Různé formy dočasného omezení příjmu potravy nebo půstu nejsou v historii ničím novým, mívaly často i náboženský a rituální význam, někdy i zdravotní. Poslední roky se o nich mluví zejména s ohledem na hubnutí, přičemž zároveň slibují, že prospějí i naší psychice – jako třeba warrior neboli válečnická dieta.
Jak válečnická dieta funguje?
Jde vlastně o střídání delších období hladovění s podstatně kratšími obdobími hojnosti. Ovšem odborníci na výživu ji v oblibě nemají. Považují ji za zbytečně extrémní. Proto doporučují spíše mírnější formy přerušovaného půstu.
Po válečnické dietě sice shodíte, ale nenaučíte se jíst jinak. Kila se vám tudíž nejspíše zase vrátí zpět, jakmile se přejdete zase k běžnému způsobu stravování. Mohou vám navíc chybět některé základní živiny. A v neprospěch warrior diety hovoří i odborné studie.
Dvacet hodin o hladu
Dietu vymyslel skoro před čtvrt stoletím bývalý člen izraelských speciálních jednotek Ori Hofmekler, který se po odchodu ze služby začal věnovat fitness a výživě. Tvrdí, že vycházel ze způsobu stravování starověkých válečníků, kteří přes den jedli jen málo, aby to pak večer dohnali, což je udržovalo v ideální formě. Autor warrior diety nicméně přiznává, že jeho metoda je založená zejména na jeho osobní zkušenosti a že za ní není věda.
Jde vlastně o extrémní podobu přerušovaného půstu – hladoví se dvacet hodin denně, jíst se může pouze ve čtyřhodinovém okně, a to večer nebo v noci. Běžně se přerušovaný půst dodržuje například v poměru 14/10 nebo nejvýše 16/8.
Aspoň jogurt nebo vařené vejce
Na druhou stranu je pravda, že válečnická dieta i v období hladovění něco málo povoluje, konkrétně malé množství mléčných výrobků, natvrdo vařených vajec, syrového ovoce a zeleniny a k tomu neomezená množství nekalorických nápojů. Po dvaceti hodinách si lidé mohou dát co chtějí, zakázané není ani přejedení se.
Plusem je, že warrior dieta podporuje konzumaci průmyslově nezpracovaných, zdravých a organických potravin. Vyznavači tohoto způsobu stravování tvrdí, že spaluje tuky, zlepšuje koncentraci, zvyšuje hladinu energie, a dokonce podle nich stimuluje buněčnou obnovu, což ale žádné výzkumy nepotvrdily. Dá se nicméně usuzovat, že může mít některé výhody, které vědci potvrdili u mírnějších forem přerušovaného půstu, například v této studii.
Méně jídla, méně tuku
Existuje nicméně i odborná práce, která se zaměřila i na dietu bojovníků, potvrdila, že lidé, kteří skutečně jedli jen ve vymezených čtyřech hodinách, zhubli více než ti, kdo snědli stejné množství kilojoulů rozložených do celého dne. Navíc se jim v těle ukládalo méně tuku, a naopak měli více svalů.
Souhrnné studie se pak často shodují v tom, že pokud člověk tři až dvanáct měsíců v kuse dodržuje některou z diet patřících do skupin přerušovaného půstu, zhubne, což se dá vztáhnout i na válečnickou dietu. Na druhou stranu, vědci to přičítají zejména tomu, že tito lidé celkově snědli méně kilojoulů, než kdyby jedli průběžně během dne. Z toho podle odborníků plyne, že kdyby jedli dlouhodobě méně, shodili by tito lidé přebytečná kila také.
Vtip je však v tom, říkají vyznavači krátkodobých půstů, že nedokážou jíst dlouhodobě méně v průběhu dne, ale zvládnou to díky hodinám zcela bez jídla, protože ve zbytku dne už toho zkrátka tolik nesnědí. Neznamená to však, že se takový způsob hubnutí hodí pro každého – už proto, že hodiny bez jídla a s nimi spojené výkyvy hladin krevního cukru mohou způsobovat vlčí hlad, náladovost, bolest hlavy, zvýšenou únavu.
Zdroj: vlasta.cz The Warrior Diet: Review and Beginner's Guide (healthline.com)
