Den a noc, světlo a tma, chlad a horko, štěstí a neštěstí, radost a smutek. Život se skládá z protikladů, které se ovlivňují a doplňují. Jin a jang. Dvě strany jedné hory. Můžeme poznat, že jsme šťastní, když nezažijeme také smutek? Na tomto principu je založeno také tvrzení, že i v partnerském vztahu musí být každý trochu jiný, aby se pak oba krásně spojili jako puzzle. Není to ale jen přežitý mýtus? A krásná Fiona by se nikdy nezamilovala do ošklivého Shreka?

Čtěte také

Romantika ve vztahu je důležitá

Čtěte také

Romantika ve vztazích mizí: Vše, co potřebujeme vědět, máme přímo pod nosem

Ach, ty feromony

Spousta vědeckých výzkumů se zaměřuje na to, jak si vybíráme partnery, ale co když si je nevybíráme vůbec, alespoň ne vědomě? Zkuste si to představit. Sedíte v baru nebo knihovně nebo kdekoli jinde a ten fešák sedící naproti vám padne do oka. Začnete si povídat a okamžitě zafunguje chemie. Jaké neviditelné síly to způsobily, že jste se zamilovala „do prvního čichu“? Prý za to můžou feromony, což jsou chemické látky vylučované potem, a vědci prokázali, že hrají důležitou roli v sexuální přitažlivosti. Průzkumy jasně ukázaly, že krása je skutečně „v oku pozorovatele“. Není to tedy primárně typ postavy, barva očí či vlasů. Víc než osobnost nás úplně napoprvé k budoucím partnerům přitahuje něco jiného – a máme to přímo pod nosem. A nejsou to jen feromony, je to celá řada dalších hormonů, které se podílejí na zamilovanosti. „Říká se, že se protiklady přitahují, ale spíše je to tak, že na začátku, kdy jsme ve fázi zamilovanosti, kdy náš mozek produkuje ve velkém množství všechny hormony štěstí, tedy endorfin, serotonin, dopamin a oxytocin, a prostupuje nás vášeň a touha, tak se díváme na partnera a na naši případnou společnou budoucnost s nadějí a přes růžové brýle. Nedokážu si totiž představit, že by si někdo řekl ,tenhle člověk je ve všem úplně jiný než já‘, s tím si budu skvěle rozumět a bude nám to perfektně fungovat,“ říká vztahová poradkyně Jana Řehulková.

Čtěte také

V 50 se hubne hůř

Čtěte také

Hubnutí v přechodu. Vyberte si! Obličej bez vrásek, nebo hezké tělo bez tuku

Růžové začátky

Na začátku randění není neobvyklé, že se jeden druhému snaží tak trochu přizpůsobit. „Tato ochota je v tomto období opravdu velká, prozkoumáváme svět protějšku, jsme šťastní, že nás do něj pustil, užíváme si, že se nám rozšiřují obzory a můžeme být objevováním dosud nepoznaného zcela fascinovaní. Navíc máme obvykle zcela nesobecky radost, když se raduje a je spokojený ten druhý. Proto se tak ochotně přizpůsobujeme a děláme s nadšením věci, které těší a baví našeho partnera. A naopak některým lidem přináší uspokojení, že tomu druhému mohou rozšířit obzory a ukázat možnosti, které dosud neznal a nezažil,“ vysvětluje Jana Řehulková. Jakmile ale ta nejsilnější zamilovanost vyprchá (obvykle do dvou let), přichází společné soužití, běžná každodenní rutina, všední starosti a povinnosti. „A my se podíváme na náš vztah trochu střízlivěji. Postupně se začne odkrývat, kolik rozdílů mezi partnery je, na kolik věcí mají odlišné názory a o kolika oblastech života mají rozdílné představy a jiná očekávání,“ dodává odbornice.

Čtěte také

Francie je zemí dobrého jídla

Čtěte také

Kde ve světě se jí nejzdravěji? Malé porce, pálivá jídla i sklenka vína

Stejná sociální bublina

Už v padesátých letech minulého století prováděl sociolog Robert Francis Winch studii o výběru partnera, aby našel odpověď na otázku, zda se protiklady přitahují. Během svého výzkumu zpovídal stovky manželských párů a zkoumal jejich osobnostní rysy, podobnosti i potřeby. Po dlouhých letech došel k tomu, že aby manželství fungovalo, měly by se aspekty osobnosti, zejména společensky související rysy, jako je agresivita a asertivita, vzájemně doplňovat. Jeho výzkum naznačil, že protiklady se nepřitahují, ale doplňují se. Jeho závěry pak řada dalších studií papouškovala, ale většina studií potvrdila, že protiklady se opravdu nepřitahují. Klinická psycholožka Ramani Durvasula z Kalifornské univerzity, odbornice na toxické vztahy, tvrdí, že jsme přitahovaní naopak našimi společnými zájmy, přesvědčením, hodnotami a koníčky, a dokonce jsme prý přitahovaní lidmi s podobnými fyzickými rysy. Určitě znáte nějaký pár, který působí jako siamská dvojčata – nejenže jsou si podobní povahově, ale i fyzicky. A existují dokonce studie, které naznačují, že protiklady se odpuzují – zejména pokud jde o názorový a hodnotový žebříček. Psycholožka Angela Bahn dokonce tvrdí, že ve stále více rozděleném sociálním, politickém a kulturním klimatu v zemích po celém světě je ještě méně pravděpodobné, že se zamilujeme do někoho, kdo smýšlí úplně jinak než my. A to i díky sociálním sítím, kdy se jen stěží dostaneme do názorově odlišné bubliny. „Myšlenka ,protiklady se přitahují‘ je zastaralejší víc než kdy předtím,“ dodává psycholožka.

Čtěte také

Po padesátce se vaše tělo mění po fyzické i psychické stránce.

Čtěte také

Co můžete očekávat ve svých padesáti? Takhle se změní vaše tělo

Čtěte také

Migréna není jen obyčejná bolest hlavy. Záchvaty lze ale minimalizovat prevencí.

Čtěte také

Botox nebo hořčík na migrénu. Tipů, jak s ní zatočit, je víc. Fungují všechny

Rozdíly versus podobnost

S manželem jsme typický příklad toho, že zdánlivě to vypadá, že jsme každý jiný a že víc rozdílní být nemůžeme, ale tyhle protiklady jsou vlastně pro fungování našeho manželství bezvýznamné. Já čtu ráda detektivky a psychologické romány, manžel dává přednost ekonomickým a historickým tématům. On jezdí rád na běžkách, já na sjezdovkách. On je blázen do fotbalu, já mám raději hokej. On miluje modrou a červenou barvu, já černou a fialovou. Jenže se taky zasmějeme stejným vtipům, volíme stejnou politickou stranu, naprosto totožné názory máme na potraty, genderovou vyváženost, náboženství a rodinné hodnoty. Takže vlastně nejsme zase tak moc rozdílní, jak by se mohlo zdát. Když chceme, jedeme spolu na kole nebo si zajdeme do hospůdky na pivo, které nám chutná oběma stejně. Za pár měsíců oslavíme dvacet let společného života, a i když se někdy pohádáme, v těch zásadních věcech se shodujeme. Jak říká expertka na vztahy Rachel Wright, pokud hledáte dlouhodobého partnera, zásadní je, aby se vaše potřeby překrývaly. Mít oddělené zájmy je ale ve vztahu zdravé a prospěšné a každému člověku to pomáhá zachovat si svoje individuální já. „Mít různé zájmy podporuje autonomii. Pokud váš partner neholduje józe, nemusí to být základní podmínka pro to, abyste fungovali jako pár,“ říká Rachel Wright. Takže ano, v tomto případě můžete být vy i váš partner „protikladem“ ohledně cvičení a preferencí toho, co vás baví – a přesto být úspěšní jako pár. Určité rozdíly jsou užitečné, což potvrzuje i vztahová expertka Jana Řehulková. „Partneři se tak vzájemně obohacují, motivují, posouvají dopředu a mají si co nabídnout. Ve vztahu je ,jiskra‘ a určité napětí, ,něco se děje‘ a může to přinášet náboj a chuť do života. Když je ovšem napětí příliš velké, je od něj jen krůček ke konfliktu,“ říká odbornice.

Čtěte také

Jiřina Petrovická měla podmanivý hlas a kromě hraní i skvěle zpívala.

Čtěte také

Hvězda normalizace Jiřina Petrovická: Má pouta byla na jevišti

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Ilona Kejklíčková: Koktavost je náročná diagnóza. Samotný logoped někdy nestačí

Zlatá střední cesta

Přitahují se tedy protiklady a může tahle přitažlivost vést k dlouhodobému a spokojenému vztahu? Pokud máte na nočním stolku stejné knížky, je to fajn, pokud trávíte víkend společnými aktivitami, je to ještě víc fajn, a pokud sdílíte společné velké cíle, je to naprosto skvělé. „V partnerských vztazích se jako nejvýhodnější a nejperspektivnější pro určitou harmonii osvědčuje, když máme s partnerem hodně věcí společných, především klíčové hodnoty, představy o společném soužití, frekvenci sexu, způsobu bydlení, počtu dětí, ale dokážeme respektovat a ocenit i odlišné vlastnosti, tolerovat a dohodnout se na věcech, na které máme rozdílné názory, a podporovat se v individuálních zálibách či pracovní kariéře,“ radí vztahová poradkyně Řehulková. „Ale protože odlišnost a dynamiku do vztahu přináší už rozdílná mužská a ženská energie, odlišné vzorce chování, které si neseme z primární rodiny, různá míra komunikativnosti, měli bychom hledat spíše věci, které nás spojují a jsou nám společné,“ dodává koučka.

Čtěte také

V 50 se hubne hůř

Čtěte také

Hubnutí v přechodu. Vyberte si! Obličej bez vrásek, nebo hezké tělo bez tuku

Silné pouto můžete vytvořit i s rozdílnými zájmy, ovšem jen tehdy, když spolu partneři mluví, sdílejí intimní myšlenky a pocity, a když cítí, že si jich ten druhý váží. Já třeba vím, že na operu svého manžela nedotáhnu ani heverem, ale za dvacet let společného života jsem zjistila, že mi záleží víc na tom, že se mnou tuhle lásku sdílí. A já zase sdílím s ním jeho bouřlivé fotbalové úlety a vím, že nás spojují důležitější věci. Je fajn si to čas od času připomenout.

Jako siamská dvojčata

Jana Řehulková, certifikovaná koučka a vztahová poradkyně

Zdá se, že lepší vyhlídky na spokojený vztah budeme mít s někým, kdo je na „stejné vlně“ aneb „vrána k vráně sedá“. Ale chceme mít vedle sebe identické dvojče, se kterým jsme vždy a ve všem zajedno? Se kterým máme na všechno stejné názory, máme rádi stejné věci, baví nás stejné aktivity, dokončujeme za sebe věty…? I to je na začátku atraktivní, máme pocit, že jsme našli v pravém slova smyslu svou druhou polovinu, že jsme zcela kompatibilní a sladění, že jsme spolu téměř splynuli v jedno tělo a jednu duši. Časem to ovšem může přinést trochu nudnou předvídatelnou rutinu. Konfliktů je sice méně, ale někomu může v takovém vztahu chybět energie, dynamika, pohyb, napětí a změna. 

ZDROJ: časopis Vlasta, https://janarehulkova.cz/neber-si-to-osobne-milacku/https://janarehulkova.cz/rozhlasovy-rozhovor-na-zadny-partnersky-vztah-neexistuje-zarucni-list/https://www.bbc.com/worklife/article/20220308-opposites-attract-why-the-adage-is-obsoletehttps://medium.com/afwp/how-similar-is-similar-enough-83bb03ef81d2

Čtěte také

Jednoduché curky, například sladkosti, naše tělo opravdu každý den nepotřebuje.

Čtěte také

Hodné a zlé sacharidy. Proč je potřebujeme a kterých se nemusíte bát při dietě?

Čtěte také

Syndrom zlomeného srdce se podobá infarktu

Čtěte také

Syndrom zlomeného srdce existuje. Podobá se infarktu

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Autismus? Rodiče pomohli synovi tak, že nepotřebuje asistenta. Změnili stravu