"Intuitivní stravování je o smíření se s jídlem," říká psycholožka Susan Albers. Na rozdíl od diety je laskavější, jemnější a udržitelnější. Proč? Protože v něm neexistují žádné přísné zákazy, díky čemuž jste ve větší pohodě. „Jde o to, naslouchat svému tělu a jak uctít svůj hlad,“ upozorňuje Susan. Intuitivní stravování vás žádá, abyste se odnaučili vnímat jídlo negativně. „Při dietě dodržujete pravidla, s intuitivním jedením posloucháte svoje signály hladu."

Zdroj: Youtube

Někteří nutriční terapeuté se na tento styl stravování dívají poněkud skepticky, protože to nemusí fungovat u každého. Dana Šímová například říká, že bychom neměli jíst až ve chvíli, kdy máme hlad, a že člověk, který neprošel kurzem sebepoznání, to nemusí zvládnout. Pokud jste roky drželi diety, ano, může být problém rozpoznat a důvěřovat svým signálům hladu. Jaké principy je tedy nutné dodržet?

Odmítněte dietní myšlení

Všimli jste si někdy, jak obvykle vypadají zprávy o jídle a dietách? Sociální sítě, reklamy i chatování s přáteli. Všude se mluví o nejnovějších trendech v dietách a dietních produktech. „Odmítnout dietní myšlení znamená vzdát se všeho, co souvisí s dietami,“ vysvětluje Susan Albers. Jde o rozpoznání a aktivní odmítnutí kultury stravování a všeho, co znamená, že je „škodlivé“ pro vaše tělo.

  • Příklad: Uvidíte reklamu, která uvádí, že se po arašídovém másle tloustne. Uvědomíte si to, ale i nadále ho budete jíst, protože ho milujete.
  • Praxe: Pokuste se identifikovat a rozpoznat, kdy jste ovlivněni dietní kulturou.

Ctěte svůj hlad

Dlouhodobé držení diet nás učí ignorovat naše signály hladu. Ale hlad je biologická reakce a ostatní biologické reakce svého těla taky neignorujete, že? Nesnažíte se potlačit dýchání, mrkání nebo nutkání čůrat – přesto se pořád a neustále snažíme ignorovat svůj hlad. „Hlad není váš nepřítel nebo něco, čemu je potřeba se vyhnout,“ upozorňuje psycholožka. Intuitivní stravování je o tom, že nasloucháte svému hladu a učíte se reagovat na to, co potřebuje.

  • Příklad: Víte, že máte sklon k vztekání se, tak si do kabelky dáváte ořechy, abyste je měli po ruce, když se naštvete.
  • Praxe: Klíčem je položit si otázku, po čem máte hlad? Co vám říká váš hlad, že potřebujete nebo chcete? Jakkoli to zní jednoduše, trénujte a když máte hlad, snažte se zjistit, jaké jídlo si vaše tělo skutečně žádá.

Smiřte se s jídlem

Možná jste roky nejedli chleba, nebo nikdy nejíte po 19. hodině. Tento princip vás žádá, abyste pravidla porušili. Smíření s jídlem znamená přestat bojovat s jídlem. „Nejste s jídlem ve válce, nemáte si říkat, to nemůžu jíst, nebo tohle bych neměla,“ říká psycholožka Albers. Zapomeňte na koncepci „jíst se má 3x nebo 5x denně“, zpočátku, než se naučíte poslouchat svoje tělo, můžete jíst i 8x denně. Pokud si dáte malou porci, nepřiberete dvacet kilo.

  • Příklad: Máte pevné pravidlo, že můžete jíst jen celozrnnou rýži, i když milujete chuť bílé. Když si uvědomíte, že váš celkový způsob stravování ovlivňuje vaše zdraví víc než jakékoli jídlo, začnete občas zaměňovat hnědou rýži za bílou.
  • Praxe: Je čas začít říkat „mohu“ místo „nikdy nemůžu“. Snažte se rozpoznat a zbavit se odsuzujících myšlenek, které provázejí vinu.

Konec s potravinovou policií

Už se vám určitě stalo, že jste si na narozeninové oslavě dali kousek dortu a pak jste si týden nadávali, že jste „špatní“, protože jste neměli pevnou vůli. Nebo jste si dali k obědu jen salát a plácali jste se po ramenou a říkali, že jste „dobří“. Pak jste dobře seznámeni s potravinovou policií, hlasem ve vaší hlavě, který neustále kritizuje to, co jíte. „Tahle pravidla týkající se potravin, nejsou zákony, ale pokud je nedodržujete, mohou vás trestat. Jídlo není dobré ani špatné, ale pokud jste vyrostli a přemýšleli tímto způsobem, může to být pro vás těžký úkol.

  • Příklad: Toužíte po čokoládě, takže si koupíte malou tyčinku a vychutnáte si každé sousto. Cítíte se šťastně a spokojeně, místo toho, že byste cítili hanbu či vinu.
  • Praxe: Pokuste se identifikovat, odkud pochází hlas vaší potravinové policie. Někdy je to váš vlastní úsudek, jindy je to hlas zvnějšku, například partnera, rodiče, kteří kriticky komentují vaši velikost.

Objevte spokojenost z jídla

Jíte, protože máte pocit, že byste jíst měli, nebo jíte to, co vás zasytí? Pro mnohé je to první varianta. A i když je jídlo biologickým požadavkem, jídlo, které si vyberete, by vám mělo přinášet taky radost. Jak můžete zhubnout, když budete jíst něco, co vám absolutně nechutná a pokaždé se musíte přinutit otevřít ústa?  „Jezení by mělo být příjemným zážitkem,“ říká psycholožka. To zahrnuje i ochutnávání příjemných potravin. Pokud jíte něco, co vás neuspokojuje, je to pravděpodobně známka toho, že nejíte, co je pro vás v tuto chvíli správné.

  • Příklad: Máte náladu na něco křupavého a zdravého, takže se snažíte najít svačinu, která tuhle chuť uspokojí, třeba celer s arašídovým máslem nebo mrkev s humusem.
  • Praxe: Když začnete s jídlem nebo když jíte, zeptejte se sami sebe: Je tohle to jídlo, které chci? Cítím se díky tomu spokojená? Neexistuje něco, co by mě uspokojilo víc?

Vnímejte svou plnost

Je dobré naučit se respektovat svoji najedenost. Tento princip je o fyzickém uspokojení. Dostává vaše tělo to, co potřebuje z jídla, které jíte? Dává vám vaše tělo signály, že je hladové a plné?

  • Příklad: Nesnědli jste všechno, co máte na talíři, ale cítíte se sytí, takže přestanete jíst, místo toho, abyste do sebe ládovali zbytek.
  • Praxe: Kontrolujte se svým tělem, abyste naslouchali náznakům sytosti a fyzického uspokojení. Rezonuje to, co jíte, s vaším tělem a hladem? Pomocí stupnice od 1 do 10 se zeptejte sami sebe, jak byste v tuto chvíli úroveň hladu ohodnotili. Jednička je extrémně hladový, desítka je nacpaný.

Vyrovnejte se laskavě s emocemi

Jídlo neřeší pocity. Ale často jíme, protože jsme znudění, stresovaní, úzkostní nebo smutní. Jinými slovy, z emocionálních důvodů. „Jídlo a pocity jsou navzájem propojené. Tento princip je o hledání laskavých způsobů, jak se starat, rozptýlit, uklidnit a vyrovnat s pocity pomocí činností, které vám pomohou snížit stres lépe než jídlem,“ radí Susan Albers.

  • Příklad: Cítíte se ve stresu a začnete hledat nějaké bonbony. Když se ale zastavíte, uvědomíte si, že nepotřebujete sladkosti, ale způsob, jak se uvolnit.
  • Praxe: Udělejte si seznam dalších způsobů, jak reagovat na své emoce: jóga, čtení, procházka. Když pak budete cítit potřebu zajídat stres, věnujte čas tomu, jak to vyřešit jinak. Zeptejte se: Co cítím? A co tenhle pocit potřebuje? To vám pomůže rozlišit mezi fyzický hladem a emočním hladem.

Zdroj: vlasta.cz health.clevelandclinic.org/what-is-intuitive-eating/ webmd.com/diet/what-is-intuitive-eating