Tak už je to zase tady! Vedle předvánočního shonu právě nastává druhé nejstresovější období roku – začátek nového školního roku. Zatímco děti smutní, jak byly prázdniny krátké, mnohým rodičům se jejich délka zdála takřka nekonečná.
Stěžovat si přitom nemůže ani jedna skupina. Prázdniny v českých luzích a hájích patří k průměru v Evropě.
VIDEO: Na začátek školního roku reaguje i Pokáč ve své rychlovce. Podívejte se.
Chudáci školáci v Dánsku a Walesu
Letos si od školy nejméně odpočinuli školáci v Dánsku, protože jejich letní prázdniny trvaly pouze 40 kalendářních dnů. O jediný den delší volno měli všichni školou povinní ve Walesu, který je součástí Spojeného království.
43 dnů pak měly prázdniny děti v Severním Irsku, skotské letní volno trvalo 46 dnů.
Rekordmani v odpočívání
Na opačném pólu jsou pak školáci v zemích, kde jsou hlavní prázdniny vypsané v délce 80 a více dnů. Přesně na této hranici je s 80 dny Estonsko, pobaltští sousedé mají dokonce o 5 (Litva 85), respektive o 12 (Lotyšsko 92) dnů delší volno.
Celých 97 dnů mohou na školu zapomenout žáci a studenti v Bulharsku. Na špici tohoto odpočinkového žebříčku jsou italské děti, které každoročně čeká rekordních 100 volných dnů.
Italská petice za zkrácení volna
Letos se už proti počtu volných dnů vzbouřily italské matky, které spustily kampaň za zkrácení školních prázdnin. Žádají vládu o reformu, díky níž by se prodloužil školní rok. „Děti by tak trávily více času ve třídách a méně zatěžovaly své trpící rodiče,“ píše deník The Telegraph.
Tato internetová petice už získala více než 70 tisíc podpisů a její organizátorky ji ve správný moment hodlají předložit ministrovi školství k zahájení politické debaty.
Česko patří mezi zlatý střed
Napříč evropskými státy je nejčastější délka prázdnin osm nebo devět týdnů. Do této skupiny zemí se řadí i Česká republika, kde mohou být letní prázdniny v délce 62 až 67 dnů. Letos to v kalendáři vyšlo na 65 dnů, nejčastěji ale stejně říkáme, že letní prázdniny trvají dva měsíce.
Podobnou délku volna za sebou mají žáci např. na Slovensku, v Maďarsku, v Polsku, ve Slovinsku nebo ve Francii.
1. září není dogma
Letošní prázdniny už nám prostě nikdo nevrátí, pro někoho je ale důležitým faktem co nejpozdější nástup do školních lavic. Tak v tomhle ohledu čekají školní povinnosti nejpozději žáky na Maltě, a to až 23. září po celých jedenácti týdnech prázdnin.
Později než hned na začátku září začnou také školáci ve Španělsku (5. září), na Kypru, v Andoře a v Rumunsku (9. září), v Portugalsku (10. září), v Bulharsku, v Lucembursku a v Itálii (16. září).
Kdo už dávno zařezává?
Na opačné straně jsou ti žáci, kteří se začali vzdělávat již v průběhu srpna. Už 8. srpna čekalo první zvonění nového školního roku žáky v Dánsku. 12. srpna je pak následovali školáci ve Finsku, o týden později i v Norsku a Švédsku.
Rozdělené státy
Docela jiný systém letních prázdnin mají v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Nizozemsku. Prázdniny mají různé termíny podle jednotlivých oblastí, podobně jako to známe z českých jarních prázdnin.
Jestliže ale všichni žáci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku mají spravedlivý jeden týden, ve výše zmiňovaných zemích se žáci dočkají volna od pouhých 4 týdnů (švýcarská oblast Curych) až po týdnů jedenáct ve švýcarském kantonu Ticino.
Jak vidíte, i v délce prázdnin a datu nástupu do školy platí známé „jiný kraj, jiný mrav“. Takže čeští školáci, přestaňte vzlykat nad koncem prázdninového volna, rodiče zase naříkat nad starostí, kdo vám během léta vaše ratolesti pohlídá. Škola je tu, tak hlavně v klidu a bez zbytečných stresů.
Související články
Zdroj: vlasta.cz, wikipedia.org, evropavdatech.cz, motoinfo.cz, seznamzpravy.cz, novinky.cz, axa-assistance.cz, telegraph.co.uk