Není vám lépe?

Zapůjčeno od mužů. obujte si pohodlné šněrovací polobotky

Jaro je tady, kozačky a válenky jsme zazimovaly, kožené sneakersky máme v botníku po celý rok, tak co si nově obout do práce nebo na procházku? Proměnlivé a nevyzpytatelné počasí, kdy chvíli svítí sluníčko a chvíli leje, ještě nenahrává otevřeným modelům. Pokud potřebujete vypadat elegantně, zvolte nestárnoucí klasiku – šněrovací polobotky.

Jaro hraje barvami

Jaké modely budou tuto sezónu nejvíc trendy? Jednoznačně barevné! Přivítejte jaro v něžném ženském outfitu, který doladíte minimalistickými polobotkami ve svěžích pastelových barvách. Dáte přednost romantické pastelově růžové, sofistikované mátově zelené nebo šťavnaté meruňkové? Pokud jsou na vás tyto odstíny příliš přeslazené a oblékáte se spíš do neutrálních a tmavších tónů, sáhněte po šněrovacích polobotkách v tmavě modré, šedé nebo klasické černé barvě.

Čtěte také

Bílou košili si kupte z nemačkavého materiálu, jinak vás pravidelné žehlení od jejího nošení odradí

Čtěte také

Pilíře šatníku: Bílou košili vyberte nadčasovou. Měla by se také snadno žehlit

Podešev s profilem

Kromě jednoduchých modelů s decentním prošíváním jsou opět v kurzu i polobotky na pevné profilované podešvi s výrazným „horolezeckým“ šněrováním. Dopřejte svým chodidlům pohodlí a vyberte si stylový model, který využijete jak do práce, tak na procházku městem. Nosí se polobotky na čistě bílé surovce nebo černé traktorové podrážce, vybere si opravdu každá z vás. Kontrastní podpatky, vyprofilovaná podešev nebo jinak vyšperkovaná surovka často dozdobí právě jednoduché polobotky.

Čtěte také

Trendy sako, které patří do vašeho šatníku

Čtěte také

Když sako, tak pod zadek. Tenhle kousek sluší úplně všem

Na špičky

Co se týče tvaru špičky běžných polobotek, nosí se ty lehce zaoblené, ale opravdu jen trošičku. Nebo špičky doslova odpovídající názvu, ale nijak extrémně protáhlé, ty slavily boom před lety. Na přehlídkových molech se objevily i špičky zkosené, ale v tomto případě jde (a vždycky šlo) o velký extrém, který nositelkám k srdci nepřirostl ani v době své největší slávy.

Polobotky v dandy stylu mívají prošívané spoje, tedy i ty mezi špičkou a bočnicemi, někdy je pak špička z jiného, často odolnějšího materiálu. Nebo se nosí špičky okované, pogumované či tvořené zvednutou a shora přilepenou podešví.

Čtěte také

Mikinové šaty, Fler.cz, 2890 Kč

Čtěte také

Mikina jako šaty, šaty jako mikina. Sportovní móda pro ženy nad padesát

Ženy způsobí jen dvacet procent dopravních nehod

Žena za volantem, auto bez řidiče. taky vás tahle věta pořád vytáčí?

Na to, že máme volební právo, chodíme do práce, jsme vidět v politice i byznysu, už si muži celkem zvykli. V minulosti (a ne tak dávné) nebyla žena za volantem příliš častý jev. Ještě před třiceti lety se po silnicích projížděla především auta jednomužná, v pátek a v neděli pak auta rodinná, téměř výhradně obsluhovaná muži. Ženy se za volant probojovávaly ztuha a většinou nerady. Málokterá měla z řízení potěšení. Ale argumenty, proč řídit, byly jasné. Pochopily totiž, že během jedné dobře naplánované cesty stihnou zařídit mnohem víc věcí.  

Zatímco pánové auto do té doby používali jako pohodlný prostředek, jak se někam dopravit (většinou z domova do práce a pak z práce domů), ženy ho povýšily na moderního sluhu domácnosti. Jenomže popojíždění mezi školou, obchody, lékarnou a čistírnou s mužem bývá často hororový zážitek, takže se chopily volantu raději samy.

Přestože je podle statistik dneska poměr řidičů a řidiček skoro stejný, stále mnoho pánů na ženy za volantem pohlíží jako na přírodní úkaz a předem očekávají, co za problémy způsobíme. Když se konečně některý z nich dočká, má připravenou zásobu peprných výrazů. Ví, že je třeba dobře artikulovat, aby se dalo odezírat, případně si pomůže výrazem ve tváři nebo posuňky a gesty.

Čtěte také

Adéla Elbel

Čtěte také

Adéla Elbel: Jak se v klidu rozejít? Buďte za každou cenu dáma

Staré mužské pořekadlo tvrdí, že auto, které řídí žena, je vlastně auto bez řidiče. Na tohle téma existuje spoustu vtipů a historek, internet je plný videí s ukázkami toho, co ženy řidičky dovedou. Při zajíždění do vrat převrátí vůz na střechu, pokoušejí se zaparkovat tak dlouho, až zablokují veškerou dopravu, takže musí přiskočit mužský hrdina, který situaci bravurně vyřeší během pár sekund, nebo se marně snaží nastartovat na semaforech, což se jí povede přesně ve chvíli, kdy se rozsvítí červená…

Necelých 20 procent nehod

Proti rozšířenému mužskému názoru však stojí statistiky ministerstva dopravy. Za posledních deset let v naší republice zavinily ženy necelých 18 % dopravních nehod, zbytek obstarali pánové. Mimoto nehody zaviněné námi končívají většinou výměnou blatníku či ulomeným zpětným zrcátkem, zatímco následky nehod způsobených muži zacloumají často jejich i cizími životy. Řidičky totiž prý nemají potřebu soutěžit na silnicích, předvádět se, zbytečně neriskují a víc dodržují dopravní předpisy. Podle dopravních psychologů je to tím, že mají vyvinutější pud sebezáchovy a auto berou jako prostředek, který je doveze, kam potřebují, ne jako doplněk svého ega. Jestli je pravda, že do mužského světa vnášíme více citu, ohleduplnosti a jemnosti, proč by to nemělo platit i na silnicích?

Čtěte také

Dělala jsem vše, co jsem jim na očích viděla. Když jsem ale potřebovala pomoc já...

Čtěte také

Elena (48): Rozmazlila jsem si rodinu. Najednou mi došlo, že dělám jen služku

Typologie řidiček

Nic není černobílé, ani žena řidička. Existuje několik typů, my jsme je zařadili do čtyř skupin:

1. Řídí často a ráda. Na silnicích je plně aklimatizovaná. Osvojila si spoustu mužských dovedností, nikdy nezdržuje auta za sebou, hlídá si, aby na zelené vždy vyrazila včas. Když pospíchá, umí udělat i takzvanou myšku. Občas častuje méně zdatné řidiče a řidičky peprnými výrazy s dobrou artikulací. Často telefonuje a při řízení se umí i namalovat.

2. Řídí často. Zvykla si i na silnější provoz, nebojí se na křižovatkách bez semaforu. Má svoje auto ráda, protože ví, jak jí usnadňuje život. Vyzvedne děti z kroužků, nakoupí v supermarketu a ještě si stihne mezitím dojet třeba zacvičit. Dodržuje předpisy, nemá zapotřebí překračovat rychlost. Telefonuje zásadně přes handsfree. Výjimečně se jí stane, že při řízení zazmatkuje, hlavně když se pohybuje na neznámých místech. Její vůz mívá často jméno nebo přezdívku.

Čtěte také

Nedokážu ho opustit

Čtěte také

Martina (54 let): Neumím ho navždy odříznout, ačkoli život s ním byl peklo

3. Občas jí nezbude než si sednou za volant. Nesnáší cizí prostředí, složité křižovatky, tmu, předjíždění, rychlostní silnice a dálnice, protože na nich svojí pomalou jízdou vzbuzuje příliš pozornosti. Auto většinou používá na velký nákup v nejbližším supermarketu a na odvoz dětí k lékaři. Když jede s manželem, vždycky ho nechává řídit, nikdy za volant i přes jeho výzvy nesedá, protože nehodlá být „zase zpocená až za ušima“.

4. Neřídí. Řidičský průkaz má doma v šuplíku, ani neví ve kterém. S největší pravděpodobností už stejně propadl před několika lety. Když veze domů nákup tramvají nebo autobusem, občas si sama sobě posteskne, že kdyby nebyla srab, nemusela by se tak dřít. Ale začínat s tím nechce. Nejen proto, že jí řízení připadá nebezpečné. Bere ho především jako mužskou záležitost a je rozhodnutá si trochu toho staromódního luxusu, kterému se říká tradiční rozdělení rolí, nechat.

Ať už však patříme do jakékoliv z těchto skupin, stejně existují stále věci, které nás spojují. Máme rády, když má auto naši oblíbenou barvu, hezky to v něm voní, a vždycky nám udělá radost, když je na sluneční cloně nad hlavou zabudované osvětlené zrcátko.

Čtěte také

Nenechte se nalákat jen cenou... Přemýšlejte, které kousky oblečení opravdu potřebujete

Čtěte také

Zdena (54): Kamarádka je závislá na second handu. Z bytu má skladiště