Zelený ostrov

Co se množství srážek týče, naprší na Menorce víc vody než ve Velké Británii, a to už opravdu něco znamená! Naštěstí ale Menorca nad Británií vítězí i v počtu slunečných dní v roce, a tak se nemusíte bát propršené dovolené. Voda je ale klíčová pro místní vegetaci, díky které se Menorce přezdívá „isla verde“, zelený ostrov. Žádná vyprahlá letní krajina, jakou známe z ostatních středomořských destinací, ale zeleň všude, kam se podíváte. Menorca je „zelená“ i v přeneseném slova smyslu. Místní obyvatelé a samospráva jsou dlouhá léta zajedno v ekologickém smýšlení, snaží se chránit ostrov před globálními vlivy a udržet rovnováhu mezi přírodou, kulturou, ekonomikou, zemědělstvím, rybařením a turismem. Velká část ostrova je chráněnou biologickou rezervací a velmi přísná omezení platí pro novou výstavbu.

Čtěte také

Z červené řepy se lisuje i velmi zdravá a chutná šťáva

Čtěte také

Červená řepa jako elixír zdraví a pomocník při hubnutí! Ale může i škodit

Na okružní jízdu zapomeňte

Uspořádání ostrovních dovolenkových destinací bývá často podobné. Celý ostrov obepíná smyčka hlavní silnice s nepřetržitým provozem, druhý prstenec pak tvoří hotely a dovolenkové rezorty. Na Menorce je to jinak. Největší silnice vede z hlavního města Mao na východě skrz střed ostrova, městečko Es Mercadal, na západní pobřeží k městu Ciutadella. Z této asi padesát kilometrů dlouhé tepny pak odbočuje síť silniček k vesnicím na severu a jihu ostrova. Možná se to zdá pro turisty nepohodlné, odměnou pak ale je neporušené skalnaté i písčité pobřeží, krásné výhledy, žádný ruch silnice. A když si vyšlápnete kousek od vesnice, najdete opravdu opuštěné písečné pláže.

Cami de cavalls – koňská stezka

Obkroužit celý ostrov nicméně můžete, ale jen pomocí vlastních sil – pěšky nebo na horském kole. Kolem celého pobřeží vede totiž starobylá stezka Cami de cavalls – koňská stezka. Původně sloužila vojákům na koních, kteří po ní jezdili z jedné strážní věže na druhou a hlídali ostrov před případným napadením. Dnes můžete vyrazit v jejich stopách na téměř 200 km dlouhou cestu dobře značenou dřevěnými kůly. Pěšky to zvládnete za týden. Pokud nepatříte mezi extrémní chodce, stačí vám obejít pouze kousek. Nádherná je třeba osmikilometrová trasa z majáku Far de Favàritx do městečka Es Grau. Maják se nachází na skalnatém útesu, který byl vytvořený vulkanickou činností, nic na něm neroste a kamenitá krajina působí jak z nějakého sci-fi filmu. O pár set metrů dál už se cestička ale zakusuje do zeleně různých keřů a travin a o chvíli později se vám zase otevře pohled na moře a za dalším kopečkem uvidíte z útesu první pláž Cala Presili. Žádné stánky se zmrz linou ale nečekejte, jen písek, vlny a úžasný výhled na maják a skalnaté pobřeží. Čím dál máte maják za zády, tím méně lidí potkáte, a každá další pláž se víc a víc podobá té od Robinsona Crusoe. Do Es Grau dojdete v pohodě i za dvě hodiny. Proč byste ale spěchali? Klidně cestou od pláže k pláži můžete strávit celý krásný den. Mimo letní sezonu, kdy je na takovou výpravu příliš horko, je to opravdu skvělý zážitek.

Čtěte také

Teenageři se randění vyhýbají

Čtěte také

Teenageří nechtějí s nikým chodit! Přijde jim to zbytečné

Plážové dobrodružství na kajaku

Na podobnou výpravu z jedné pláže na druhou můžete vyrazit i na kajaku. Půjčují se na mnoha místech na Menorce. My jsme vyrazili opět z Es Grau, a protože nejsme žádní zkušení plavci, tak jsme se vydali za mořským dobrodružstvím s průvodcem, který nám ukázal bezpečné trasy. Na kajaku jsme mohli přeplout na ostrůvek Illa d´en Colom s jedinečnou pláží. Celý ostrůvek je chráněný kvůli endemickým druhům ještěrek, které tu žijí, a plážička je jediné místo, kam lidé smí vstoupit. Díky průvodci jsme si troufli proplout i jeskyněmi pod útesem, což byl fantastický zážitek. Na další pláži jsme zase vytáhli šnorchly a v azurově modrém moři jsme pozorovali ryby v zátoce.

Historie na každém kroku

Menorca má strategickou polohu ve Středozemním moři a není tedy divu, že i tímto ostrovem doslova procházely (nebo spíš proplouvaly) dějiny. Lidé na ostrově žili už v pravěku a vyvinula se tu rozvětvená kultura, které se říká „talajotská“. Tehdejší lidé stavěli kamenná sídla, v jejichž centru byly vždy kamenné monolity ve tvaru písmene T, na Menorce je jich více než 200. O jejich smyslu a účelu se dnes můžeme ale jen dohadovat – byly to snad obranné pozorovatelny, nebo pouhé centrální pilíře pro podporu okolní stavby ze dřeva, nebo to byla obětní místa, astronomické věže, nebo dokonce židle pro obry, jak se domnívali středověcí mořeplavci? O tom můžete uvažovat při prohlídce jednoho z mnoha místních archeologických nalezišť, třeba v Torre d’en Galmés.

Čtěte také

Dolní Morava láká na novou turistickou atrakci

Čtěte také

Máte rádi adrenalin? Už zítra se u nás otevře nejdelší visutý most na světě!

Z pláže do města

Menorku postupně osídlili Féničané, Řekové, Kartaginci, Římané, Maurové, Španělé, Angličané i Francouzi. Všichni tito lidé zanechali na ostrově své stopy, které můžete následovat při procházkách po ostrovních městech, městečkách a vesnicích. Hlavní město Menorky je Mao, který od dávnověku sloužil jako obchodní a vojenský přístav. Můžete zde pozorovat obří lodě nebo se vydat i na plavbu přístavem. Místní obyvatelé rádi tráví nedělní odpoledne na malém ostrůvku uprostřed zálivu, kde stojí bývalá vojenská nemocnice. Teď je tu krásná zahradní restaurace a umělecká galerie Hauser & Wirth s moderním uměním. V centru města je krásná uzavřená tržnice. Kdo touží přivézt si z Menorky něco autentického, měl by sáhnout po místní obuvi. Menorca má dlouhou tradici v obuvnickém průmyslu a boty se skutečně vyrábějí zde na ostrově. Sandály zvané „barcas“ mají stejný střih už stovky let, jsou stejné pro muže i ženy a vybírat můžete z nepřeberného množství barev.

Na západě ostrova určitě stojí za to navštívit město Ciutadella. Určitě stačí ztratit se v jeho úzkých uličkách, ale proč se nezastavit v některé rybářské restauraci na čerstvou rybu nebo mořské plody? Restaurace často nabízí prostě „pesca del dia“, rybu, kterou jim rybáři toho dne ulovili. Hvězdou mezi lokálními pokrmy je určitě „caldereta de langosta“. Jmenuje se podle hliněné nádoby, ve které se připravuje a také servíruje. Základem je červený humr, lovený v místních vodách, který se dusí ve směsi klasické středomořské zeleniny, kterou tvoří rajčata, červené a žluté papriky, cibule a česnek. Tento původně skromný pokrm pro rybáře se postupně pozvedl na kulinářský skvost a najdete ho na jídelních lístcích těch nejlepších restaurací na Menorce.

ZDROJ: Autorský text, autorka navštívila Menorku

Čtěte také

Důležitý je především přísun bílkovin

Čtěte také

Strava v menopauze: Na jaké potraviny se zaměřit a které vynechat?