Přerušovaný půst neboli intermittent fasting spoustě lidí pomáhá, a proto na něj nedají dopustit. Vy jste ho možná také zkusili. Pokud byl výsledek nic moc, nejspíše se pro vás tato metoda nehodí a ve vašem případě nevýhody takového přístupu k hubnutí převažují nad přínosy. Přerušovaný půst přitom nezatracují ani odborníci, je předmětem mnoha vědeckých studií, které se shodují v tom, že může vést k úspěchu. Zároveň však upozorňují, že od něj nemáte čekat zázraky a že někomu může lépe zabírat průběžné omezení kalorií a nikoli dlouhé úseky bez jídla.
Zkuste to jinak
Možná budete moci u přerušovaného půstu zůstat, ale zvolit jiný poměr času, kdy můžete jíst a kdy byste se bez toho měli obejít – lidé obvykle hladoví v kuse 14 až 16 hodin, včetně doby, kdy spí. V praxi to znamená, že při nejmírnějším modelu je posledním jídlem večeře v šest večer a dalším jídlem snídaně v osm ráno, při šestnácti hodinách bez jídla pak snídaně v deset.
Ale někdo si jídlo odpírá třeba dva dny v týdnu nenásledující hned po sobě, zatímco ve zbylých pěti jí normálně, samozřejmě bez přejídání se. Pokud vám některých z těchto modelů nesedl, ale v zásadě vám nevadí velkou část dne nic nejíst, zkuste jiný.
Za mrzutou náladu to nestojí
Je pravda, že ideální je jíst, až když pociťujeme hlad. Ovšem v případě přerušovaného půstu může být hlad někdy tak velký a omezující, že brání tomu, abychom normálně fungovali. Někteří jedinci totiž kvůli poklesu hladiny cukru v krvi trpí výkyvy nálad, mrzutostí, potížemi se soustředěním, závratěmi či bolestí hlavy. Častá je také někdy až paralyzující únava, zvláště dopoledne, kdy nic moc nejíme. Může to po pár dnech nebo týdnech přerušovaného půstu přejít, ale také nemusí.
Jako prevence může fungovat, pokud si před delším úsekem bez jídla dáte dostatek bílkovin. Obecně platí, že čím méně jíme, tím spíše bychom si měli hlídat, aby nám nějaké živiny nechyběly.
Cukrovkáři ani náhodou
Přerušovaná dieta se jako metoda hubnutí v žádném případě nehodí pro lidi s diabetem. Nemocí trpí v zemi zhruba milion lidí. Výkyvy hladiny krevního cukru jsou nebezpečné pro pacienty s oběma typy cukrovky, pravidelná kontrola glykémie je u těchto lidí dokonce stěžejní. Výrazné kolísání cukru se podílí na rozvoji celé řady komplikací a může skončit poškozením mozkových funkcí či rozvojem kardiovaskulárních onemocnění. „Udržováním cílové hladiny glukózy v krvi se minimalizuje riziko výskytu závažných komplikací nemoci. Pokud léčba vyžaduje aplikaci inzulínu, měli by si pacienti měřit hladinu cukru několikrát denně,“ radí docentka Denisa Janíčková Žďárská z pražské Ústřední vojenské nemocnice.
Půst může rozhodit zažívání
Někteří lidé reagují na přerušovaný půst zácpou, což je částečně způsobeno tím, že neomezují jen jídlo, ale i tekutiny, což by v žádném případě neměli. Řeč je samozřejmě o nápojích bez cukru, ideálně tedy o vodě, případně slabé minerálce. Pít bychom tedy měli celý den a v době, kdy jíme, dopřát si dostatek vlákniny.
Právě kombinace dostatečné hydratace a vlákniny je účinnou prevencí zácpy, spolu s pohybem. Toho se ale někdy vyznavačům přerušovaného hladovění nedostává, protože se cítí unavení a pohyb proto zanedbávají.
Změna vztahu k jídlu
Přerušovaný půst je svého druhu omezující, restriktivní dieta a může omezit náš celkový vztah k jídlu. Lidé mají například tendenci neustále až chorobně řešit, jestli už mohou jíst. Pokud zároveň řeší, že veškeré jejich jídlo musí být zcela zdravé, mohou v krajním případě spadnout do takzvané ortorexie, což je svého druhu porucha příjmu potravy – postižení řeší výživovou hodnotu a kalorie každého kousku jídla, až se ocitnou ve stavu velké duševní nepohody.
Studie z roku 2022 publikovaná v časopise Eating Disorders zjistila, že muži a ženy, kteří praktikují přerušovaný půst, trpí ortorexií nebo jinou poruchou příjmu potravy výrazně častěji než průměrná populace. Krom toho přerušovaný půst může mimo jiné způsobit také zvýšení vypadávání vlasů a narušit menstruační cyklus – zejména v případě, že se člověk nejen postí, ale hodně se v jídle omezuje i v takzvaných povolených hodinách.
