Tak vypadá vzteklina

K nákaze dochází téměř výhradně slinami, zpravidla poraněnou kůží, hlavně pokousáním. Virus se pomnoží a šíří se nervovými drahami do centrální nervové soustavy.

Existují dvě formy onemocnění:

Zuřivá se projevuje hyperaktivitou, hydrofobií (strach z vody) a někdy aerofobií (strach z průvanu nebo čerstvého vzduchu). Smrt nastává po několika dnech v důsledku zástavy srdce a dýchání.

Paralytická má méně dramatický, zato delší průběh. Představuje asi 20 % z celkového počtu případů u lidí, jenže bývá často chybně diagnostikována, což přispívá k nedostatečnému hlášení nemoci. Svaly postupně ochrnou, počínaje místem kousnutí nebo škrábnutí. Pomalu se rozvíjí kóma a nakonec nastává smrt.

Vzteklina v ČR

  • Na sklonku 19. století bylo na našem území zaznamenáno ročně několik set případů vztekliny u psů, koček a dalších zvířat.
  • Ve dvacátých letech minulého století bylo ročně laboratorně potvrzeno 400–600 případů vztekliny. Z toho připadalo 86 % na psy.
  • V období 1919–1937 zemřelo na vzteklinu v Československu celkem 132 lidí a téměř 25 000 osob bylo léčebně očkováno v Pasteurově ústavu v Praze.
  • Po skončení 2. světové války se situace u nás podstatně změnila a těžiště nákazy se přesunulo do volné přírody.
  • V padesátých letech narůstal význam lišek a liška obecná se stala hlavním šiřitelem vztekliny.
  • V lednu 1953 byla nařízena povinná a bezplatná vakcinace všech psů proti vzteklině na celém území státu. Vzteklina domácích zvířat poté ustoupila a roční výskyt této choroby u psů se snížil na minimum. U lišek bylo naopak diagnostikováno až několik set případů ročně.
  • V osmdesátých letech dosáhla vzteklina největšího geografického rozšíření. S výjimkou několika okresů se vyskytovala na celém území ČR.
  • Maximální výskyt byl zaznamenán v roce 1984, celkem 2232 případů, z toho 2052 bylo u lišek.
  • Výrazný posun v tlumení vztekliny volně žijících zvířat přinesla orální imunizace lišek zaváděná v osmdesátých letech v řadě západoevropských zemí.
  • Od zavedení orální vakcinace v roce 1989 měl výskyt vztekliny v ČR výrazně sestupnou tendenci. Již v roce 1995 poklesl celkový počet pozitivních nálezů o 88 % ve srovnání s výchozím rokem. Tento příznivý trend pokračoval s mírnými výkyvy v následujících letech. V roce 2001 bylo registrováno již jen 35 případů a v roce 2002 pouze 3 případy vztekliny u lišek na okrese Trutnov.
  • Od roku 2002 se na našem území nevyskytl žádný pozitivní případ vztekliny, a ČR tak splnila kritéria pro přiznání statutu „nákazy prostého státu“.
  • V roce 2015 byl v ČR diagnostikován jeden pozitivní případ vztekliny u netopýra večerního. Vzteklina netopýrů je považována za specifickou variantu nákazy (EBLV 1 nebo EBLV 2, nikoliv RABV) a jejím výskytem není dotčen statut vztekliny prostého státu.

Vzteklina ve vyspělém světě

NORSKO

Smrt ženy 6. května 2019 na virus vztekliny byla hlášena jako první v Norsku za téměř 200 let. Birgitte Kallestadová (24) zemřela poté, kdy se během dovolené na Filipínách ujala toulavého štěněte, které ji nakazilo.

NĚMECKO

V letech 1981 až 2005 bylo hlášeno devět úmrtí na vzteklinu. Dvě zapříčinilo pokousání zvířetem v Německu (jedna liška, jeden pes) a čtyři osoby se nakazily v zahraničí. Ve zbývajících třech případech byla příčinou transplantace od dárce, který zemřel na vzteklinu.

USA

V roce 2021 zemřelo na vzteklinu netopýrů pět lidí, což bylo nejvíce za posledních deset let. Tři úmrtí nastala během šestitýdenního období od 28. září do 10. listopadu 2021, podle údajů zveřejněných Centers for Disease Control and Prevention (Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí, CDC).

ZDROJ: časopis Květy, https://www.cdc.gov/rabies/specific_groups/laboratories/index.html

Související články