Tomáš s Oliverem bydleli před natáčením v pronajatém bytě v Praze. Ale Tomáš se rozhodl vrátit se zpátky do rodného kraje, kde má starý dům po prarodičích a hlavně rodinu. Starší domek si začal opravovat sám a chtěl v něm začít nový život. Ve starém domě žila do nedávné smrti Tomášova babička a byl zralý na kompletní rekonstrukci. Tomáš tam jezdil pracovat sám a stěhování plánoval, až bude dům relativně v pořádku. Vzhledem k finanční situaci bylo velmi nejisté, kdy se to vlastně podaří. Tomáš chtěl předělat obývák, kuchyň s jídelnou a ložnici a pak postupně pokračovat do patra. Měl to vymyšleno tak, že by vytvořil otevřený prostor mezi kuchyní a obývákem, ale už od dědy věděl, že to bude problém, protože zeď mezi pokoji je nosná.
Obývací pokoj před rekonstrukcí
Když se do domu přijeli podívat designéři Andrea s Markem, pokoje byly v původním stavu s většinou nefungujících elektrických zásuvek a svítidel. Elektrika byla vedena v hliníku, a i když se Tomášova babička o bydlení vždy velmi pečlivě starala, vybavení pokojů̊ už neodpovídalo dnešní době. Zkrátka pořádné sousto!
Obývací pokoj po rekonstrukci
V naší galerii si můžete prohlédnout, jak celá rekonstrukce dopadla. V rámci pěti dnů, které má tým pořadu Prima Jak se staví sen k dispozici, se starý dům změnil k nepoznání.
Jak výslednou proměnu vidí zpětně designéři Andrea Hylmarová a Marek Povolný?
„Tato proměna byla hrozně příjemná. Dojemný a smutný příběh dvou osamělých kluků a jejich neskutečné rodiny, kterým prostě chcete pomoci, ať to stojí, co to stojí. Chvíli jsme přemýšleli, kam umístit pokoj pro malého Olivera, a tušili jsme, že nejlepším místem bude původní ložnice. To s sebou neslo hledání vhodné pozice průchodu z hlavní místnosti, který zde podle všeho v minulosti byl. Šlo o starý rodinný dům, postavený a porůznu rekonstruovaný převážně svépomocí, tedy neměli jsme tušení, jaká překvapení na nás čekají. Tušili jsme, že nám dají zabrat hodně křivé a popraskané stropy a stěny a také křivé podlahy. Dispozičně samozřejmě nebylo šťastné řešení ve stylu ,průchoďákʻ mezi původním obývákem a ložnicí. Tenhle průchod jsme zrušili a vytvořili tak pro Tomáše více využitelného prostoru. V obýváku jsme trochu řešili umístění pohovky, která nemohla být velká, a pomohlo nám řešení na míru. I proto jsme ji doplnili flexibilním křeslem.
Chtěli jsme svěží, světlý a lehce venkovský interiér. Takový, který bude maximálně pozitivní. Výchozím materiálem proto byly dekory dubu v rustikálnější podobě, v přírodním odstínu a s výraznější kresbou. Doplnili jsme ho o světle hnědou (cappuccino) na jídelním stole a kuchyňských dvířkách, zbytek už byl v bílé a světle šedé. V dětském pokoji nás inspirovalo krásné povlečení s motivem autíček, kde byla hezká kombinace okrové a modrozelené barvy. V kombinaci s dubem a černou je to myslíme sázka na jistotu. Zásadním prvkem se samozřejmě stala postel ve tvaru auta, což byl Oliverův sen. Udělali jsme ji větší (rozměr matrace 140 × 200 cm), aby mohl v začátcích v případě potřeby přespat i tatínek. A na druhé straně místnosti vznikl příjemný koutek s čalouněným sezením ve skříni. Ideální na čtení pohádek.“
Tomáš s Oliverem, rodinou a přáteli
