Ještě tak úplně nepatří mezi oficiální diagnózy, ale lékaři už o ní jako o zdravotním problému mluví běžně. Řeč je o ortorexii, celým jménem se jí říká orthorexie nervosa, a stručně by se dala popsat jako nezdravá snaha jíst za každou cenu zdravě – o tom většinou jde dotyčným jedincům více než o hubnutí, které bývá vedlejším efektem.
Častěji postihuje ženy, i když se nevyhýbá ani mužům. Na začátku většinou stojí snaha změnit svůj životní styl a vyloučit z jídelníčku jídla nezdravá a zakázaná – ačkoli ve skutečnosti žádné takové potraviny, které by člověk nesměl jíst nikdy, neexistují. Opakovaně na to upozorňuje například psycholožka Iva Málková, zakladatelka sdružení Stop obezitě (STOB).
Raději jsem nejedla nic
Lidé s ortorexií nicméně ze svých talířů nakonec vylučují celé skupiny jídel, až je nakonec jejich jídelníček tak osekaný, že jim začne chybět nejen energie, ale i některé důležité živiny, jako jsou například stopové prvky a vitamíny. Časté je, že si dovolují pouze bio potraviny nebo nikdy nejedí průmyslově zpracované potraviny. Mohou také upřednostňovat některé způsoby vaření před jinými, například dušení a vaření před peřením nebo smažením.
„Pokud takové jídlo nebylo, třeba na teambuildingu nebo na večeři s kamarádkami, nejedla jsem nic,“ vzpomíná na dobu strávenou s ortorexii Brňanka Karolína, která se nakonec problémů zbavila až díky pomoci psycholožky v době, kdy se rozhodla otěhotnět. Říká, že sice nikdy nebojovala například s anorexií, ale už její matka byla věčná dietářka a téma zdravé stravy tak měla doma na talíři, co si pamatuje.
Dneska už se krotí, i kvůli dětem, kterým nechce předávat nesprávné vzorce chování, ale svého času například podle svých slov hystericky kontrolovala složení jídla na etiketách, do košíku nakonec prošlo jen máloco. Navíc si neustále vyčítala, že nedělá dost pro to, aby byla zdravá, že by měla jíst ještě lépe. Jeden vztah s partnerem se jí kvůli tomu rozpadl.
Zatímco o anorexii se ví, že může způsobit smrt, ortorexii z něčeho takového lidé většinou nepodezřívají, ona je přitom podobně nebezpečná. Kvůli nedostatečnému příjmu živin a dlouhodobé podvýživě může nepříznivě ovlivnit kardiovaskulární, gastrointestinální, neurologické a endokrinní systémy a může být smrtelně nebezpečná.
Jak tohle můžeš jíst
Příznaky se mohou lišit od člověka k člověku, záleží také na tom, co se ve společnosti považuje za zdravé a co ne – platí každopádně, že člověk nemusí mít všechny příznaky, a přesto se ho může diagnóza ortorexie týkat.
Typické jsou následující projevy:
- Nekontrolovatelná potřeba kontrolovat etikety a složení jídla
- Úzkostní stavy kvůli kvalitě jídla, způsobu přípravy a jeho čerstvosti
- Vyloučení skupin potravin nebo přísad, jako jsou mléčné výrobky, maso nebo cukr kvůli jejich údajné nezdravosti
- Odvozování osobní hodnoty od toho, jak zdravě se dokáže člověk stravovat
- Vyhýbání se konzumaci jídel připravených ostatními, včetně restaurací či rodinných oslav
- Obsedantní plánování zdravého jídelníčku, které může zabrat celé hodiny
- Hodnocení ostatních podle toho, co jedí, často velmi kritické
- Náladovost, do velké míry ovlivněná tím, co je možné jíst
Chování lidí se sklony k ortorexii často ovlivňují sociální sítě a influenceři prezentující se jako arbitři zdravé výživy, ačkoli tomu často vůbec například neodpovídá jejich vzdělání. Psychické dopady mohou být nakonec podobné jako u mentální anorexie. Kromě úzkostných stavů to bývá špatný spánek, omezování společenských kontaktů, problémy ve vztazích či v zaměstnání kvůli neustálému řešení zdravého jídla.
Ortorexie má navíc vliv i na fyzické zdraví a nemusí jít jen o ty dlouhodobé. Patří mezi ně například zpomalené trávení a chronická zácpa, zpomalený srdeční tep a snížený krevní tlak v důsledku kalorického omezení, což už představuje zvýšené riziko srdečního selhání a smrti. Organismus se navíc snaží šetřit s energii, které se mu dostává málo, takže klesá klidová rychlost metabolismu.
Jedince s ortorexii rovněž trápí suchá pokožka, křehké a vypadávající vlasy, nepravidelná menstruace a naopak jich mohou začít růst jemné chloupky jako reakce těla na mál jídla ve snaze uchovat si energii a teplo. Problémem může být i samotné utrácení množství peněz za zdravé nebo domněle zdravé jídlo.
Léčba nebývá úspěšná, pokud si postižený člověk nedokáže připustit, že má problém. Terapie je podobná jako u dříve známých poruch přijmu potravy, ideální je spolupráce odborníků z více oborů – například psychologa, dietologa a internisty či praktického lékaře.
Zdroje: Vlasta.cz, https://www.healthline.com/nutrition/orthorexia-nervosa-101, https://www.verywellhealth.com/what-is-orthorexia-5092109, https://www.wikiskripta.eu/w/Ortorexie