Jednoduše jako dnes, i tehdy byli lidé posedlí krásou a mladistvým vzhledem. Chtěli se zbavit vrásek a vypadat stále mladě. Tehdy samozřejmě netušili, jaké následky na jejich zdraví tyto prvky mohou mít.
Zlato píti, ve věčném mládí žíti
A tak milenka francouzského krále Diane de Poitiers (1500–1566) pila každý den lektvar obsahující tekuté zlato. Ten jí měl zajistit mladistvou krásu. Není divu, že se nechala zlákat tímto experimentem, přece jen byla téměř o dvacet let starší než její milenec král Jindřich II. Stala se jeho milenkou, když mu bylo pouhých 15 let a jí v té době bylo 35. Vztah pokračoval i po svatbě Jindřicha s Kateřinou Medicejskou, která ve svých čtrnácti letech neměla šanci konkurovat sexuálními zkušenostmi zralé ženě. Když v roce 2008 vědci exhumovali Dianino tělo, zjistili, že obsahovalo tak velké množství zlata, že kontaminovalo půdu kolem. Kromě zlata měla v sobě i nebezpečnou hladinu rtuti, která musela pocházet z kosmetiky a léků.
Toxické látky poškodily její ledviny, způsobily neurologické onemocnění. Oslabily také kosti, které se snadno lámaly. Navíc trpěla chronickým zánětem tlustého a tenkého střeva. Stručně řečeno, hon za krásou za každou cenu ji zabil.
Olověná krása, toxický make-up
I anglická královna Alžběta I. (1533–1603), dcera Jindřicha VIII., která vládla Anglii téměř půl století, musela být na první pohled dokonalá. V té době vládli převážně muži a ona si nemohla dovolit vystupovat na veřejnosti s jizvičkami po neštovicích na tváři. Proto se je snažila za každou cenu skrýt a současně zvýraznit svou přitažlivost pověstným bělostným make-upem, známým pod jménem benátská běloba.
Nebyla to ovšem žádná novinka, tento pudr, směs olova a octu, používali již Římané. Žena, která si tuto směs nechala aplikovat na obličej, vypadala jako pokrytá bělostnou sádrou. Středověké krasavice často starou vrstvu ani nesmývaly a rovnou na ni přidaly novou.
Bohužel tento módní výstřelek měl dlouhodobé následky. Aplikované olovo zanechá stopy nejen na samotné kůži, která získá popelavý odstín, ale způsobuje dlouhodobé a vážné zdravotní potíže. Patřily k nim bolesti hlavy, poruchy paměti, agresivní chování, únava, vypadávání vlasů a další. Nikdo dodnes přesně neví, na co anglická bílá královna zemřela. Nedovolila, aby ji lékaři vyšetřili před smrtí, a nikdo si to nedovolil ani posmrtně.
Přesto se většina odborníků shoduje, že příčinou smrti byla pravděpodobně postupná otrava krve olovem. Královna byla pohřbena v jedné ze svých paruk, pod kterou skrývala hlavu bez vlasů, a s posmrtnou silnou vrstvou svého oblíbeného make-upu.
Arzénové lázně
Výrobci kosmetických přípravků zřejmě s vědomím rizika nahradili později olovo arzénem. Pleťové mléko s arzénem mělo stejně jako olovnatý pudr zajistit jasnou a bledou pleť. Přetrvávající módní trend, který už na první pohled řadil její majitelky do vyšší společenské vrstvy.
Viktoriánská reklama na Britských ostrovech přesvědčuje potenciální zákaznice, že „tento produkt je bezpečný a absolutně neškodný“. K dokonalé bílé kráse jim mělo pomoci pojídání oplatků obsahujících arzén. V té době prodávali obchodníci s krásou také mýdla, která lákala svým arzénovým obsahem.
Boj o dokonalou pleť vedl viktoriánské ženy do extrémů. Lola Montez, herečka a cestovatelka, napsala ve své knize „Umění krásy“ o tom, jak se ženy v Čechách pravidelně koupaly v arzénových pramenech, které dodávaly jejich kůži transparentní bělost.
Arzénová móda ovládla nejen viktoriánskou Anglii, ale i Ameriku. Dnes už jsme obezřetní. Vystavení vysokému množství arzénu představuje celou řadu zdravotních rizik. Může způsobit kožní změny, poškození jater a ledvin a nedostatek červených a bílých krvinek, což vede k únavě a zvýšenému riziku infekcí.
Rentgenová depilace
Objev rentgenových paprsků zaujal nejen lékaře, ale i odborníky v oblasti krásy. Vědci si všimli, že vedlejším účinkem rentgenových paprsků při odborném vyšetření je vypadávání vlasů, a rozhodli se toho využít.
Rakousko-uherský lékař Leopold Freund, narozený v Miškovicích u Kutné Hory, doporučoval rentgenové záření k léčbě nadměrného ochlupení: „Vlasy začnou vypadávat po chomáčích…“ lákal zájemkyně v roce 1899. Na rozdíl od bolestného vytrhávání pinzetou nebo použití agresivní žíraviny je tato léčba bezbolestná. A tak se radovaly nejen ženy s nežádoucími chloupky pod nosem, ale i ti, kteří se rychle chtěli zbavit nežádoucího ochlupení kdekoliv na různých částech těla – někteří zájemci strávili pod rentgenem celkem až dvacet hodin. Toto podnikání v oboru kosmetiky bylo úspěšné do té doby, než se projevily nežádoucí účinky procedury. A klienti ozáření velkými dávkami začali hromadně podávat žaloby.
V roce 1926 vysoudila Ida E. Thomasová zpět nejen náklady za depilaci (739 amerických dolarů), ale i kompenzaci ve výši 100 000 dolarů za poškozené zdraví. Tahle metoda jí totiž nejen odstranila nežádoucí chloupky, ale zesílila a svraštila kůži na obličeji. Tváře otekly a tvrdá kůže byla křehká. Dnes je veřejně známé, že intenzivní rentgenové záření může způsobit mutace DNA a vést i k rakovině.
Radioaktivní péče o kůži
„Zapomeňte na třpyt diamantů, když může zářit vaše pleť“, hlásila v roce 1933 reklama na nově uvedený zázračný kosmetický přípravek v Paříži. Upřímně, podobný slogan by se dal použít i dnes. Tehdy výrobci slibovali zákaznicím i zlepšení krevního oběhu, zpevnění svalové tkáně, redukci tuku a vyhlazení vrásek. Součástí přípravku byla směs Tho-Radium (nazvaná podle radioaktivních chemických prvků radia a thoria). Přidávaly se dokonce i do zubní pasty, aby prozářily úsměv. V té době samozřejmě lidé netušili, jak nebezpečná radioaktivita je.
Dnes už víme, že dlouhodobé vystavení radiu má za následek zvýšené riziko některých typů rakoviny, zejména plic a kostní dřeně.
Opusťme však raději svět toxických kosmetických přípravků a radioaktivního záření, které měly lidské tělo zkrášlit. Důsledné testování nových kosmetických přípravků by mělo podobným excesům, které přinesla historie a neodbytná touha po kráse, zabránit. I tak by však bylo zajímavé putovat časem a přesunout se do roku 2200. Co si naši potomci jednou řeknou o pošetilosti naší generace při cestě za vnější krásou?
ZDROJ: časopis Vlasta https://zena-in.cz/clanek/diana-de-poitiers-nekorunovana-kralovna-na-francouzskem-dvore https://www.stoplusjednicka.cz/image-na-prvnim-miste-proc-se-alzbeta-i-neobesla-bez-okazalych-satu-doplnku https://cosmeticobs.com/en/articles/leffet-miroir-42/tho-radia-lhistoire-dune-gamme-au-dela-de-la-cosmetique-2352
