Je pravda, že dnes existují speciální laboratorní testy, které dokážou odhalit poškozené srdce velmi brzo?

Nám lékařům jde o to, aby čas mezi prvními příznaky infarktu a zprůchodněním tepny byl co nejkratší. Proto je potřeba významně zkrátit a zpřesnit diagnostiku včetně laboratorní. Nemůžeme si dovolit čekat nějakých dvanáct hodin. Pokud má pacient jasné symptomy a nejsme si jistí laboratoří, je leckdy lepší provést katetrizační vyšetření, abychom zjistili, zda o uzávěr tepny jde, nebo ne. Jakékoli nejasnosti je lépe ověřit právě katetrizací srdečních tepen. Ta dnes představuje pro pacienta minimální riziko. Rozhodně není vhodné ztrácet čas opakovanými laboratorními testy.

Diagnózou to ale určitě nekončí. Co čeká pacienta, který prodělal infarkt?

Přestože dochází v České republice k výraznému posunu k lepšímu, pokud jde o pokles kardiovaskulární mortality, zejména na infarkt myokardu, máme stále spoustu rezerv v primární prevenci. Tedy takových opatření, která se uplatňují u někoho, kdo ještě žádný infarkt neprodělal nebo nemá ani známky jakéhokoli srdečního onemocnění. Nicméně v oblasti sekundární prevence jsme se už zlepšili, a to zvláště tím, že máme v České republice bohatou síť ambulantních kardiologů, kteří právě u nemocných po prodělaném infarktu dlouhodobou péči zajišťují. A to nejen ve smyslu optimální farmakoterapie, ale také ve smyslu ambulantní možné kardiorehabilitace, která je u nás ale stále ještě v plenkách. A také v tlaku na pacienta, aby sám změnil životní zvyklosti. Především je nutné ho přesvědčit o absolutním zákazu kouření. Neméně závažným parametrem je obezita, způsob stravování, pohyb. Na tom všem může pacient pracovat sám. V tom jsou ale právě ženy patrně daleko před muži, protože jsou zodpovědnější a principy sekundární prevence lépe uplatňují.

Čtěte také

Marie Poledňáková

Čtěte také

Marie Poledňáková: Příběhy, které píšu já, jsou hodně křehké

Příběh Kristiny (69)

Před třemi lety se znovu narodila. V té době prodělala silný infarkt, který později vedl k chronickému srdečnímu selhání. Neohlásil se obvyklými příznaky, jako je bolest na hrudi, pocení či neschopnost dýchat. Infarkt diagnostikovali lékaři až v nemocnici a díky rychlému zásahu je Kristina naživu. „To ráno jsem ležela v posteli a když jsem se posadila, bylo mi nějak divně a bolela mě záda. Asi jsem vypadala hrozně, protože mi manžel zavolal sanitku,“ vzpomíná na únorové ráno. Záchranáři jí udělali EKG, které ale neukázalo nic neobvyklého, a kromě bolestí zad nic jiného Kristinu netrápilo. Pro jistotu jí ale odvezli do nemocnice Na Homolce. Zlom nastal právě až tam. Když se vracela z toalety na pokoj, omdlela a ocitla se mezi životem a smrtí. Oživovali ji dvacet minut a měla obrovské štěstí, že byla právě v nemocnici. „Stát na ulici, asi tu už nejsem.“ Na koronární jednotce byla tři týdny a po návratu domů trvalo půl roku, než se dala trochu dohromady. Ke zlepšení stavu jí pomohly nejen správně zvolené léky, ale také zavedený defribilátor a výrazně právě ambulantní kardiorehabilitace. „Postupně jsem začala cvičit, jezdila jsem na rotopedu nebo jsem veslovala,“ říká. Do kondice se dostala možná i díky tomu, že jako bývalá baletka byla na pohyb zvyklá. V současné době bere léky a chodí na pravidelné kontroly. A co je hlavní – žije bez omezení. „Jsem tedy trošku pomalejší, ale jinak se cítím báječně. Navíc jsem po padesáti letech přestala kouřit, což je moje další vítězství.“

Čtěte také

Opar

Čtěte také

Strašák opar: Jak na něj a proč se objeví v tu nejméně vhodnou dobu

Nejčastější příznaky infarktu u žen

  • Nevolnost a zvracení: Tyhle příznaky pociťuje až 80 procent žen. Velmi často si je spojují s běžnou střevní virózou či pálením žáhy.
  • Pocit nepohodlí: Spousta žen uvádí, že před infarktem cítily pocit tíhy, nepohodlí či tlaku na hrudi. To se může objevovat i několik týdnů.
  • Bolesti čelistí, dušnost či kašel: Při infarktu běžně vystřeluje bolest do levé paže, ale může bolet i čelistní kloub, popřípadě i zuby. Pokud se bolest objeví náhle, je zničující nebo se zhoršuje při námaze, zřejmě souvisí se srdcem. V případě dušnosti může jít o stres, ale pokud se přidruží bolesti hrudníku, dokonce i zad, může jít spíše o infarkt. 
  • Závratě a únava: Pokud se ženě motá hlava, nemusí to samozřejmě vůbec znamenat, že jde o infarkt, spíše je to symptom nízkého nebo vysokého krevního tlaku. Když se ale přidá opocení a dušnost, už to infarkt může být.

ZDROJ: časopis Vlasta

Čtěte také

Žena s dětmi

Čtěte také

Byla jsem na děti sama, novou rodinu jsme získali díky ženatému školníkovi

Čtěte také

Infarkt myokardu

Čtěte také

Infarkt u žen se projevuje jinak. Pozor na bolest zubů nebo pálení žáhy

Čtěte také

Tradiční neapolská pizza Margherita

Čtěte také

SVĚT NA JAZYKU: Příběh italské pizzy Margherity, královny všech pizz