Rok 2020 přinesl máloco dobrého a vůbec nebyl v rovnováze. Zkusme to s dvacítkou ještě jednou, znovu a lépe. Stejně jako dobrý učitel nechá žáka napsat pokaženou písemku ještě jednou, aby dotyčný dokázal, že je buď natrvrdlé pako, nebo, že se látku doučil a jeho nezdar byl jen přechodný lapsus, a pako není. Prostě nová šance.
Dvacítka po sobě nechá paseku
Bohužel nelze předpokládat, že můj návrh najde nějaké podporovatele. Život je škola jenom „jako“. Příležitost, že rok 2020/verze 2.0 vše napraví, nedostaneme. Co se stalo, či spíše nestalo, budeme napravovat spoustu dalších let. Dvacítka po sobě zanechá paseku a žádnou opravnou možnost vesmír zřejmě nenabídne.
Naštěstí má každé kdyby svoje ale. Rok 2020 se sice úplně nepovedl, ale kdyby nebyl... Letos se narodila spousta báječných nových dětí skvělým rodičům (mávám Timovi a Natálce). Ukázalo se, že jsme národem solidárním, protože navzdory tomu, jak nás zasáhla pandemie, dokázali jsme ve sbírkách pro potřebné darovat mnohem víc než kdy dřív.
Konečně pršelo. Řada lidí začala dobrovolně pomáhat (naše kolegyně Ivana je mezi nimi a hned v lednu vám o tom napíše víc). Vznikla řada nových přátelství. Lásek sice o trochu méně, ale ti, kteří se měli potkat, ti se potkali kovidu navzdory. A ano, některé vztahy skončily, ale i to k životu patří, protože vždycky když jedny dveře zavřete, jiné se právě otevírají. Přeju Vám co nejkrásnější Vánoce a příště na shledanou. Ze srdce Vám děkuji za přízeň a krásné dopisy, které nám do redakce chodí.
Kupte si naše vánoční dvojčíslo, které obvykle bývá poslední vydané v daném roce, ovšem letošek je i v tomhle výjimkou, neboť první číslo nového roku vyjde ještě v roce starém. No uznejte, že kdyby tenhle podivný rok měl mít ještě k tomu všemu 53 týdnů, to už by bylo moc.
Vlasta (číslo 51)
