Možná si říkáte, že vás syndrom vyhoření potkat nemůže. Že vás přece vaše práce i koníčky baví. Jenže to je právě ten omyl. Častokrát se k nám problém přikrade a ani nevíme jak. Nejčastěji se syndrom vyhoření týká profesí, které pomáhají druhým, jako jsou lékaři, zdravotní sestřičky, hasiči, policisté, nebo třeba psychologové. Psychicky vyhořet však může naprosto kdokoli. Výjimka nejsou ani vrcholoví sportovci. „Je na ně vyvíjen enormní tlak od trenérů, rodiny, fanoušků i široké veřejnosti. To se podílí na vytváření chronického stresu. Nicméně potkat to může i člověka, který cvičí pouze sám pro sebe a v ničem nezávodí,“ tvrdí fitness trenérka Tereza Kompánková.

Zajímavost:

Během syndromu vyhoření dochází k fyzickému i emocionálnímu vyčerpání. Kromě přetrvávající únavy, ztráty motivace a nespavosti, se mohou objevit i úzkostné stavy či dokonce tělesné projevy jako bolesti na hrudi, bolení hlavy, břicha a další. 

Čtěte také

Výbuch sopky

Čtěte také

Znáte nejaktivnější sopky světa? Na svědomí mají tisíce obětí i zaniklá města

Nic vás nebaví, ani netěší

A jak se vlastně syndrom vyhoření projevuje? Pozvolna, plíživě a nenápadně. I proto ho často nedokážeme zachytit včas. Nejčastějšími varovnými signály jsou pocity smutku a bezmoci, zkrátka, že vám daná činnost najednou přestala přinášet radost, jistotu i celkový smysl. Práce či trénink se pro vás najednou stane utrpením a s pouhou myšlenkou na ně se vám dělá zle nebo cítíte nepříjemný tlak.

A co víc, jste unavení, podráždění a demotivovaní. Podle hlavní nutriční poradkyně center pro výživu a hubnutí Věry Burešové není u syndromu vyhoření výjimkou ani ztráta zájmu o zdravé stravování. „Najednou přestanete vidět smysl v tom jíst zdravé jídlo, hlídat si jídelníček nebo se snažit zhubnout. Prostě vám to začne být jedno,“ upozorňuje.

Podívejte se na video o syndromu vyhoření a jak jej zvládnout:

Přestaňte tlačit na pilu

O syndrom vyhoření si koledujete také v případě, jste-li extrémista, puntičkář a máte pocit, že musíte stihnout všechno. „Pokud dlouhodobě jedete na vysokou výkonnost, kladete na sebe příliš velké nároky, neustále se srovnáváte s druhými a nedokážete odpočívat, dříve či později vás burn-out dostihne,“ varuje trenérka s tím, že nejlepší je vydat se zlatou střední cestou a nic nepřehánět. 

S přehnanou prací, cvičením a dalšími činnostmi jde často ruku v ruce i hubnutí, které se člověk, stejně jako vše ve svém životě, snaží dotáhnout k dokonalosti. Zklamání ovšem přichází ve chvíli, kdy to nejde podle plánu. „Pokud máte hned ze startu nereálná očekávání, chcete zhubnout přehnaně moc a příliš rychle, problém je na světě. Jakmile se totiž vaše očekávání nenaplní, začnete ztrácet motivaci. Z toho důvodu svým klientům říkám, aby si to nejdříve srovnali v hlavě a byli připraveni na to, že hubnutí je pozvolné a nejedná se o jednorázovou záležitost,“ vysvětluje Věra Burešová. Proto zapomeňte na drastické diety a v případě, že nevíte kudy kam, požádejte o pomoc a sestavení jídelníčku odborníka. Důležité je najít balanc a nestresovat se.

Zajímavost:

Pokud se cítíte vyčerpaní, odpočívejte. Naordinujte si klidně i několik dní nicnedělání. Užijte si volno a nezapomínejte přitom na kvalitní stravu. I když omezíte na pár dní pohyb, rozhodně nedržte hladovku. Tělo potřebuje ke správné regeneraci dostatečný příjem všech živin, vitamínů a minerálních látek.

Čtěte také

Peter Falk jako poručík Columbo

Čtěte také

To je vražda, napsala, Vražedné pobřeží, Columbo: Tak šel čas s hlavními hrdiny

Zkuste změnu, jakoukoli

Mluví vám naše řádky z duše? Pak je ten nejvyšší čas zvolnit a dopřát si odpočinek, po kterém vaše tělo i mysl tolik prahne. Ne vždy se přitom musí jednat o syndrom vyhoření.  Možná vám postačí dát si jen trochu času a zkusit se poohlédnout po jiných aktivitách a radostech. Možností je spousta. „Pokud například navštěvujete už roky posilovnu a zvedáte těžké váhy, zkuste kruhový trénink. Celý život běháte? Dejte šanci kolečkovým bruslím, kolu, plavání nebo jděte na procházku. Pokud jste doteď cvičili sami, přizvěte k sobě parťáka,“ radí Tereza Kompánková. A především k sobě buďte laskaví a trpěliví. Radost ze života a z pohybu se časem zase dostaví.

Pozor:

Jestliže však máte pocit, že úzkostné stavy a pocity bezmoci nelze zvládnout, na nic nečekejte a vyhledejte odbornou psychologickou pomoc. Když totiž stůně duše, velmi brzy se roznemůže i tělo a zaděláte si na ještě větší potíž.

Zdroj: vlasta.cz Naturhouse contours.cz

Čtěte také

Výbuch sopky

Čtěte také

Znáte nejaktivnější sopky světa? Na svědomí mají tisíce obětí i zaniklá města

Čtěte také

Hrad Karlštejn

Čtěte také

TEST: Jak dobře znáte české hrady a zámky, kde se natáčely pohádky?

Čtěte také

Filip Blažek

Čtěte také

Z pohádkového prince vyšetřovatelem vražd. Tak šel čas s Filipem Blažkem