Zasaďte vřesovce

Od svých příbuzných vřesů se liší právě dobou květu. Zatímco vřesy září v podzimní krajině, kobereček vřesovců kvete i v zimě.

Jak je sázet: Místo včetně substrátu jim nachystejte už teď, ale sázejte je až na jaře.

Co potřebují: Rostou běžně i na skalnatých pláních. Nejlépe ale prospívají v kyselých půdách, a tak je radši vysaďte do rašeliny nebo substrátu pro vřesovištní rostliny. Opravdu nemají rády vápno. Důležité je, aby hlína pod nimi byla propustná, aby nezačaly uhnívat. Můžete je mít i ve velkém květináči.

Zálivka: Tak akorát – ani je nepřesušte, ani nepřemokřete. Pozor, dlouho nedávají najevo, že mají žízeň, až je najednou pozdě.

Který vybrat: Zkuste vřesovec pleťový, bude kvést v prosinci. Může mít květy tmavě růžové, bílé, červené i modročervené.

Čtěte také

Phalaenopsis je druh snad nejvíc vhodný k domácímu pěstování.

Čtěte také

Největší chyby při pěstování orchidejí. Jak zařídit, aby krásně kvetly?

Kdybyste potkali...

... ježka, znamená to, že potřebuje zachránit. V zimě má totiž spát, ale někteří se přesto vzbudí. To nejlepší, co pro ně můžete udělat, je odnést je na stanici pro handicapované živočichy nebo na pobočku Českého svazu ochránců přírody nebo do zoo. Pokud ježek vypadá, že by potřeboval něco sníst, než se tam dostanete, určitě mu nedávejte mléko. Měl by z něj vážné trávicí potíže. Zkusit můžete syrové hovězí nebo vařené kuřecí maso, případně s vařenou rýží, piškoty, tvarohem i vločkami.

Čtěte také

Disneyho Sněhurka získala svou tvář podle krásné Hedwigy.

Čtěte také

Hedy Lamarr: Krásná vědkyně, která se jako první ukázala nahá ve filmu

Místo pro vilíny

Tyhle keře mívají tři až pět metrů, tak až je budete sázet, vyberte jim dost prostorné místo. Pokvetou vám podle druhu od ledna do března a budou mít žlutou, růžovou, purpurovou nebo červenou barvu. Pokud je v rozkvětu zastihne silnější mráz nebo sníh, stočí se květy do malých klubíček a rozvinou se za příznivějšího počasí. Najděte jim místo, kde vyniknou!

Jak je sázet: Když si je koupíte v zahradnictví, jde to po celou vegetační dobu. V dubnu můžete jednu větev rostoucího vilínu zahrabat pod zem, upevnit a počkat, až zakoření.

Co potřebují: Polostín s kyselou půdou a humusem, běžná zahrada jim vyhovuje, jen nesnášejí vápno. Pozor, nesvědčí jim velké prořezávání.

Zálivka: Rostliny nemají rády sucho, hlídejte i v zimě, aby měly vlhkou půdu.

Který vybrat: Nejhezčí je prý vilín prostřední, který kvete žlutě.

Otevřeno i v zimě mají některé botanické zahrady, zjistěte si, jak jsou na tom vaše nejbližší. Pokud jste někde od Tábora, nechte se pozvat do skleníku té tamní. Roste v něm vzácná welwitschie podivuhodná z pouští Angoly, které pořád dorůstají listy, ale od konců přitom zasychají. Welwitschie žijí až tři tisíce let. Druhý klenot je wolemie vznešená, patří k nejvzácnějším rostlinám světa. Byla tady už za dinosaurů a vědci si mysleli, že dávno vyhynula. Jen několik málo lidí ví, kde pár wolemií na jednom místě v Austrálii ještě roste. Táborská zahrada je mimochodem druhá nejstarší u nás (botanicka.szestabor.cz).

Čtěte také

Majitelé zahrady U malíře ji budují podle pravidel přírodních zahrad.

Čtěte také

Výlety do nejkrásnějších zahrad: Vydejte se na zámek Stekník nebo do Ježova