Samozřejmě, když si koupíte mléko se zvýšeným obsahem bílkovin, nijak vám to neublíží – pokud tedy zároveň nezvolíte výrobek se spoustou cukru a nedáte si ho jako svačinku v domnění, že je to jen „takový malý jogurt“. Ale vlastně ani ta spousta cukru čas od času nevadí. Chybou však je očekávat od takových proteinových produktů zázraky a doufat, že je stačí zařadit do jídelníčku a hubnutí půjde samo.
Ochucená mléka raději ne
Vyšším podílem bílkovin v obsahu se chlubí například některé pudinky nebo ochucená mléka, což samy o sobě nejsou ideální mléčné výrobky, protože v nich sice bude nějaký vápník a nějaké bílkoviny, ale už například ne probiotika. Přitom to je jeden z hlavních důvodů, proč si máme mléčné výrobky dopřávat.
„Působí příznivě na náš trávicí trakt a imunitní systém, a proto by měly mít v našem jídelníčku své pevné místo,“ uvádí dietoložka Karolína Hlavatá, odborná garantka iniciativy Vím, co jím. Podle ní se vyplatí dát si dvě porce takových kysaných výrobků denně – řeč je v tomto případě o jogurtech nebo různých kysaných nápojích.
Problém může být u ochucených mlék, které obsahují vysoký podíl cukru, což snahu hubnout vcelku logicky snižují
Ale zpět k nápojům, které jsou sice obohacené o bílkoviny, ale jen ochucené, nikoli už kysané – pro představu, k mání je třeba banánový, kakaový nebo pistáciový nápoj s označením „high protein“, ovšem ve skutečnosti je tam bílkovin pět procent. Výrobek je nízkotučný a doslazený umělými sladidly, takže kalorický sice přehnaně není, ale umělá sladidla odborníci na výživu zrovna dvakrát nedoporučují. Mimo jiné proto, že matou schopnost našeho organismu poznat, kdy máme hlad a kdy tak úplně ne.
Za poměrně složitě vyráběný produkt si navíc připlatíte, cena se nezřídka pohybuje kolem padesáti korun. Podobné je to s proteinovými pudinky nebo proteinovou mléčnou rýží, jak co do složení, tak do ceny. Existují i proteinové výrobky s obyčejným cukrem – k mání je tak třeba meruňkový jogurt slibující zvýšený obsah bílkovin. Těch je na sto gramů 8, což je docela fajn, ale taky je tam 11 gramů cukru.
Pro představu, 300 mililitrů banánového kefíru pořídíte za ani ne půlku, bílkovin je tam sice ještě o něco méně a cukru poměrně dost, ale dočkáte se prospěšných bakterií. Navíc si můžete dát kefír či acidofilní mléko neslazené. Tak jako tak, daleko lepším zdrojem bílkovin jsou mezi mléčnými výrobky tvaroh, řecký jogurt nebo skyr.
Více ovoce, méně bílkovin
Ďábel se ovšem jako obvykle skrývá v detailech. Dobře je to vidět například na populárním skyru – u toho se zvýšený obsah bílkovin na obalech nijak neinzeruje, protože právě jejich množství je hlavní předností tohoto produktu původem z Islandu. Mléčný výrobek na pomezí mezi tvarohem a jogurtem už se zabydlel i v českých dietních jídelníčcích a k mání je jak v přírodní, tak ochucené slazené variantě. A v té je tolik žádaných bílkovin méně než v přírodní, protože výrobek v obou případech váží stejně – a pokud přidáme cukr a ovoce, musíme logicky ubrat na mléčné složce, a tedy i bílkovinách. Samozřejmě, rozdíl to není velký, jde o pár gramů, ale pokud na váze bojujete o každé deko, i tohle hraje roli.
I když jíte mléčné výrobky denně, jako zdroj všech bílkovin to nestačí – přidejte k nim ještě libové maso, ryby a luštěniny, případně výrobky ze sóji, jako je tempeh nebo tofu.
Zdroj: Vlasta.cz, Vím, co jím
