Je pravda, že dnes existují speciální laboratorní testy, které dokážou odhalit poškozené srdce velmi brzo?

Nám lékařům jde o to, aby čas mezi prvními příznaky infarktu a zprůchodněním tepny byl co nejkratší. Proto je potřeba významně zkrátit a zpřesnit diagnostiku včetně laboratorní. Nemůžeme si dovolit čekat nějakých dvanáct hodin. Pokud má pacient jasné symptomy a nejsme si jistí laboratoří, je leckdy lepší provést katetrizační vyšetření, abychom zjistili, zda o uzávěr tepny jde, nebo ne. Jakékoli nejasnosti je lépe ověřit právě katetrizací srdečních tepen. Ta dnes představuje pro pacienta minimální riziko. Rozhodně není vhodné ztrácet čas opakovanými laboratorními testy.

Zdroj: Youtube

Diagnózou to ale určitě nekončí. Co čeká pacienta, který prodělal infarkt?

Přestože dochází v České republice k výraznému posunu k lepšímu, pokud jde o pokles kardiovaskulární mortality, zejména na infarkt myokardu, máme stále spoustu rezerv v primární prevenci. Tedy takových opatření, která se uplatňují u někoho, kdo ještě žádný infarkt neprodělal nebo nemá ani známky jakéhokoli srdečního onemocnění. Nicméně v oblasti sekundární prevence jsme se už zlepšili, a to zvláště tím, že máme v České republice bohatou síť ambulantních kardiologů, kteří právě u nemocných po prodělaném infarktu dlouhodobou péči zajišťují. A to nejen ve smyslu optimální farmakoterapie, ale také ve smyslu ambulantní možné kardiorehabilitace, která je u nás ale stále ještě v plenkách. A také v tlaku na pacienta, aby sám změnil životní zvyklosti. Především je nutné ho přesvědčit o absolutním zákazu kouření. Neméně závažným parametrem je obezita, způsob stravování, pohyb. Na tom všem může pacient pracovat sám. V tom jsou ale právě ženy patrně daleko před muži, protože jsou zodpovědnější a principy sekundární prevence lépe uplatňují.

Příběh Kristiny (69)

Před třemi lety se znovu narodila. V té době prodělala silný infarkt, který později vedl k chronickému srdečnímu selhání. Neohlásil se obvyklými příznaky, jako je bolest na hrudi, pocení či neschopnost dýchat. Infarkt diagnostikovali lékaři až v nemocnici a díky rychlému zásahu je Kristina naživu. „To ráno jsem ležela v posteli a když jsem se posadila, bylo mi nějak divně a bolela mě záda. Asi jsem vypadala hrozně, protože mi manžel zavolal sanitku,“ vzpomíná na únorové ráno. Záchranáři jí udělali EKG, které ale neukázalo nic neobvyklého, a kromě bolestí zad nic jiného Kristinu netrápilo. Pro jistotu jí ale odvezli do nemocnice Na Homolce. Zlom nastal právě až tam. Když se vracela z toalety na pokoj, omdlela a ocitla se mezi životem a smrtí. Oživovali ji dvacet minut a měla obrovské štěstí, že byla právě v nemocnici. „Stát na ulici, asi tu už nejsem.“ Na koronární jednotce byla tři týdny a po návratu domů trvalo půl roku, než se dala trochu dohromady. Ke zlepšení stavu jí pomohly nejen správně zvolené léky, ale také zavedený defribilátor a výrazně právě ambulantní kardiorehabilitace. „Postupně jsem začala cvičit, jezdila jsem na rotopedu nebo jsem veslovala,“ říká. Do kondice se dostala možná i díky tomu, že jako bývalá baletka byla na pohyb zvyklá. V současné době bere léky a chodí na pravidelné kontroly. A co je hlavní – žije bez omezení. „Jsem tedy trošku pomalejší, ale jinak se cítím báječně. Navíc jsem po padesáti letech přestala kouřit, což je moje další vítězství.“

Nejčastější příznaky infarktu u žen

  • Nevolnost a zvracení: Tyhle příznaky pociťuje až 80 procent žen. Velmi často si je spojují s běžnou střevní virózou či pálením žáhy.
  • Pocit nepohodlí: Spousta žen uvádí, že před infarktem cítily pocit tíhy, nepohodlí či tlaku na hrudi. To se může objevovat i několik týdnů.
  • Bolesti čelistí, dušnost či kašel: Při infarktu běžně vystřeluje bolest do levé paže, ale může bolet i čelistní kloub, popřípadě i zuby. Pokud se bolest objeví náhle, je zničující nebo se zhoršuje při námaze, zřejmě souvisí se srdcem. V případě dušnosti může jít o stres, ale pokud se přidruží bolesti hrudníku, dokonce i zad, může jít spíše o infarkt. 
  • Závratě a únava: Pokud se ženě motá hlava, nemusí to samozřejmě vůbec znamenat, že jde o infarkt, spíše je to symptom nízkého nebo vysokého krevního tlaku. Když se ale přidá opocení a dušnost, už to infarkt může být.

ZDROJ: časopis Vlasta

Související články