Narodila se 18. února 1920 v Českých Budějovicích, takže mezi dalšími prvorepublikovými herečkami patřila k nejmladším. Umělecké geny zdědila po rodičích, tatínek byl operní zpěvák Adolf Hruška. Z jižních Čech se brzo přestěhovali do Prahy a už odmalička tančila, zpívala a předváděla se. Měla tedy jasno, kam by se její kariéra měla ubírat. Hrála v ochotnických kroužcích a na zpěv chodila k slavné pedagožce Bohumile Rosenkrancové. Ovšem rodiče si přáli, aby kromě toho měla i klasické vzdělání, tak chodila na jedno z nejlepších pražských gymnázií.

Role sirotka ji vystřelila nahoru

Toužila hrát a zpívat, tak se rozhodla přerušit gymnaziální studia a raději začala studovat konzervatoř. V šestnácti už vystupovala jako zpěvačka s kapelou a v té době si taky vybrala svůj pseudonym. Nechtěla, aby si ji lidé spojovali se slavným otcem. Ze Zdenky Hruškové se stala Sulanová – tak se jmenovala její babička. První roli dostala ve filmu Děvče za výkladem z roku 1937, kde se setkala s Hanou Vítovou, Antonii Nedošínksou či Raoulem Schránilem. Hned v tomtéž roce získala roli ve snímku Lízin let do nebe, kde si zahrála sirotka, který se díky svému krásnému hlasu dokáže vyšvihnout nahoru. Ostatně to by se dalo říct i o herečce samotné. Film režíroval Václav Binovec, který se stal jejím obdivovatelem, který ji rád obsazoval do svých filmů.

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Betty MacDonaldová: Jak žila legendární autorka knihy Vejce a já

Jak mladá dívka ke štěstí přišla

Binovcův film rozhodně nepatřil k perlám české kinematografie. Jednoduchý příběh o chudé dívce ale oslovil diváky a ze Zdenky udělal hvězdu. Původní scénář nepočítal s tím, že by Zdenka zpívala, ale Binovec využil jejího pěveckého talentu, takže Líza nakonec zpívala. Po dvou letech přišlo pokračování Lízino štěstí a i tento film slavil velký úspěch. V roce 1940 pak přišla nejslavnější Zdenčina role – Madla zpívá Evropě. Role, která z ní udělala nesmrtelnou hvězdu. Nešlo jen o romantický příběh, ale také o film, který v době nacistické okupace dodával odvahu a naději. Snímek je zajímavý i z jiného důvodu – zahrála si v něm devítiletá holčička, z níž se později stala nejpopulárnější česká herečka – Jiřina Bohdalová.

Čtěte také

Ljuba Hermanová

Čtěte také

Ljuba Hermanová: Čertice, která milovala zábavu a běhala nahá po Praze

Poslední film kariéry

Zdálo se, že Zdenka má před sebou hvězdnou budoucnost, ale bohužel se tak nestalo. Její kariéru přerušila válka a později pak obvinění Václava Binovce z kolaborace s Němci. Byl obviněn z udavačství a odsouzen na tři roky. Jeho konec znamenal konec i pro jeho oblíbenkyni Sulanovou. Po komunistickém převratu v roce 1948 ji označili za buržoazní hvězdu a její rodinu za třídní nepřátele. Vdala se za slovenského důstojníka Babničova a odstěhovala se za ním do Prešova. Tam sice chvíli hrála v prešovské činohře i operetě, ale manželství trvalo jen dva roky. Pak se vrátila zpět do Prahy, kde se znova vdala a porodila syna Aleše. S herectvím byl konec, pracovala v oděvním družstvu Moděva. Ovšem nakonec se k filmu přece jen vrátila – v roce 1967 se stala referentkou ve Filmovém podniku Praha, kde pracovala třináct let. Důchod strávila na své chalupě v jižních Čechách nedaleko Písku. V jednom z rozhovorů řekla, že ale nikdy nelitovala. „Tak dramatické role, jaké mi nabídl život, bych na scéně nikdy nedostala.“ Přesto se po roce 1989 ještě k filmu vrátila, objevila se v několika televizních pořadech, a dokonce v roce 2002 moderovala ceny TýTý. Zemřela 9. srpna 2004 v jihočeských Cerhonicích.