Bolesti zad mají v polovině případů příčinu v psychické pohodě. A ta se během epidemie u většiny lidí spíše zhoršuje. Navíc často nemáme klid na práci a svoje pracovní místo s kvalitní židlí a stolem.

Bolesti zad jsou tak obyčejně kombinací pracovního a osobního stresu. „Nevyhýbají se ani třicátníkům. Po nouzovém stavu lze předpokládat, že se počet takových případů krátkodobě zvýší. Stres se může na organismu projevit okamžitě, například urputnou bolestí hlavy, ale i po několika měsících blokádou bederní páteře,“ upozorňuje hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Neřešené problémy se pak snadno stanou chronickými. „Lidské tělo a psychika jsou úzce propojené. Předpokládáme, že prvotní příčinou vzniku většiny onemocnění je faktor biologický – jako je dlouhodobé jednostranné zatěžování nebo krátkodobá nevhodná tělesná námaha –, při kterém se bolest objevuje. Přidá-li se k bolestivému stavu faktor psychický – například tendence k depresím, úzkostem – nebo sociální – jako krize v zaměstnání, rodině –, mohou se problémy fixovat, bolest se stává chronickou a standardní léčba už nebývá účinná,“ vysvětluje Iva Bílková.


Jaké potíže vám hrozí při dlouhodobém stresu

1. Chronické bolesti zad, krční páteře, zablokovaná krční páteř: ve stresu dochází k zatuhlosti trapézových svalů, krátkých extenzorů šíje, ve svalech se tvoří na dotek nepříjemné trigger pointy. To jsou spouštěcí body, ve kterých sval ztrácí elasticitu a poddajnost a zhoršuje se jeho prokrvení, což pak bývá zdrojem bolesti.


2. Bolesti hlavy: stres může být příčinou přetížení žvýkacích svalů a blokády čelistního kloubu. Říká se, že člověk ve stresu zatíná zuby. Obě funkční poruchy často vedou k sužujícím bolestem hlavy a migrénám, hučení v uších nebo drobným světélkům v zorném poli, která nelze zrakem zaměřit – jako by neustále uhýbala vždy, když se na ně chceme přímo podívat.


3. Bolesti v kříži spojené s pocitem ztuhlosti v bederní krajině: s tím je někdy spojené také brnění nebo pálení dolních končetin, ve vážných případech může dojít až ke snížení svalové síly z důvodu útlaku nervu, a dokonce až podklesnutí nohou.


4. Dechové potíže, zablokovaná žebra: dlouhodobý psychický stres působí na zvýšení napětí hladké svaloviny plicních cest. Vzniká svalová nerovnováha nosného systému těla v důsledku negativního psychického ladění člověka. Ta pak nedovoluje provést správný nádech a výdech a dechové obtíže jako následek stresu se prohlubují.


Nedobité baterky

Určitě to cítíte také. Jste unavení z nových podmínek, přišli jste o sportovní vyžití, kulturu či zábavu s přáteli, čili o aktivity, při kterých jste se vždy uvolnili a dobili si energii. To vše napomáhá zvýšené hladině stresu. „Pokud se cítíme pod tlakem, mnohdy nevědomě rychleji dýcháme, potíme se a svaly reflexně zvyšují své napětí a reagují ztuhlostí. Takový stav běžně odezní do několika hodin či dnů. Proti trvajícímu napětí se svaly brání zkrácením a vytvořením reflexních změn – takzvaných trigger pointů, což může způsobit až opakující se blokády meziobratlových kloubů a žeber. Ty mohou ztěžovat dýchání. Problémy se na sebe nabalují a řetězí, dokud se neprojeví jako vážný strukturální problém,“ popisuje fyzioterapeutka.


Rady, jak se nestresovat, jsou stále stejné, ale obtížné je se jimi opravdu řídit. Nepomůže ale nic jiného než pravidelně cvičit a nalézt takovou aktivitu, při které si vypnete mozek. „Někomu bude vyhovovat běh, jóga, procházky v přírodě, cyklistika, jinému relaxační techniky jako dechová cvičení. Při mnoha potížích spojených se stresem pomáhá fyzioterapie, různé masážní techniky a protahovací cvičení. Důležitá je pravidelná pohybová aktivita, pitný režim a pestrá strava. Eliminovat stresový stav pomáhá také břišní dýchání. Odbourání skutečné příčiny problémů je však běh na dlouhou trať a pomoci by měla také psychoterapie. Není možné léčit jen stránku tělesnou. Je nutné, aby přístup k našim obtížím byl komplexní, což zahrnuje i změnu postoje k sobě samému a ke světu, pozitivní myšlení a přiměřenost,“ dodává Iva Bílková.