Řekněme si to upřímně, coby národ zrovna moc aktivní a sportovně založení nejsme. V práci, při které zpravidla celý den sedíme v kanceláři a zvedneme se jen tehdy, když si jdeme uvařit kafe nebo potřebujeme na toaletu, si odbudeme svoji osmihodinovku. A místo toho, abychom pak zamířili do posilovny nebo na lekce některého z protahovacích a posilovacích cvičení, která jsou momentálně v kurzu, směřují naše kroky k domovu. Pravda, cestou se někdy stavíme v potravinách, abychom doplnili ledničku, občas si domluvíme schůzku nebo kino s kamarádkou nebo přítelem, ovšem i tato „rendez-vous“ se většinou odehrávají vsedě. Není se proto čemu divit, že si čím dál častěji stěžujeme na bolesti kloubů a páteře, nárůst váhy, problémy s dechem nebo větší náchylnost k infekcím. A jaké další zdravotní obtíže a nemoci si neaktivním, sedavým způsobem života můžeme „uhnat“?

Cukrovka

Na to, že povalování a nedostatek pohybu má přímou souvislost s vyšší koncentrací cukru v krvi, přišel tým vědců z australského Melbourne, který prováděl testy na téměř 8 500 nediabeticích rozdělených do skupin podle pohlaví. „Pozorováním bylo zjištěno, že ženy, které seděly u televize delší dobu, měly vyšší hladinu cukru v krvi. U mužů tato souvislost prokázána nebyla,“ uvádí v závěru své studie vedoucí profesor David Dunstan. A jelikož vyšší hladina cukru v krvi může vést až ke vzniku cukrovky 2. typu, je nejvyšší čas, abyste se zvedli a šli si zacvičit.

Hemoroidy

Strava chudá na vlákninu, špatný pitný režim a věk nad čtyřicet. To vše společně v kombinaci se sedavým životním stylem vede ke vzniku nepříjemných a bolestivých uzlíků v oblasti řitního otvoru, odborně řečeno hemoroidů. Pokud je onemocnění zachyceno hned na začátku, lze jej poměrně snadno a rychle vyléčit, ovšem přeroste-li do takzvané chronické fáze, bývá už velmi obtížné se ho zbavit jinak než chirurgickou cestou. Přitom prevence je více než jednoduchá, stačí dodržovat pár základních pravidel: sníst denně alespoň 25 gramů vlákniny, alespoň dvakrát týdně se věnovat nějaké pohybové aktivitě, hlídat si dostatečný příjem tekutin a po každé stolici si opláchnout konečník vlažnou vodou.

Artróza

Absence pohybu a časté sezení kloubům nesvědčí. Lidi s artrózou však od pohybu většinou odrazuje bolest, která je při cvičení provází. „Pacienti se mylně domnívají, že jim klid a polehávání od bolestí uleví. Tak tomu ovšem není. Úleva, kterou při sezení pociťují, je pouze krátkodobá. Sedavý způsob života navíc může vést až k obezitě, což znamená pro klouby, zejména kolenní a kyčelní, další zátěž,“ vysvětluje Scott Zashin, revmatolog a profesor medicíny z univerzity v Dallasu.

Onemocnění srdce a cév

Takřka nulová pohybová aktivita a špatná životospráva se negativně podepisují také na stavu kardiovaskulárního systému. Srdce, stejně jako jiné svaly v těle, potřebuje ke své správné činnosti pohyb. Pakliže se mu ho nedostává, rychle ochabuje, což má za následek snížení celkové výkonnosti organismu. Lenost však nezpůsobuje „pouze“ onemocnění srdce a cév, může vést až k výskytu zhoubných nádorů, což prokazuje řada epidemiologických studií, které provedli čeští lékaři Josef Máček a Jiřina Máčková.

Kratší život

Čas strávený na gauči v obýváku má vliv i na délku života. Podle britských odborníků způsobuje věčné nicnedělání poškození buněk a tkání, což ve výsledku znamená, že organismus rychleji stárne. „Sedavý životní styl zvyšuje náchylnost k nemocem spojeným se stárnutím a vedoucím k předčasné smrti. Lidé, kteří po většinu života vůbec nesportují, jsou vystaveni nadměrnému stresu, nezdravě se stravují a kouří, si zkracují život v průměru o pět až deset let,“ uvádí doktor Lynn Cherkas z londýnské King’s College.