Záhonky ještě ve většině případů zejí prázdnotou, ale počasí o víkendu vyloženě svádí k tomu vzít do ruky zahrádkářské náčiní. Jestliže teprve přemýšlíte, jakou úrodu si letos dopřejete, inspirujte se tou nejzdravější zeleninou, kterou si můžete sami vypěstovat.
Mrkev - Daucus carota
Čím je zajímavá:
Mrkev je velmi oblíbená kořenová zelenina. Obsahuje značné množství provitaminu A, vitaminu B a mnoho minerálních látek.
Péče a využití:
Pro mrkev vyberte hlubokou humózní a lehčí půdu s dostatkem vápníku. Nikdy ji nehnojte čerstvým chlévským hnojem. Mrkev vysévejte co nejdříve na jaře, do řádků asi 25 cm širokých, do hloubky 1 až 2 cm. Protože semeno mrkve dlouho klíčí (někdy až tři týdny), je dobré vysít zároveň značkovací rostlinu, třeba ředkvičku, která klíčí rychle, a můžete tak snadněji kypřit půdu. Klíčící mrkev pak také netrpí půdním škraloupem. Vyklíčené rostlinky vyjednoťte na 5 cm od sebe.
Kapusta hlávková - Brassica oleracea var. sabauda
Čím je zajímavá:
Hlávková kapusta obsahuje velké množství vitaminu C, provitaminu A a také vitaminy ze skupiny B. Dále v ní nalezneme minerální látky, jako jsou vápník, draslík, síra a ještě některé další.
Péče a využití:
Kapusta hlávková je chladnomilná zelenina. Nároky na pěstování jsou podobné jako u zelí, ale kapusta je méně náročná na kvalitu půdy a na množství živin. Je odolná vůči mrazíkům a celkově snáší drsnější podnebí. Zejména pozdní odrůdy dobře vydrží i zimu. Sazenice kapusty vysazujte na vzdálenost 30x30 cm, pozdní odrůdy až na 50x50 cm. Kapusta hlávková patří mezi zeleniny, které můžete využít čerstvé po celý rok.
Kedlubny jsou oblíbené u dětí, ale také jsou plné vitaminu C, vápníku a dalších minerálů.
Kedluben - Brassica oleracea var. gongylodes
Čím je zajímavý:
Kedluben je oblíbený především u dětí. V čerstvém stavu obsahuje ve 100 g bulvy 50 až 60 mg vitaminu C. Dále obsahuje vápník, provitamin A, z minerálních látek především železo.
Péče a využití:
Kedlubny potřebují vlhčí a teplé půdy bohaté na humus a živiny. Prospívá jim hnojení dobrým kompostem, nikoli však čerstvým chlévským hnojem. Kedlubny jsou choulostivé na náhlý pokles teploty a snadno pak vybíhají do květu. Po celou dobu vegetace potřebují dostatek vody, jinak snadno dřevnatějí. Avšak pozor, po vydatné zálivce po delším suchu bulvy praskají! Kedlubny pěstujte předpěstované sadby.
Zelí hlávkové - Brassica oleracea var. capitata
Čím je zajímavé:
Hlávkové zelí patří mezi nejvíce používané zeleniny. Obsahuje vitaminy C, B, provitamin A a minerální látky, jako jsou draslík a síra. Šťáva ze syrového a zejména kysaného zelí má podpůrné účinky na střevní mikroby.
Péče a využití:
Hlávkové zelí můžete využít buď v čerstvém stavu, nebo ho můžete konzervovat sterilizací, či ještě lépe pomocí mléčného kvašení. K dobrému růstu potřebuje zelí vlhčí polohy, a proto se mu daří výtečně i ve výše položených oblastech. Zelí vyžaduje dostatek živin v půdě, která má mít alkalickou reakci. Kyselé půdy nesnáší. Zelí se pěstuje z předpěstované sadby na vzdálenost 50x50 cm.
Česnek - Allium sativum
Čím je zajímavý:
Česnek patří mezi nejoblíbenější cibulové zeleniny. Obsahuje ještě více fytoncidů než cibule a řadu vitaminů. Pomáhá snižovat vysoký krevní tlak a je účinný proti střevním bakteriím.
Péče a využití:
Pro úspěšné pěstování je potřeba zajistit česneku teplou a slunnou polohu. Půdu potřebuje středně těžkou, vápenitou. Rostlina nesnáší zamokřené půdy a přímé hnojení chlévským hnojem, je nutné ji zalévat jen při delším suchu. Česnek pěstujeme ze stroužků nebo případně z pacibulek, které je potřeba před výsadbou mořit proti háďátku a proti houbovým chorobám. Česnek můžete vysazovat buď na podzim, nebo až na jaře.
Kopr - Anethum graveolens
Čím je zajímavý:
Kopr nás zajímá ze dvou důvodů – je to především mladá nať a později starší, odkvetlí jedinci k nakládání okurek. Kopr obsahuje vitamin C a éterické oleje. Podporuje chuť k jídlu.
Péče a využití:
Kopr je nenáročný, v suchých půdách však nikdy pořádně nenaroste, je nutné ho pravidelně zalévat. Často se pěstuje mezi ostatními zeleninami a někdy dobře poslouží i jako značkovací rostlina, například při výsevech mrkve. Semena kopru klíčí velmi rychle. Když se vysévá samostatně, pak většinou do řádků kolem 20 cm širokých. Výsevy se dělají postupně již od dubna, abychom měli v kuchyni
Červená řepa - Beta vulgaris var. crassa
Čím je zajímavá:
Na rozdíl od většiny ostatních zelenin neobsahuje červená řepa mnoho vitaminů, ale cení se pro vysoký obsah organických kyselin a pektinů. Obsahuje též látky, které působí proti kornatění cév a jaterním chorobám.
Péče a využití:
Červené řepě se dobře daří téměř ve všech polohách. Nemá velké nároky na kvalitu půdy. Nesnáší však hnojení čerstvým chlévským hnojem. Je méně odolná proti mrazu a při předčasném výsevu může vybíhat do květu. Proto semena červené řepy vysévejte teprve až koncem dubna přímo na záhony do řádků 30 cm od sebe. Mladé rostlinky vyjednoťte na 12 až 14 cm od sebe.
Co si na jaře zasadíte, z toho pak můžete čerpat celý podzim a zimu
Květák - Brassica oleracea var. botrytis
Čím je zajímavý:
Květák patří mezi oblíbenou zeleninu, zejména u dětí. Obalovaný jako „stromečky“ a potom smažený je pro ně velkou pochoutkou. Obsahuje řadu vitaminů a minerálních látek. Patří mezi snadno stravitelné zeleniny.
Péče a využití:
Pěstování květáku vyžaduje značnou péči. Potřebuje vlhčí a teplé půdy s dostatkem slunečního světla. Ve stínu s ním raději neexperimentujte. Má vysoké nároky na obsah humusu a živin v půdě. Tuto zeleninu musíte pravidelně a vydatně zalévat, zejména v období sucha. Zakoupenou sadbu květáku můžete vysazovat koncem dubna, a to dostatečně hluboko, na vzdálenost 50 až 60 cm od sebe.
Kadeřávek - Brassica oleracea var. acephala
Čím je zajímavý:
Kadeřávek má vysoký obsah vitaminů a minerálních látek. Jeho velkou výhodou je, že ho můžete jíst v čerstvém stavu po celé zimní období. Kadeřávek je velmi chutný čerstvý, nasekaný na chleba s máslem.
Péče a využití:
Kadeřávek je velmi skromný v nárocích na půdu i na polohu. Nepotřebuje příliš živin ani vody, a dokonce snáší i mírný polostín. V zimním období ho nepoškodí ani silné mrazy. Tuto zeleninu můžete vysévat během května přímo na záhony a sazenice potom vysazovat v červnu až červenci, poněkud hlouběji, na vzdálenost 50 až 60 cm od sebe. Vegetační doba se udává kolem 120 dní.
ZDROJ: https://www.bylinkyprovsechny.cz/
Článek vyšel v časopise Vlasta č. 37 z 13. 9. 2006.
Sledujte nás v Google Zprávách