Už jste se dostala do kolonky čtyřicet plus? Pak vás možná přepadl pocit zmaru, který svého času zažívala třeba i světoznámá modelka Pavlína Pořízková. „Po čtyřicítce jsem začala být neviditelná. Už se za mnou na ulici neohlíželi…“ Nebo si taky můžete říct: „Konečně! Děti mám velké, vím, co chci od života, nerozhází mě maličkosti a budu dělat jen věci, které dělat chci.“ To je však strategie, pro kterou se musíte rozhodnout a jít si za ní. Pak svůj mozek, který se i kvůli hormonálním změnám neustále brání, dokážete snadněji přeprogramovat. Tady je pět maličkostí, které přečtete do patnácti minut, ale přesto vás mohou dostat zpátky do sedla.

Čtěte také

Čtěte také

Mějte prsa pod kontrolou, co vás čeká na mamografii nebo sonu?

Vylaďte si estrogen a spol.

Tři roky po čtyřicítce začne být váš mozek méně citlivý na estrogen, což spustí vodopád příznaků od návalů horka až po depresi. Vnímání reality se od tohoto věku může dalších několik let měnit doslova ze dne na den a vy můžete mít pocit, že je po radosti i naději. Mohou za to právě a jen hormony, nikoli vaše neschopnost, takže to chce trpělivost.

Jak na to: Na návaly i kila navrch vyzkoušejte volně prodejné přípravky na přírodní bázi (např. Belasin 40+), proti úzkosti dobře funguje třeba homeopatikum Sédatif PC. Také začněte doplňovat vitamin D a proti únavě polykejte hořčík.

Čtěte také

Čtěte také

Jak zachránit manželství? Jednejte dřív, než bude pozdě

Uvěřte na placebo

V jednom experimentu pacienti dostali cukerný roztok a bylo jim řečeno, že jde o dávidlo. Co se stalo? Neuvěřitelných 80 % z nich šlo skutečně zvracet. Může za to nocebo efekt (opak placeba). Nocebo škodí tím, že se předem myšlenkově naprogramujete na to, že vás nečeká nic dobrého. Vtip je v tom, že opak noceba, tedy placebo, funguje stejně, avšak opačným směrem!

Jak na to: Placebo i nocebo efekt souvisí s očekáváním. Když budete očekávat, že vám něco prospěje (včetně bylin, léků nebo nízkotučné diety), začnete se lépe chovat sama k sobě a dopřejete si mnohem víc pozornosti. To pak vede k tomu, že se vám skutečně uleví a vy začnete hubnout nebo se uzdravovat.

Čtěte také

Čtěte také

Máte pocit, že váš život je těžký? Možná jde jenom o úhel pohledu!

Neberte vážně manžela

Po čtyřicítce musíte počítat i s tzv. „manželským haló efektem“, kdy se muž obvykle cítí mladší, zatímco jeho žena starší. Jde ale jen o šalbu a klam. Muž si totiž není schopen připustit, jak sám zestárl, takže provede nevědomě psychický kotrmelec zvaný projekce: „Ne já, ale ona zestárla!“ Podle známé teorie psychologa Miroslava Plzáka o manželských krizích je manželský haló efekt právě jedním z důvodů tzv. druhé vývojové manželské krize, který obvykle nastává po dvaceti společných letech.

Jak na to: Záchrana je jednoduchá – najděte si koníčky a přátele, kteří vás „zaměstnají“ minimálně na tři večery v týdnu. Čím vzácnější teď pro svého muže budete, tím líp.

Čtěte také

Péče o starší generaci bývá vyčerpávající

Čtěte také

Prokletí sendvičové generace: Co dělat, když na sebe nemáte ani minutu

Zbavte se špatných vzpomínek

Smutným vzpomínkám, které se právě začínají během menopauzy vršit, se nevyhnete, ale můžete tenhle zničující koloběh negativních myšlenek alespoň zpomalit. Jak? Autor úspěšné knihy Kurvítka v hlavě Ivo Toman doporučuje: „Zaměřte svou pozornost na to, co se děje právě teď, a ničeho z minula nelitujte. Taky nenadávejte na ty, kteří vám ublížili. Tím všechno jen zhoršujete.“

Jak na to: „Jakmile budete na něco vzpomínat, záměrně konce myšlenek vylepšujte tak, že na všem najdete něco dobrého,“ radí Ivo Toman. To je úžasný způsob, jak se s minulostí vyrovnat. A proč to vůbec dělat? Budete pak spokojenější a taky o dost moudřejší. Jedním ze znaků moudrosti je totiž paměť bez emocionálního náboje.

Čtěte také

Čtěte také

Bojím se zrcadla, vidím, jak stárnu

Smiřte se s krizí

Jak poznáte, že máte krizi středního věku za sebou a menopauzu pod kontrolou? Psychoterapeut Jiří Tyl tvrdí, že celkem snadno: „Poznáte to tak, že se se svým věkem smíříte. A taky s tím, že jsou vaši rodiče smrtelní. Zároveň přestanete bojovat se svými dětmi, to totiž nikdy nikomu na klidu nepřidalo.“

Jak na to: „Začněte děti přijímat takové, jaké jsou, a neužírejte se tím, že měly být jiné. To by sice mělo platit od počátku, ale mnoha lidem trvá spoustu let, než dokáží oddělit vlastní ambice od života svých dětí. A zůstáváte-li s partnerem, přijměte své rozhodnutí a nevyčítejte to sobě ani jemu,“ radí Jiří Tyl. Hlavně však nepřestávejte hledat hodnotný program pro zbytek svých dnů – vždyť to je skoro celá polovina života!

Čtěte také

Čtěte také

Je mi padesát: Na co bych se měla připravit?