Do oblíbené prázdninové destinace nedaleko Senftenbergu přijíždíme z Prahy zhruba po hodině a půl jízdy a s nadšením vítáme slunce, které si s námi v Česku už několik dní hrálo na schovávanou. Ubytováváme se v kempu u jezera Geierswalder a hned druhý den vyrážíme obhlédnout místní cyklostezky na kolečkových bruslích. Slunce pálí už od brzkého rána. Obléknu se proto jen do sportovní podprsenky a kraťasů a zodpovědně se namažu silnou vrstvou opalovacího krému. Ten však vzápětí vlivem extrémního horka spolu s potem stéká a lechtá. Odradit mě to však nemůže. Na hlavu nasadím kšiltovku, na záda batůžek s vodou, nezapomenu na chrániče dlaní a kolen a vyrážíme.

Čtěte také

Grilování

Čtěte také

Dejte grilování nový rozměr a vsaďte na mladé maso. Je stravitelnější a bez tuku

Zajímavost o Lužických jezerech

Z ptačí perspektivy lze vodní plochy pozorovat jako rozzářené „modré oči“ Lužice. Tam, kde se kdysi dolovalo hnědé uhlí, buduje člověk největší uměle vytvořenou vodní plochu Evropy. Krajinný ráz regionu změnilo 24 nových jezer o celkové rozloze větší než 14 000 hektarů. V nejbližších letech bude deset jezer a asi 7000 hektarů vodní plochy v srdci Lužické jezerní krajiny propojeno kanály pro lodní provoz. Neobyčejný vodní svět je natolik velký, že každému ze zdejších jezer je zaručen vlastní, osobitý charakter.

Odpichuju se z nohy na nohu a i navzdory protivětru ukrajuju první kilometry jako nic. Rozhlížím se kolem sebe a usmívám se. Tolik krásy pohromadě! Cyklostezka mezi jezery Partwitzer a Geieswalder, z nichž jedno se pyšní průzračnou tyrkysovou barvou a druhé tmavě modrou, až černou, má dokonale hladký asfalt. Kolečka bruslí po něm jen sviští.

Čtěte také

Angličtina

Čtěte také

Češi propadli v celosvětovém testu angličtiny. Jak jste na tom s cizí řečí vy?

Přestávku si dáváme po 17 kilometrech. Plavky jsem zapomněla, a tak do vody skáču v podprsence a kalhotkách. Nevypadá, že by to někomu vadilo, a mně už vůbec ne. Voda v Senftenberger See je chladnější, ale dokonale osvěžující. Chvíli se poflakujeme na trávě, na posilněnou si dáváme pizzu a zmrzlinu a pokračujeme v cestě. Jenže ouha! Protivítr ještě zesílil, čímž se druhá část sluncem spalujícího putování o dost ztížila. Po dalších deseti kiláčcích vyprahlá zastavuju na limonádu a vyzunknu ji skoro na ex. Teplo a vítr mě znavují snad ještě víc než samotný pohyb. Trasu nakonec zdárně dokončuju po téměř 40 kilometrech. Hurá! Za odměnu se svalím na písečnou pláž a užíváme si romantického západu slunce a večerního koupání.

TIP pro vás

Tipy na in-line trasy kolem Lužických jezer najdete zde. Pokud spíš než na bruslích jezdíte raději na kole, pak věřte, že tenhle rovinatý terén si zamilujete. Tipy na cyklo výlety najdete zde. Návštěvníci si mohou vybrat přesně podle svých potřeb a možností, cyklostezky jsou vzájemně propojené. V celé oblasti se nachází mnoho půjčoven a opraven kol i elektrokol.

Čtěte také

Václav Noid Bárta s přítelkyní Eliškou Grabcovou a dcerami Eliškou a Aničkou

Čtěte také

Dnes je Den otců. Slavní novopečení tatínci ale skládají poklony partnerkám

Další den se vítr rozhodl předvést nám svou sílu zase o kousek víc a už od brzkých ranních hodin si nebezpečně pohrává s korunami stromů. Mnoho lidí proto kemp již dopoledne opustilo a vydalo se do svých domovů. Já jsem si však krásný tropický den nechtěla nechat ujít. A že „trochu“ fouká? No a co? Třeba si pan Větrník tam nahoře dá říct. A taky že jo. Odpoledne proto vytahuju paddleboard a kroužím kolečka na vlnách, stejně jako množství dalších lidí na nafukovacích lehátkách, windsurfech, šlapadlech či člunech, kteří měli podobný nápad.

Čtěte také

Pitný režim

Čtěte také

Hlad je opravdu převlečená žízeň. Poradíme, jak se propít k lepšímu tělu

Vzhledem k tomu, že si ráda užívám výhledy na vodní plochy, navštívila jsem také největší těžební věž na světě F60. Gigantovi o délce 502 m, což je o 182 m více než dominanta Paříže, a výšce 74 m se právem přezdívá ležící Eiffelova věž. Výhodou jsou prohlídky v českém jazyce. Na zem je pak možné dostat se třemi způsoby – po svých, výtahem, anebo pokud máte pro strach uděláno, můžete si z rypadla slanit. A přesně to jsem i udělala. Bývalá industriální zóna, která se přímo před očima mění v přírodní rezervaci a stává se tak postupně vyhledávanou turistickou destinací, rozhodně stojí za návštěvu.

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Povinná výbava do letních dnů. Vsaďte na domácí ovocné zmrzliny a nanuky

Zůstáváte v Německu na delší dobu? Pak si nenechte ujít příležitost projet se výletní gondolou malebnou krajinou Spreewaldu neboli Sprévského lesa, kterému se přezdívá zelené Benátky. Od Senftenbergu je vzdálený jen něco přes hodinku. Projížďky na lodičkách s výkladem se zde pak konají každou půlhodinu.

Zajímavost o Spreewaldu

Řeka Spréva dělí Spreewald na nespočet vodních kanálů a cest, které protkávají celou oblast, jež byla v roce 1991 vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO. Více než tři stovky pramenů do dnešní doby představují nejdůležitější dopravní cesty. Nezřídka se tak stává, že do řady míst se ani dnes nelze dostat jinak než po vodě. Oblast je tak ideálním místem pro vodáky, tedy alespoň pro ty, kteří neholdují divokým peřejím a adrenalinovým zážitkům.

Čtěte také

Bodyshaming je problémem dnešní doby

Čtěte také

Ústí v deprese i sebepoškozování. Body shaming jako problém dnešní doby

Vyzbrojena repelentem proti všudypřítomným komárům tak pozvolnou jízdou proplouváme zákoutími původních lesů a se sympatickým gondoliérem na zádi objevujeme i ta nejromantičtější místa. Během devadesátiminutové plavby stihneme přibrzdit i v takzvaných „drive-thru“ stáncích, které známe především z řetězců s rychlým občerstvením a kde nám sympatická obsluha nabídne kávu, zmrzlinu anebo lehkou svačinku v podobě čerstvého chleba s rybí pomazánkou. Nechyběly ale ani spreewaldské okurky, které si v celé oblasti můžete koupit doslova na každém rohu. Místní nakládačky jsou opravdový pojem. V roce 2003 je totiž do filmu Good Bye Lenin! „obsadil“ německý režisér Wolfgang Becker. Na své okurkové impérium jsou tamější obyvatelé velmi hrdí. Svědčí o tom i jediné okurkové muzeum v Německu, kde se můžete přiučit novým receptům a nadlábnout se okurek až k prasknutí.

Čtěte také

Marek Vašut

Čtěte také

Tajemství Marka Vašuta: Proč nesnáší léto? V žilách mu koluje severská krev

Vyskákat okurkové hody můžete kde jinde než na okurkové cyklostezce Gurkenradweg – kdybyste toho pohybu měli málo. Je dlouhá necelých 300 kilometrů a vede po vyznačených vyasfaltovaných nebo šotolinových cyklostezkách, jež se linou podél vodních toků a polí se zeleninou. Přestože je zde terén rovinatý až hanba a je tedy vhodný spíše pro rekreační cyklisty či rodiny s dětmi, nudit se díky překrásným panoramatům nebudou ani zanícení bikeři v barevných dresech. Pokud ale stejně jako já dáváte přednost raději in-line bruslím, zalíbí se vám sportovní region Flaeming-Skate, jenž se pyšní nejjemnějším asfaltovým povrchem, na kterém brusle pojedou skoro samy. Trasa jižně od Berlína měří 230 kilometrů a dělí se do osmi různě dlouhých okruhů. Všechny nabízejí předpoklady jak pro jednodenní výlety, tak pro vícedenní pobyty.

Zdroj: Autorka toto místo procestovala, vlasta.cz luzicka-jezera.cz

Čtěte také

Ušetřit na kávě je jednodušší než se zdá

Čtěte také

Kuriózní spoření. Jak ušetřit majlant na kávičkách, ředkvičkách a benzínu