Znáte je. Někdo je pronese, většinou mimoděk, třeba i v pokusu o humor, ale vám se ten šrapnel zabodne hluboko pod kůži. Co je spojuje? Jsou především – úplně zbytečné.
Muži si občas myslí, že nás řeči/kecy raní jen proto, že jsme my ženy přecitlivělé, že pokud někoho dlouhodobě zraňuje mimoděk pronesená věta, je načase vyhledat odbornou pomoc.
Přitom ve skutečnosti je to jednoduché: prostě myslete na to, co, komu a jak říkáte. Je opravdu nutné pořád něco hodnotit? Řekli byste svému mužskému příteli, že mu začíná viset pupek nebo že zadek stejně nikdy neměl?
Že s touhle životosprávou může brzy čekat poruchy erekce? Že musí být milejší a hlavně menší šovinista, jinak si tu babu neudrží? Nebo „nepříjemné pravdy“ jsou určeny jen ženám a pro chlapy máme jen chlácholivé přesvědčování v rovině „Furt dobrý, vole?“.
VIDEO: Podívejte se, jak vypadala Lenny, když jí bylo osm let, v klipu na Figure It Out.
Lenny touží po restartu
Když se na hudební scéně před deseti lety objevila Lenny, byl to šok. Zpívala anglicky a zněla světově. A přišel úspěch, spousta Andělů i nadšené kritiky. Lenny rozhodně neusnula na vavřínech, cílevědomě pracuje na sobě i své tvorbě a posouvá hranice. Především sama sobě.
A že má v občance jméno, které patří i jiné zpěvačce, shodou okolností její mamince, už dneska nikoho nešokuje. „I po deseti letech, co hudbu profesionálně dělám, se setkávám se srovnáváním s mamkou. Ale už převážilo to dobré. ‚Jéé, vy jste ale podobná mamince.‘ A tak…“ Při povídání působí nesměle.
„A já i jsem. Jsou určitě dvě Lenny, dvojakost mám v sobě. Jedna Lenka se narodila pro pódium a ta druhá, ta soukromá, je tišší a nemá tak ostré lokty. Pódium pro mě vždycky bylo místo, kde je jiná energie. Jsem tam samozřejmě nervózní, ale to k tomu patří, jsem pokorná k tomu, co dělám. Během koncertu se cítím přirozeně. Určitě víc než třeba při komunikaci s pánem v autoservisu,“ říká.
Co řekne barva rtěnky?
Napadlo vás, že to, jakou barvu ráno vyberete, může vyslat signál, jak se zrovna cítíte? Tak trochu s nadsázkou jsme se pokusili barevná znamení rozklíčovat. Prostě jen tak, pro zábavu!
Vzpomínky emeritního rady
Emeritní policejní rada Miloš Vaněček s oblibou vypráví, že prvorepublikový policajt si musel vystačit jen s blokem, tužkou a píšťalkou. Ve své policejní praxi se už ale mohl spolehnout na moderní kriminalistické metody.
Přesto má před svými předchůdci respekt. A jeho největší obdiv patří legendárnímu radovi Vacátkovi alias Josefu Vaňáskovi. Jaké to bylo na čtyřce, když na ní pracoval on?
Emočně nezralí, ale mají děti
Jak může děti poznamenat, když je vychovávají emočně nezralí rodiče? A dá se s tím něco dělat?
V nové Vlastě je toho ale mnohem víc. Třeba rozhovor s Hanou Fialovou, která má doma dvě Thálie, ale ani na chvilku ji nenapadlo stěhovat se do Prahy. Recepty na májové menu a výlet do Osla.
Zdroj: časopis Vlasta, Vlasta.cz