Pohyb proti chřipce

Víte třeba, proč jsou senioři náchylnější k virózám a chřipkám než „běžní“ dospělí? Mimo jiné proto, že ubývá řasinkových buněk ve sliznici dýchacího ústrojí a jsou taky méně šikovné. „Výsledkem je, že dochází ke zhoršení samočisticí schopnosti dýchacích cest, buňky se chovají jako u kuřáků, jednoduše zleniví. Bakterie se pak v tkáních snadno udrží a množí a nemoc, mnohem hůř léčitelná než v mládí, je na světě,“ vysvětluje MUDr. Marta Šimůnková, spoluautorka knihy Průvodce vyšším věkem. Společným jmenovatelem pro mnoho zdravotních změn ve stáří je taky ztráta pružnosti a pevnosti orgánů. V srdci tak třeba ubývají buňky srdeční svaloviny a mění se ve vazivo, takže se snižuje výkon i pružnost srdce.

Co s tím?

Vyplatí se cvičit, o desítky procent to zlepší funkci srdce i cév.
Takže pokud je váš blízký v seniorském věku, „dokopejte“ ho k pravidelnému pohybu, třeba tak, že s ním budete chodit na procházky nebo ho dovezete někam na speciální cvičení.
Pomůže to navíc obranyschopnosti, takže se nebude třeba tolik bát zimních viróz.

Čtěte také

Překyselení organismu není nic příjemného

Čtěte také

Překyselení organismu? Nevěřte tomu! Je to jen byznys!

Jíst dobře a hodně

Starší lidé mají někdy opravdu problémy s výživou. Možná větší, než by vás napadlo. Třeba proto, že jídlo nejsou schopní dobře rozžvýkat nebo že jim scházejí sliny na jeho zvlhčení. Často kvůli lékům trpí nechutenstvím nebo si nejsou třeba schopni nakoupit a uvařit jídlo, které by jim chutnalo.
Problémem může být i nedostatek peněz. Hodně často jedí lidé špatně proto, že jejich životní partner, který se o ně staral, to najednou nezvládá. „Hodně často se třeba snaží to zvládnout, ale kvůli svému zdravotnímu stavu to opravdu nedokážou,“ potvrzuje doktorka Šimůnková. „Jídla jsou pak často jednotvárná a partner na ně nemá ani chuť.“ Podvýživa je přitom přinejmenším stejně nebezpečná jako obezita, dokonce nebezpečnější než mírná nadváha. CO S TÍM?
Je potřeba dohlížet na to, co mají naši blízcí v lednici a co jsou schopni si z toho připravit. Řešením jsou nákupy a také objednání jídla od služeb sociální péče. Je důležité, aby jídlo bylo hezké, chutné a kořeněné, protože koření usnadňuje trávení. Je dobře se vyhnout stereotypu.

Podpora koníčků

Zdají se vám dědeček nebo babička smutní a nedůtkliví? Třeba máte pravdu, podle výzkumů trpí depresí až 9 procent z těch, kdo žijí doma. Pokud patří do skupiny nad 85 let, pak depresí trpí asi pětina z nich. Daleko horší je to u těch, kdo žijí z různých důvodů mimo svůj domov. Navíc může k depresi přispět mnoho léků na nemoci, které starší lidi trápí. „Mezi přípravky, které při dlouhodobém podávání vedou k rozvoji deprese, patří některé léky na vysoký krevní tlak, léky proti bolesti, Parkinsonově chorobě a úzkosti a léky na spaní,“ říká lékařka. „Rozhodně to nezlehčujte. Naopak je důležité se psychickým stavem zabývat spolu s rodinou, pečovatelem a praktickým lékařem. Taky je potřeba člověku vysvětlit, o co jde a proč je důležité dodržovat léčbu.

Čtěte také

Tablety všechno nevyřeší

Čtěte také

Oslabená imunita. Hrozí vám nejen rýma, ale také mykóza či opary

Co s tím?

Prevencí je fyzická aktivita. Studie opravdu potvrzují, že kdo je jakýmkoli způsobem v pohybu, má lepší náladu. Pomozte svým blízkým udržet se aktivní prostřednictvím výletů, cvičení nebo oblíbené práce. Mezi manželi pomáhají také společné koníčky.

Budík na pití

Pozor, stejně důležitý jako dostatek jídla je dostatek pití. Divili byste se, kolik starších lidí trpí dehydratací a jak to zhoršuje jejich zdravotní stav. Jako by potřebovali budík, aby si na napití vzpomněli. Nepijí třeba proto, že se bojí, že se někde počurají. Může je čekat delší cesta tramvají nebo vlakem a oni se bojí, že nestačí dojít na záchod. A můžou mít pravdu. Často způsobují dehydrataci léky, na což by měl dbát lékař. Důsledkem jejich užívání je změna hustoty tekutin v těle, což zatěžuje orgány. V moči se přemnoží bakterie, hrozí infekce močových cesta a ledvinové kameny. Přijít tak může i zácpa. Pozor, když se neřeší, pak chronická střevní neprůchodnost vede ke zbytečné operaci.

Co s tím?

Rada je jednoduchá, pořád připomínejte babičce s dědou, že mají pít hodně vody, a pokud se nemohou hýbat, vodu a vhodné čaje jim dejte tak, aby na ně dosáhli. Pokud se bojí ‚nehody‘ na veřejnosti, nabídněte jim používání speciálních hygienických pomůcek.

Pozor na léky

Tohle je hodně častý problém: senioři berou příliš mnoho léků a berou je špatně. Oběhnou spoustu lékařů a ti jim předepíší léky, aniž by věděli, že užívají jiné, co se s těmi od nich nesnesou. Taky se stává, že v lékárně člověku dají jiný, takzvaně generický lék – to znamená, že má sice jiný název než ten předepsaný lékařem, ale stejné účinky. Jenže starší člověk si to snadno splete, bere potom třeba oba najednou, nebo si ho naopak nevezme vůbec, když si to nenapíše. Stává se to tehdy, když původní lék v lékárně nemají nebo když se lidé snaží ušetřit. To je pochopitelné, ale i šetření je třeba mít pod kontrolou.

Co s tím?

Kontrolujte svým blízkým, co užívají. Promluvte si s lékařem o tom, jestli není léků zbytečně moc a jestli si vzájemně neškodí. Hlavní pravidlo nejen v seniorském věku totiž zní „co nejméně léků, v co nejmenších dávkách, co nejkratší dobu“.

Čtěte také

Šestatřicetiletá Pavlína trpí revmatoidní artritidou

Čtěte také

Pavlína (36) nevstala z postele: Zachránila ji nová léčba. Dnes má syna i práci

Jak jíst ve vyšším věku

• Strava má být co nejvíce pestrá a kvůli chuti dost kořeněná.

• Pokud má člověk horší zuby, je potřeba myslet na to, aby jídlo mohl sníst, tedy jídlo pokrájet, pomlít, nastrouhat.

• Jíst se má pomalu, nejlépe více malých porcí.

• Maso přibližně 100 gramů za den, přednost má libové. Alespoň jednou týdně ryby, klidně v konzervě.

• Aspoň dvakrát denně mléko a mléčné výrobky. Dávka je 250 ml mléka, acidofilního mléka nebo kefíru, 1 jogurt, 50 g sýra nebo tvarohu. Pamatovat na zakysané výrobky.

• Několikrát denně ovoce a zelenina, hodně rajčat, paprik a česneku.

• Kdo může, ať si dopřává luštěniny.

Poučení od lékařů

Pokud se chcete dozvědět víc o tom, co je zdravé pro vaše blízké, přečtěte si knihu Průvodce vyšším věkem. V ní lékaři shromáždili praktické rady pro každého, kdo o seniory pečuje. Jedna z lékařek vzpomíná na to, jak naopak ji o životě poučil starší pacient. „Bylo to v pátek těsně před koncem pracovní doby, kdy sestra ohlásila opozdilého pacienta. Byla jsem naštvaná, že kvůli němu budu pracovat přesčas, ale přijala jsem ho.

Ve dveřích se objevil navoněný muž v dlouhém fialovém kabátu a s úsměvem na rtech se omlouval: »Paní doktorko, já vím, že toho máte již touto dobou plné zuby, ale já vám vysvětlím jenom krátce, proč musím žít. Je mi devadesát. Jsem potřetí ženatý. O první manželku jsem přišel, protože měla transplantovanou ledvinu. Druhá manželka měla Alzheimerovu chorobu. I ta mi zemřela. Když mi bylo osmdesát, chtěl jsem si vzít život, protože děti jsem ani s jednou ženou neměl. Ale poznal jsem ženu o třicet let mladší. Začal jsem podnikat, sjezdili jsme celý svět, a kdybych neprožil těch posledních deset let, tak život neměl cenu.« V ten moment jsem si uvědomila, že by život člověk nikdy neměl vzdávat a že vlastně neví, proč žije, co ho může čekat. Pána jsem samozřejmě vyšetřila a bylo to pro mě velké poučení.“

Čtěte také

Kašel je častým následkem kovidu

Čtěte také

Postcovidový syndrom: Jak ho poznáte a jaké potíže nesmíte podceňovat?