V neděli, tedy na Boží hod velikonoční, za svítání vstal Ježíš Kristus z mrtvých, čímž dovršil Boží dílo. Proto křesťané tento den nazvali „dnem Páně“ a scházejí se k „lámání chleba“.

Tradice na Boží hod

Nedělí končí půst a podle pověr nesmíte vynášet hnůj, stlát, zametat, mýt nádobí, šít, čistit boty apod. Dům voní čistotou, je přichystán velikonočními n bohatě prostřený stůl – mazanci.
Kněží světí pokrmy, které do kostela nosí hospodyně a které při slavnostním obědě rodina obřadně sní.
Rčení: Kdo o Božím hodu velikonočním sní posvěceného beránka, pomůže mu to pak nalézt ztracenou cestu v lesích.

Velikonoční pondělí

Nejvýznamnější den velikonočního cyklu, den uvolnění a veselí, vzývající nový život a zajišťující zdraví. Svátek, který slavíme v nezměněné podobě dodnes. Chlapci chodí s pomlázkami za děvčaty a ženami, šlehají je a dostávají za to od nich malovaná vajíčka, stuhy, dárečky i alkohol. Původ pomlázky se vztahuje i ke starým pohanským zvykům, ale hlavně připomíná Kristovo zmrtvýchvstání, kdy lidé stáli na jeruzalémských ulicích v zástupech a volali: „Vstal z mrtvých!“ Římanům se to nelíbilo a davy rozháněli pruty. Na památku se pak slaví „mrskačka“ nebo také šmigrust. Pomlázka – od slova pomladit – znamenala, že dívka či žena, která byla pošlehána čerstvými pruty, byla obdarována životadárnou mízou stromů, která vešla i do jejího těla.

Barevné dny Velikonoc

Květná neděle: Velikonoční týden začíná tradičně Květnou nedělí, která je posledním dnem čtyřicetidenního půstu. Podle tradice byste měli začít s úklidem, zato odpustit byste si měli pečení. 

Modré pondělí: Na Modré pondělí by se nemělo pracovat, alespoň tak to praví tradice. Barva se vzala zřejmě podle německého blau, což kromě modrý znamená také neschopen práce.

Šedivé úterý: Někdy se uvádí také Žluté a odkazuje k počasí typickému pro toto období. Šedivá odkazuje také na pavučiny, které tento den vymetejte.

Škaredá středa: Říká se jí také Sazometná a je to den, kdy Jidáš zradil Ježíše. V tento den byste se neměli mračit, aby vám to nevydrželo celý rok. Také se z domu vymetaly zlí duchové a splíny. Tradičně se podávalo škaredé jídlo, které se škaredé udělalo třeba jen tím, že se natrhalo. 

Zelený čtvrtek: Tento den odlétají zvony do Říma, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tento den byste měli péct jidáše, které připomínají oprátku, na které se zrádce oběsil, a jíst zelené jídlo. Barva dne pochází pravděpodobně od německého gründonnerstag, přičemž greinen znamená plakat. 

Velký pátek: Tento den připomíná ukřižování Ježíše Krista. Tento den se, kromě bohoslužeb, také mají otevírat poklady a dějí se magické věci. Tento den byste si neměli nic půjčovat, ani sami nic půjčovat, protože by to mohlo být očarované. Zemědělci měli zakázáno pracovat na poli a v sadech, ženy zase nesměly prát, protože prádlo namáčené do vody by symbolizovalo krev Ježíše. 

Bílá sobota: Končí půst a přípravy na největší oslavu vrcholí. Může se opět uklízet, také se ale připravují pokrmy k Božímu hodu velikonočnímu, pečou se beránci, zdobí vajíčka a muži pletou pomlázky z čerstvého proutí.  Podle tradice se před kostely mají zapálit ohně, odkud si věřící mohou odnést světlo domů. Kněz také od tohoto ohně zapálil paškál, svíčku, která symbolizuje Krista a jeho vítězství nad smrtí. 

Boží hod velikonoční: Někdy se také říká Velikonoční neděle a symbolizuje Ježíšovo zmrtvýchvstání ze soboty na neděli. Hodovaly se dobroty spojené s těmito svátky a bylo tradicí, že si na sebe lidé brali nové oblečení. Odtud možná také pochází zvyk, který dnes lidé dodržují, a to kupování něčeho malého nového, aby je beránek nepokadil. 

Velikonoční pondělí: Tradice tohoto svátku jsou Čechům asi nejbližší. Muži chodí na pomlázku, aby ženy pomladili, a ženy jim za to dávají koledu v podobě barevných vajíček. Vajíčka by neměla být vyfouklá, protože ta symbolizují smrt. 

Zdroj: Vlasta.cz, Vlasta č. 13/2015