležící jihozápadně od čtyř hlavních japonských ostrovů. Není divu, že se zdejší životní styl stal předmětem vědeckého zkoumání, odborníci se snažili přijít na to, co vede ke zdejší dlouhověkosti.

A zjistili, že velkou roli hraje způsob stravování – i když nejen ten, protože jde o celkový životní styl a pozitivní vliv mají také hluboké sociální vazby mezi zdejším obyvatelstvem. I když žijete na druhé straně zeměkoule, můžete se například tamním jídelníčkem alespoň do jisté míry inspirovat.

Hubnutí jako bonus k dlouhověkosti

Co je dobré vědět o okinawské dietě? Sází na nezpracované potraviny, takže žádné konzervy a polotovary, hezky všechno čerstvé. Taková strava je bohatá na fytonutrienty a antioxidanty, díky nimž buňky stárnou pomaleji. Okinawská dieta znamená méně masa, zpracovaných obilovin, nasycených tuků, cukru, soli a plnotučných mléčných výrobků ve srovnání s běžným jídelníčkem většiny lidí. Hubnutí je v tomto případě vlastně vedlejším produktem.

Základem jídelníčku na Okinawě je zelená, případně žlutá zelenina, kořenová zelenina, sójové pokrmy a houby. Okinawané rovněž jedí ryby, maso, mléčné výrobky a obiloviny, v jejich případě rýži, ale všechno tohle v mnohem menším množství, než je zvykem třeba ve střední Evropě.

Co se jí na Okinawě:

Různé druhy brambor, mořské řasy, bambusové výhonky, ředkev, meloun, zelí, mrkev, dýně, papája, houby
Potraviny na bázi sóji, jako je tofu, miso, natto (fermentované sójové boby)
Obiloviny – proso, pšenice, rýže a nudle
Maso a mořské plody, výjimečně vepřové maso


A co se tam skoro nejí?

Strava obvykle nezahrnuje hovězí maso, průmyslově zpracované maso, uzeniny, vejce, sýr, mléko a zpracované sacharidy, jako jsou sladkosti a rychlé občerstvení. Vědci si také všimli toho, že tamní lidé se nepřejídají, naopak přestávají jíst dříve, než jsou úplně sytí.

Mimochodem, jakkoli se na těchto japonských ostrovech nejí přidaný cukr, sacharidů jako takových mají na talíři docela dost a zjevně to ničemu nevadí. Jen to potvrzuje teorie, že sacharidy ze zeleniny, ovoce a příloh jsou v pořádku, pokud to s nimi nepřeháníme a doplňujeme je dalšími složkami. Zvláštností, která se naopak moc doporučit nedá, je vysoký příjem sodíku v jídle, jako jsou solené ryby nebo miso.

Jak to, že jsou Okinawané tak zdraví?

Strava v tom rozhodně hraje velkou roli, ne-li tu zásadní. Tamní jídelníček podobně jako středomořská dieta a DASH dieta vede ke snížení rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění a dalších chronických onemocnění. Vědci se domnívají, že nízký příjem škodlivých nasycených tuků, vysoký příjem antioxidantů a nízká glykemická zátěž v důsledku zpomalují stárnutí buněk.

Velký podíl na tamní dlouhověkosti mají ale i tamní zvyky, konkrétně jedinečné sociální sítě zvané moai. V zásadě jde o skupiny lidí, které mají společné zájmy, případně je spojují společné zážitky, jako v případě bývalých spolužáků. Mnozí se přitom pravidelně setkávají v rámci hned několika takových skupin, které se vytvářejí už od raného dětství. Je zvykem, že pokud někdo například nedorazí, vydají se ostatní společně zkontrolovat, zda je s ním všechno v pořádku.

Kromě toho se obyvatelé ostrovů také přirozeně hodně hýbou. A svůj podíl na tom má i genetika.