Mnohé studie dnes ukazují, že lidský čich není zakrnělý ani zbytečný, ale že je naopak neuvěřitelně fascinující. Například vědci z Rockefellerovy univerzity došli k závěru, že průměrný člověk dokáže rozeznat víc než bilion rozličných vůní a pachů. Znamená to, že lidský čich je schopen zaznamenat víc vjemů než náš sluch nebo zrak! Lidské oko dokáže rozeznat asi deset milionů barev, sluch jen půl milionu zvukových tónů. A to není vše. Nejde jen o to, kolik vůní dokáže náš nos identifikovat, ale také, jakým způsobem můžou vůně a pachy ovlivnit například naše sny, zdraví, koncentraci, dokonce i výdaje!

Bez něj to nejde

„Před několika lety jsem ztratila na více než rok čich. Připadala jsem si jak bez ruky. V podstatě na každém kroku jsem si uvědomovala, že necítím slunce ve vzduchu, jaro, léto, podzim, zimu, necítila jsem, co jím ani jak voní parfém. Svět kolem mě voněl, ale já najednou nebyla jeho součástí. Když jsem pak zase začala cítit, skoro jsem se rozbrečela, protože svět byl najednou zase úžasný. Vzpomínám, že první vůně, kterou jsem znova ucítila po ztrátě čichu, byla vůně banánu. Kdo ví, proč zrovna tahle,“ vzpomíná moje kamarádka Martina na dobu bez čichu. Mezi nejčastěji poruchy čichu patří onemocnění dutiny nosní a vedlejších nosních dutin (typicky u nosních polypů), stavy po úrazech hlavy či povirové poruchy čichu. U velké části pacientů se příčina poruchy čichu nedokáže objasnit. „Je nutné také vyloučit neurodegenerativní onemocnění, například Alzheimerovu chorobu, u které je porucha čichu jedním z prvních a velmi častých příznaků. V poslední době se poruchy čichu objevují právě u osob, které prodělaly covid-19, a to až u 60 procent zejména mladých lidí. Podle přednosty ORL kliniky v Pardubické nemocnici Jana Vodičky dojde obvykle k úpravě poruchy čichu spontánně a téměř 90 % osob cítí i po prodělané nemoci stejně jako dřív. „U části pacientů nicméně může dojít k dlouhodobé nebo trvalé ztrátě čichu. Velká část z nich pak může mít změněné vnímání pachových látek, místo citronu cítí například spálenou gumu a podobně. Dopad ztráty tohoto smyslu může být například u kuchařů nedozírný, protože v některých případech musí změnit povolání,“ vysvětluje Jan Vodička.

Má vliv na všechno

Nejrůznější výzkumy čichu jasně dokazují, že přestože význam vůně pro přežití do značné míry zmizel, účinky na mozek a tělo zůstávají. Vůně mají vliv skoro na všechno, co vás napadne. Čichové buňky jsou totiž jako jediné „obnažené“ a pomocí receptorů vnímají pachy a vůně, které formou vzruchů přivádějí přímo do limbického centra v mozku, kde se analyzují. Právě tady se formují pud sebezáchovy, projevy instinktu, nálady, paměť a taky emoce. Proto je normální, když například ucítíme jistou vůni a okamžitě námi proletí vzpomínka na něco příjemného, nebo naopak nepříjemného. Každý z nás má nějakou vůni spojenou s dětstvím, narozením dítěte nebo první schůzkou. Lidský nos je fascinující, protože je citlivý nejen na velké množství vůní, ale i na různé koncentrace. Jakmile tedy ztratíme čich, je to téměř vždy katastrofa. Jak říká Jan Vodička, lidé, kteří nemají čich, často popisují, že nevědí, jak sami voní. „Nedovedou si vybrat správný parfém nebo mýdlo. To samozřejmě může způsobit pocit nejistoty. Při společném stolování, při konzumaci potravin nebo ochutnávce vín je pak pacient se ztrátou čichu logicky zcela vyřazen ze společné diskuse. V důsledku toho pak lidé s poruchou čichu mění svoje zvyky, vyhýbají se známé společnosti, mohou si také hůře hledat partnera,“ říká přednosta ORL kliniky Jan Vodička.

Vůně a vztahy

Kromě toho, že je čich úzce spjat s pamětí, je taky významně spojen s emocemi. Výzkum na Chicagské univerzitě ukázal, že vůně jsou důležité i při hledání partnera. Vědci tvrdí, že máme tendenci preferovat pachy lidí s různým genetickým materiálem zapojeným do imunity. To je prý proto, že spojení s takovým partnerem poskytne potomkům silnější imunitní systém. Potvrzuje to i přednosta Jan Vodička. „Vůně partnera je důležitou informací především pro ženu.“ Neurolog Johan Lundström říká, že nejde ani tak o výběr toho nejlepšího partnera, ale o zamezení výběru špatného. „Biologicky to dává smysl. Chceme chránit svůj vlastní genový fond,“ dodává. Výzkumy dokonce ukazují, že mít děti s někým, kdo má „moc podobný genotyp“, může vést k spontánnímu potratu nebo nízké porodní hmotnosti. Máte-li tedy pocit, že vám potenciální partner prostě nevoní, dejte na intuici a hledejte dál. Lidský nos dokážou oklamat i některé léky. Vědci z univerzity v Liverpoolu zjistili, že hormonální antikoncepce mění u žen vnímání vůní, které jim na mužích připadají atraktivní. Zjednodušeně lze říct, že antikoncepční pilulky změní vkus žen, pokud jde o výběr mužů. Může se jim tedy stát, že se zaměří na ty nevhodné. Platí to i obráceně, mužům voní ženy užívající hormonální antikoncepci jinak než ženy, které ji neužívají. Co tedy hrozí? V okamžiku, kdy se žena rozhodne přestat léky užívat, začne svému muži vonět jinak a může dojít k tomu, že on se bude poohlížet po jiné.

Vůně a zdraví

Zkušení lékaři dovedou identifikovat nemoc z dechu a vůně pacienta. Ostrý zápach z úst například svědčí o onemocnění dásní, aceton může signalizovat cukrovku, vůně sádla zase nemocná játra, připálené jídlo nemocné srdce a tenké střevo, a jestli cítíte z někoho rybinu, pravděpodobně může mít potíže s plícemi, průduškami nebo tlustým střevem. Většina fyziologických procesů odehrávajících se v těle za sebou nechává pachovou stopu. Lékaři z Cedars-Sinai Medical Center vybádali, že svůj pach má dokonce i obezita. Lidé, kteří mají nadváhu, jsou více cítit metanem. Díky tomuto poznatku se prý odborníci snaží vytvořit test, který by na velké množství metanu ve výdechu upozornil, a mohl tak identifikovat lidi ohrožené obezitou. Týmy britských vědců zase pracují na čichovém detektoru stresu. Ten by měl z dechu rozeznat až šest chemických látek, které na míru stresu upozorní. Dlouho se také ví, že některé vůně dokážou člověka zklidnit. Klinické studie prokázaly, že například levandule pomůže při nespavosti, úzkosti, stresu a pooperačních bolestech. Odborníci z Centra poruch spánku na univerzitě v Heidelbergu došli také k závěru, že aromaterapie levandulí může zpomalit činnost nervového systému, podpořit relaxaci a zlepšit kvalitu spánku. Výzkumy též prokázaly, že muži a ženy, kteří byli vystaveni příjemným vůním, měli příjemnější sny než ti, kteří s příjemnými vůněmi do styku nepřišli. Naopak, ti, kteří čichali sirovodík, měli negativní sny a mnohem víc nočních můr. Vůně ovlivňují také koncentraci, například máta peprná či levandule. Sportovci, kteří čichali pravidelně mátu peprnou, běhali rychleji a lépe se koncentrovali než ti, kteří nečichali nic.

Vůně a děti

V roce 2013 prováděli vědci z Německa, Kanady a Švédska skeny mozků třiceti žen, které čichaly k oblečení novorozenců. Všechny novopečené matky měly zvětšené temenní laloky, kde se zpracovávají smyslové vjemy. Těm, které děti neměly, pachy dětí „nešly moc pod nos“, matkám byl pach dětí naopak velmi příjemný. V mateřství hraje čich jednu ze základních rolí. Už několik dní po porodu rozliší i poslepu čichem své dítě od jiných, podobně jako dokážou ženy rozeznat vůně nekompatibilních partnerů. V jedné studii matky identifikovaly pach svého dítěte od dalších novorozenců šest hodin po narození, a to i tehdy, když byly matka a dítě po většinu času odděleni. Šedesát procent matek uhodlo správně, úspěch by byl podle odborníků už 33 procent. Je tedy jasné, že vůně novorozence aktivuje u matek biologické mechanismy, které přirozeně spojují matku s dítětem. A funguje to i obráceně. Novorozenci poznají vůni své mámy už od druhého dne života.

Čich a výdaje

Koho by napadlo, že vůně a pachy mají vliv i na to, kolik utratíme, a dokonce i na to, jestli budeme hazardovat! V jedné studii, která se zaměřila na chování lidí v kasinu v Las Vegas, došlo k 50procentnímu nárůstu hazardního hraní, když se kolem automatů nastříkala příjemná vůně. Vědci z Chicagské univerzity zase zjistili, že osmdesát čtyři procent nakupujících považuje naprosto stejné boty za atraktivnější, jestliže byly vystavené v místnosti s příjemnou vůní, ve srovnání s těmi, které byly v místnosti bez zápachu. Kanadští výzkumníci Jean Charles Chebat a Richard Michon potvrdili v podstatě totéž. Jeden jejich experiment proběhl v obchodním domě v kanadském Montrealu. Ve spolupráci s majitelem nákupního centra se jim podařilo vytipovat dvě období, která jsou prakticky stejná z hlediska návštěvnosti a neodehrávají se v nich žádné speciální slevové akce. Vědci pak měřili vliv jemné citrusové vůně na vnímání kvality produktů a obchodního domu jako celku. Vůně sice neměla významný vliv na změnu nálady kupujících lidí, ale zcela výrazně pomohla k tomu, aby lidé mnohem pozitivněji vnímali zboží a celkovou atmosféru. Studie Nayang Technology University v Singapuru zkoumala, jak vůně ovlivní zákazníka, a prokázala, že nejlépe na nakupující působí aromata, která se vážou na konkrétní produkt. Když lidé čichali vůni citrusu, projevil se u nich zvýšený zájem o nákup čisticích prostředků a podobně. Ukazuje se tedy, že pachy ovlivňují i naše myšlenky a činnosti, aniž si to uvědomujeme. Ačkoli nás naše nosy mohou někdy svést z cesty, obecně nám posílají důležité zprávy o jiných lidech i o nás samotných. Být otevřenější v tom, jak čich používáme, se tedy určitě vyplatí.

Posilovna pro nos

Posilovna pro nos

Po po ztrátě čichu (například po onemocnění Covidem) je vhodné provozovat takzvaný čichový neinvazivní trénink. Každý den pacient volně čichá 2x denně aspoň po dobu 5 minut ke čtyřem vůním (růže, eukalyptus, hřebíček, citron). Trénink se doporučuje provádět dlouhodobě, alespoň po dobu 32 týdnů, a koncentrace látek by měla být vysoká. Látky lze po 12 týdnech změnit. Doporučuje se zapisovat si, co člověk cítí nebo během dne cítil.

Jak se testuje nos

JAN VODIČKA, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické nemocnice

K vyšetření čichu se v současnosti nejčastěji používají testy identifikace. Jsou založeny na přičichnutí k pachové látce a jejím správném pojmenování. Pacient si vybírá ze čtyř nabízených možností. Vybere si takový název, který je k pachové látce nejpřiléhavější. U nás na klinice jsme vypracovali jednoduchou metodu vyšetření čichu (test parfémovaných fixů), při kterém využíváme šest běžně vyráběných fixů s pachovými látkami. Pacient otevře jednotlivý fix, přičichne k němu a zapíše, co mu pachová látka připomíná (například banán). Podobný a velmi spolehlivý test k vyšetření čichu vyvinuli v Centru pro čich a chuť v německých Drážďanech – Sniffin´Sticks test.

Psychologický dopad ztráty čichu

Psychologický dopad ztráty čichu

Kromě toho, že čich je jedním z pěti smyslů, který nám umožňuje spojit se se světem kolem nás, může mít jeho nepřítomnost hluboký negativní dopad. Pacienti trpící poruchami čichu nebo jeho ztrátou často mluví o tom, že se cítí izolovaní a odříznutí od okolního světa a prožívají „otupení“ emocí. Ztráta vůně může ovlivnit schopnost člověka utvářet a udržovat blízké osobní vztahy a může vést k depresi. Velký problém je, že ztráta čichu je pro ostatní kromě pacienta neviditelná.

Člověk má funkčních asi 300-400 genů pro čichové receptory. Samotný pachový vjem pak vzniká z aktivace těchto receptorů. Pachová látka může stimulovat jeden nebo několik receptorů současně. Potenciál našeho čichu je obrovský, můžeme rozeznat až bilion pachových látek! Vše se odvíjí od čichového tréninku. Ženy pak mají lepší čichové schopnosti než muži a také pachovým látkám přikládají větší význam.

ZDROJ: časopis Vlasta, https://fzs.upce.cz/fzs/jan-vodicka, https://ki.se/en/cns/johan-lundstroms-research-group,