„Nezastavujeme, máme zpoždění!“ Tahle hláška z legendárního letní komedie Slunce, seno, jahody jako by se hodila na dnešní svět. Ten také nezastavuje, dokonce ani nepřibrzďuje. Vše se neustále vyvíjí a stranou nestojí ani pracovní trh.

Z šesti na pět

Doba, kdy se do práce běžně chodilo i v sobotu, už je pryč. Ale není to až tak dlouho, jak by se mohlo zdát. V tehdejším Československu se pětidenní pracovní týden zavedl v roce 1968, když jsme se koukli přes železnou oponu a viděli, že i na Západě to jde.

VIDEO: Podívejte se na zamyšlení, jak je to se čtyřdenním pracovním týdnem ve světě a jak by to mohlo být u nás.

Zdroj: Youtube

Socialistické hospodářství si ale pro jistotu ponechalo výsadu vyhlašování pracovních sobot. Když ji vláda vyhlásila, muselo se nastoupit do továren, kanceláří i do škol. Zdůvodněním bylo většinou plnění plánu, náhrada volného státního svátku nebo třeba tehdejší oblíbené zaklínadlo s názvem Akce Z.

Pracovních sobot naštěstí během 80. let postupně ubývalo a poslední taková byla vyhlášena na 11. března 1989.

Novinka se dvěma pohledy na věc

Po více než padesáti letech teď postupně dochází k další revoluční změně. Pět pracovních dnů se smrskává do čtyř. Důvod je jasný – lidé čím dál více chtějí vybalancovat pracovní a soukromý život.

Aby ale nedošlo k omylu: nejde o žádný zkrácený úvazek s poměrově poníženou mzdou. Bavíme se o zachování současné mzdy, kterou si vyděláte pouze za čtyři pracovní dny v týdnu.

Tento trend má dvojí pohled. Jeden způsob je, že lidé si musejí odpracovat svých 40 hodin, akorát je mají smrsknuté do čtyř dnů. Druhý způsob se snaží striktně netlačit na onu 40hodinovou hranici a hledá efektivnější způsoby práce.

Inspirace ze světa

České firmy se postupně rozkoukávají po světě a sbírají zkušenosti ze zemí, kde už jsou v procesu čtyřdenního pracovní týdne dál. Belgie zákonem z roku 2022 zavedla možnost zaměstnancům, aby se za předem jasně daných podmínek mohli sami rozhodnout, zda budou pracovat čtyři, nebo zůstanou u současných pěti dní.

Britské společnosti testovaly čtyřdenní pracovní týden po dobu šesti měsíců a výsledek prý byl mimořádně úspěšný. Průkopníkem kratšího pobytu v práci je Island, který svůj projekt provedl už mezi roky 2015–2019. V testu bylo 2500 lidí a výsledek byl velice povzbudivý. Snížil se stres pracovníků, objevilo se méně případů syndromu vyhoření.

Ale abychom jen nechválili, jsou země, kde mají z této novinky smíšené pocity. Takovým příkladem je Švédsko, kde po zkušebním období někteří politici uvedli, že by tato změna byla příliš nákladná.

Jak jsme na tom v Česku?

Ač tomu možná nebudete chtít věřit, čtyřdenní pracovní týden zkouší v Česku zavádět už tisíce firem. I když se toto číslo může zdát vysoké, opak je pravdou, tyto společnosti jsou zatím v menšině. Experti na pracovním trhu říkají, že jde o nižší tisíce, což odpovídá asi jednomu procentu všech firem.

Příkladem takového progresivního zaměstnavatele je brněnská firma Phonexia, která se specializuje na moderní řečové technologie. Zavedení čtyřdenního pracovního týdne u nich proběhlo už loni v únoru a zatím si tuto změnu chválí.

„Nechtěli jsme zavést jen další benefit, ale pozitivně změnit život našich lidí. Překvapilo mě, jak obrovskou motivaci to přineslo a pro mnoho z nich je to opravdu zásadní milník,“ řekla Novinkám ředitelka pro strategii Zuzana Roznosová.

Zaměstnanci musejí zvládnout za čtyři dny to, co dříve za dnů pět. Zachována byla standardní osmihodinová pracovní doba i mzdy všech pracovníků. „Konečně mám čas i na věci, které jsem dříve nestíhal a které mě baví a naplňují. Kromě toho cítím větší chuť a energii a myslím, že to jde na mé práci vidět,“ popsal projektový manažer firmy Jan Matoušek.

První pozitivní reakce

„Firmám to dává minimálně to, že mají zaměstnance spokojenější, potažmo i loajálnější. Zároveň podle průzkumů vychází, že jsou zaměstnanci odpočatější, šťastnější a díky tomu následně produktivnější,“ říká v rozhovoru pro iRozhlas Jan Klusoň ze společnosti Welcome to the Jungle, která se zabývá situací na trhu práce.

Jsou tu i negativa

Personalisté samozřejmě upozorňují i na možná negativa přechodu na čtyřdenní pracovní týden. Řada firem se prý obává, že pokud by byl pátek volný, tak by zaměstnanci začali čtvrtek vnímat jako takový „malý pátek“, což by vedlo k nižší produktivitě.

Další hlasy proti upozorňují na nutnost přizpůsobení různých pracovních či výrobních procesů, jsou tu obavy z poklesu produktivity pracovníků nebo ztráty kontroly nad jejich pracovním výkonem.

A vize je…?

Samozřejmě i nadále tu budou takové typy zaměstnání, které na pracovní novinku ze své podstaty nebudou moci najet. Mluvíme o společnostech pracujících v nonstop provozech, zajišťujících dopravní obslužnost, lékařskou pohotovost nebo naši bezpečnost.

„Je to zhruba 55 let, kdy se u nás pracovalo ještě šest dní v týdnu. V té době bylo relativně nemyslitelné, že by se pracovalo jen dní pět. Myslím si, že teď jsme v podobné době, kdy je navíc umělá inteligence obrovskou revolucí,“ říká odborník na trhu práce Jan Klusoň.

„To nám pomůže být efektivnější a pracovat právě čtyři dny v týdnu. Nebude to hned, bude to ještě nějaké roky trvat, než se to zavede a stane se to standardem, ale postupně se tomu blížíme,“ přidává svůj odhad.

Zdroj: vlasta.cz, wikipedia.org, novinky.cz, irozhlas.cz, techsvet.cz, pozitivni-zpravy.cz, hrforum.cz, welcometothejungle.com