Na Instagramu má skoro dvacet tisíc followerů, na Facebooku přes jedenáct tisíc, umí blogovat, vyšly jí čtyři knihy – a přesto byla pro nevýznamnost vymazána z Wikipedie. V analogovém světě tištěných médií by si jeden oči vyplakal. V digitální džungli sociálních sítí je to dobrý reklamní slogan neboli claim: Markéta Lukášková, ta, kterou vymazali z Wikipedie.
Tahle příhoda toho o knihách a sítích říká víc než dost. Že už dávno neplatí dělení na vysoké umění a nízký bulvár. Že i kvalitní knížky se dají propagovat víc přes sociální sítě než přes knihkupecká VIP místa za výkladem. A že i dobří autoři mohou mít svůj YouTube kanál nebo profil na Instagramu. Internet zkrátka proměnil kdeco – včetně knižního trhu, reklamy a propagace knih.
Stará forma, nová forma
Čtete Nočník neohrožené ženy? Třicet tisíc sledujících Evy Benett na Facebooku se vloni dočkalo stejnojmenné knihy, která by bez sociálních sítí nevznikla. Znáte Zápisník alkoholičky? Michaela Duffková má pětapadesát tisíc followerů a na kontě už i druhou knihu nazvanou Zápisník abstinentky, protože ze závislosti se dávno vymanila. Obě autorky vděčí za svoji kariéru v knížkách sociálním sítím a všímavým redaktorkám nakladatelství, které propátrávají Facebook a hledají talenty.
I už zmíněná Markéta Lukášková byla na sítích dávno před svojí spisovatelskou dráhou: „Je to pro mě od začátku, co píšu, naprosto skvělý kanál pro kontakt se čtenáři, zvykli si na možnost mi napsat a já si zvykla na jejich zpětnou vazbu, je skvělé mít takhle po ruce velký vzorek lidí, co mě čtou, a mít s nimi nějakou interakci,“ říká Lukášková.
Skvělé je to i pro nakladatele – ve chvíli, kdy si s blogerkou, která má na sociálních sítích svůj stabilní okruh sledovatelů a sledovatelek, plácne nad knihou, může počítat s tím, že část čtenářů už je předem „zaháčkovaná“ a že i s propagací to bude snazší. „Sítě jsou moje a nakladatel do toho ani zasahovat nemůže. První knihu jsem si víceméně propagovala sama, měla jsem výhodu, že už tehdy jsem měla na Facebooku asi deset tisíc followerů, co jsem nabrala dřív, to určitě pomohlo. Tehdy to byla prvotina, takže chápu, že nakladatelství do toho nemohlo moc investovat. Nakladatelé jsou dobří v public relations, díky němuž mi vlastně zprostředkovaně přivedou followery i čtenáře,“ vysvětluje Lukášková.
Jinými slovy – nakladatelé často „jedou“ starou formu propagace ve smyslu oslovování novinářů a novinářek z médií a informování o novinkách, zatímco autoři na sociálních sítích cílí přímo na konkrétní followery, tedy čtenáře, bez prostředníků v novinách a časopisech. Jedno druhé ale nevylučuje, naopak.
Řekni mi, co čteš
Důsledek existence sociálních sítí se ale zdaleka netýká jen nových talentů a jejich sebeprezentace. Na Facebooku vzniklo mnoho stránek a v poslední době hlavně skupin zaměřených na čtení a knihy. Mnoho z nich nespravují obyčejní literární nadšenci, ale přímo placení zaměstnanci nakladatelských domů. Ne že by okázale museli tvrdit, že knihy jejich nakladatelství jsou nejlepší, jde spíš o to „měkce“ nastolovat témata, mluvit o novinkách, tematizovat čtení.
Každý čtenář se hodí, i kdyby si nakrásně zvolil zrovna konkurenční knihu, příště to může být ta „naše“. Což není nic zavrženíhodného, jen je dobré to mít na paměti v případě, že se jako čtenáři do některé skupiny hlásíte. Humbook je skvělá velká platforma young adult literatury, jestli máte doma dospívající milovníky fantasy, nasměrujte je sem, spadá ovšem pod Albatrosmedia. Knižní závisláci, kteří mají 40 tisíc fanoušků, zase pod knihkupecký řetězec Dobrovský. Na sociálních sítích to přitom někdy vypadá, že vše je dílem nadšenců a dobrovolníků. Opak je pravdou – skupiny nezávislých čtenářů nikdy nedosáhnou takového počtu členů jako skupiny propojené s velkými nakladateli.
Koho pro začátek sledovat na Instagramu
Koho pro začátek sledovat na Instagramu
Cojezoe neboli Karolína Zoe Meixnerová udělala díru do světa sociálních sítí díky tomu, jak převádí do krátkých videí klasickou českou literaturu. Autory typu Jana Nerudy nebo Boženy Němcové paroduje s knírkem nebo v negližé a soustředí se na pikantní střípky z jejich životů. Povinná četba v jejím podání není nuda. Mimochodem vystudovala bohemistiku.
Zanícený knihkupec neboli Oldřich Suchý má skoro tři tisíce followerů, které provází regály knihkupectví. Dělá to s vtipem a spíš než přes video pomocí koláží fotek a obrázků.
Radši_knihu oslovuje svých šestnáct a půl tisíce followerů skrze ornamentální obálky knih a krátké recenze a doporučení.
Knihy dětem založila jako web „naše“ přispěvatelka Lucie Hášová Truhelková. Prostě jí chyběl rozcestník, který by pomáhal rodičům orientovat se v záplavě knih a poznat ty dobré. Dnes koučuje knížky pro Albatros, ale její web i Instagram jedou dál a zdaleka je neplní jenom albatrosími knihami. Mimochodem jí právě vychází druhá a fakt povedená kniha Dědeček v růžových kalhotách.
Rozvoj sociálních sítí znamenal ovšem ještě něco: pocit rodinného prostředí, blízkosti, důvěrnosti. Jako když máte svého knihkupce, ale nechodíte za ním přes půl města, ale jste s ním v kontaktu každý den, protože online je každý a skoro pořád. Takového pocitu využívají knižní influenceři, tedy osoby, které mají vliv na čtenáře. Hranice mezi dobrým a špatným knižním influencerem je stejně tenká jako mezi dobrou a špatnou knihou. Jednak jde o osobní nastavení čtenáře, jednak o potenciál, který ten který influencer má, a to, zda je schopný ho pokaždé proměnit.
Nakladatelé ovšem s mnoha aspoň trochu fungujícími knižními influencery spolupracují, protože je to obvykle stojí jen jeden výtisk konkrétního knižního titulu, který mu zdarma poskytnou. Influenceři na své kanály točí či píší recenze na tu kterou knihu právě „jen“ za to, že ji dostanou zdarma o pár dní dřív, než vyjde oficiálně. K čemu je to dobré? Každý takový influencer má kolem sebe partičku odběratelů, kteří na jeho doporučení mohou slyšet, a navíc ho pak třeba mohou šířit dál. A pokud je cenou jen jediná zdarma věnovaná kniha, investice se vrátí, když si propagovaný titul koupí byť jen jeden zasažený follower.
Nejvíc knižních influencerů je dnes asi na Instagramu, říká se jim bookstagrameři a fungují jednoduše proto, že Instagram je omezený – fotka, krátké video nebo pár řádek a hotovo, víc ani ťuk. Zatímco dřívější booktoubeři, tedy knižní influenceři z YouTube, bojovali s nudnou a rozvleklou formou, bookstagrameři mají k dispozci údernější a klipovitější sociální síť. Která navíc nabízí i „youtuberskou“ formu krátkých videí.
Na koho knižní influenceři cílí? Na středoškoláky a vysokoškoláky, mileniály, kteří jsou zvyklí používat sociální sítě jako rozhraní, na ostatní influencery a knihomily – protože obvykle nejde o to přesvědčit nečtenáře, aby začal číst, ale vášnivého čtenáře, aby si v záplavě tisíců nových titulů koupil právě ten jeden konkrétní.
Soutěžte o skvělé knížky
Soutěžte o skvělé knížky
Hledáte tipy na knížky pod stromeček? Čtěte Vlastu a zapojte se do soutěže o knížky na dlouhé večery. Detaily jak na to a co můžete vyhrát najdete uvnitř aktuálního vydání Vlasty. Na stáncích od 10. 11.
Časopis Vlasta, číslo 46