Lékařský pohled na obezitu se mění. Čím dál víc odborníků na ni pohlíží jako na nemoc a podle toho také přistupují k její léčbě. Neberou lidi s kily navíc jako slabochy, kteří nedokáží shodit a měli by se víc snažit.
Nově na ně pohlížejí spíše jako na ty, kdo zdědili geny přispívající k tomu, že člověk bude celoživotně bojovat s kily navíc. A neváhají jim proto předepisovat léky, které jim pomohou udržet váhu pod kontrolou nebo něco zhubnout. A být díky tomu mnohem zdravější, protože s poklesem váhy výrazně klesá i riziko, že člověk bude mít nemocné srdce či klouby a že se u něj rozvine třeba cukrovka.
Dva a půl tisíce měsíčně
Na rozdíl například od pilulek na vysoký krevní tlak či prášků pro diabetiky zatím české zdravotní pojišťovny léčbu obezity pomocí moderních léků pacientům nehradí. „Doufáme, že tohle se změní, mimo jiné i proto, že snížením váhy u těchto lidí lze předejít zdravotním komplikacím, jejichž léčba pak zdravotní pojišťovny stojí mnohem více peněz,“ uvedl profesor Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM a předseda České obezitologické společnosti.
Zatím si lidé musí léky, které jsou pouze na předpis, platit sami, a vyjde je to zhruba na dva a půl tisíce korun měsíčně, v závislosti na předepsané dávce to může být i méně. Nové léky přímo ovlivňují centrum sytosti a hladu v mozku a pomáhají držet pod kontrolou hladiny hormonů, které jinak tvrdí, že máme hlad, ačkoli jsme vlastně nedávno jedli. Farmakoléčba zároveň zpomaluje průchod jídla trávicím traktem, což rovněž přispívá k většímu pocitu nasycení.
Injekce jednou denně, deset kilo dolů
V Česku podle Haluzíka trpí obezitou více než čtvrtina lidí a další nejméně čtvrtina má nadváhu. „V současné době se významně rozšiřují možnosti farmakoterapie obezity především díky lékům na principu střevního hormonu GLP-1. Aktuálně je k dispozici například liraglutid podávaný injekčně jednou denně, který může vést k poklesu hmotnosti až o 10 kilo,“ přiblížil efekt terapie lékař. Dalšími účinnými látkami jsou například farmak semaglutid nebo dulaglutid.
Do budoucna se podle něj počítá i s léky podávanými jen jednou týdně, které dokáží hmotnost snížit až o 20 kilo zároveň s poklesem krevního tlaku, zlepšením kompenzace cukrovky a tuků v krvi. Mimochodem, léčbu pomocí těchto přípravků odborníci doporučují už při BMI s hodnotou kolem 27, což je například 165 centimetrů měřící žena s váhou sedmdesát pět kilo.
Jíst bez omezení? To nejde
Obezitu lze pomocí nových léků zkrotit, nikoli ale vyléčit, proto je třeba počítat s tím, že pacienti budou muset léky brát dlouhodobě, ale mohou například užívat jen udržovací dávku. Případně po čase léčbu zopakovat, kdy jejich váha začalo znovu stoupat, podle studií zabírá léčba opakovaně.
Lékaři doporučující léčbu novým typem léků na obezitu nicméně zdůrazňují, že základem hubnutí nebo udržování váhy zůstává vyrovnaný jídelníček a dostatečná pohybová aktivita. Léky nefungují tak, že by člověk mohl jíst cokoli, a přesto by se ručička váhy nehnula směrem nahoru. Pomáhají mimo jiné zabránit záchvatovitému přejídání a zahánějí pocit hladu v momentě, kdy člověk ve skutečnosti ještě jíst nepotřebuje.
Léky na hubnutí neslouží jako jeden jediný pilíř při cestě za nižší váhou, je třeba to brát pouze jako jeden z mnoha. O tom, zda jsou pro vás vhodné, musí vždy rozhodnout lékař, který zná celou anamnézu a vyhodnotí, že pro daného pacienta mají smysl.
Je také dobré vědět, že léky byly primárně vyvinuty k léčbě diabetu, který ovšem s obezitou úzce souvisí. Když měly jejich dodávky nedávno výpadek, stát dočasně omezil předepisování některých z těchto léků pouze na lidi s cukrovkou, což se může opakovat. Důvodem je, že výrobce nestíhá pokrývat celosvětový zájem o nový typ léčby kil navíc.
Zdroj: Vlasta.cz, https://www.nature.com/
