„Ranní ptáče dál doskáče,“ zní jedno známé přísloví. „Ale dřív chcípne,“ dodávají k tomu zlí jazykové. Faktem je, že rozdělení na ranní skřivany a noční sovy je nám dáno matkou přírodou. Řečeno mluvou spánkových odborníků, záleží na tom, jaký jste chronotyp.

O spánku, jeho délce, hloubce a kvalitě byla už provedena řada studií. Jedna z těch posledních, kterou mají na svědomí na univerzitě v britském Southamptonu, se ale zaměřila na to, jak spánkové návyky souvisejí s inteligencí, potažmo s výdělky.

VIDEO: O spánku, jeho potřebě a důležitosti vtipnou formou mluví i známý influencer Karel „Kovy“ Kovář. Podívejte se.

Zdroj: Youtube

Základem je délka

Dobře se vyspat pro většinu lidí v produktivním věku znamená dobu mezi sedmi až osmi hodinami. Jsou samozřejmě tací, kteří se cítí svěží i s méně než sedmi prospanými hodinami, jiným nebude stačit ani devět hodin, aby o sobě mohli prohlásit, že jsou odpočatí.

Když spíte málo, je to jasné – tělo ani mozek nestíhají regenerovat. Mnohdy vás už od rána pobolívá hlava, nedokážete se soustředit a už brzy odpoledne závidíte jižním národům jejich siestu.

Ale co když spíte moc? Dojde k pocitu přespání. Jakmile spíte déle, než je vaše optimum, můžete se cítit podráždění, a dokonce až v depresi. Přikládá se to tomu, že vám prostě mozek nepracuje tak, jak byste chtěli.

Kdy si jít lehnout?

Odpovědí na tuhle otázku je spánková kalkulačka, na jejímž základě zjistíte, v kolik hodin máte jít spát, abyste byli ráno maximálně odpočatí. Vše je postaveno na tzv. spánkových cyklech. Jde o dobu cca 90 minut, během kterého probíhají obě základní spánkové fáze NREM a REM.

NREM je fáze nerychlých očních pohybů, během níž se obnovuje tělesná síla a konsoliduje se paměť. Naopak REM je fáze rychlých očních pohybů, která je nezbytná pro všechny kognitivní procesy a emoční regulaci.

Abyste měli po vyspání pocit maximální regenerace, je nutné projít vždy celý spánkový cyklus. Probuzení během cyklu může mít za následek ospalost nebo dezorientaci. Dospělý člověk spící 7,5 hodin denně tak během spánku prožije 5 cyklů.

Kalkulačka vám tak napoví, že pokud vstáváte v 8 hodin ráno, měli byste jít spát ve 22:45, 15 minut po půlnoci nebo pak až v 1:45. Podle toho prospíte 6 či 5 nebo jen 4 cykly. A jestli vám výpočet nesedí, je to proto, že kalkulačka počítá i s 15 minutami, během nichž člověk usíná.

Jak je to s tou inteligencí?

Vstávání v osm hodin ráno jsme jako příklad nezvolili náhodou. Je to totiž přesně ta hranice, před kterou vstávají skřivani, tedy lidé, kteří jsou čilejší v brzkých ranních hodinách. A oklikou se tak vracíme zpátky k southamptonskému průzkumu.

Výsledkem jejich několikaletého zkoumání je tvrzení, že lidé, kteří vstávají po osmé hodině ranní, a tudíž nutně chodí i později na kutě, mají vyšší míru inteligence. „Tito lidé, kteří chodí spát až kolem půlnoci, mají lepší kontrolu nad svým cirkadiánním rytmem, tedy nad takovými vnitřními hodinami našeho těla. A právě tato jejich schopnost je spojená s vyšší inteligencí,“ tvrdí specialistka na spánkovou medicínu Sarah Matthews.

Hrdé noční sovy

Takže pokud jste noční sova, měli byste na to být hrdí. Takoví lidé bývají přímější a průbojnější, dokážou více ovládat své denní biologické hodiny a také mají tendenci k vyššímu výdělku.

To vše by totiž mělo být podpořené právě vyšší mírou inteligence. Zjevně odtud naši předkové právě sovu představili jako symbol moudra.

Odložené buzení

Jestliže ještě před pár lety se tvrdilo, že odkládání buzení a ranní vstávání „na víckrát“ není tím nejlepším, co můžeme pro své duševní zdraví dělat, v současnosti je i díky citované studii pohled odlišný.

„Pomalejší ranní probouzení je často znakem toho, že člověk lépe naslouchá potřebám svého těla,“ vysvětluje neurolog Michael Roberts. „Tito lidé jsou většinou kreativnější a ambicióznější. Dokážou také lépe řešit složité problémy samostatně.“

Jeho slova navíc potvrzují i mnozí personalisté z firem, v nichž zaměstnanci pracují zejména hlavou. „V naší praxi často vidíme, že právě ti nejvýkonnější zaměstnanci preferují pozdější začátek pracovního dne,“ dodává personální psycholožka Maria Thompson. „Jejich mozek se prostě rozjíždí později, ale pak pracuje na plné obrátky dlouho do večera.“

Mezi noční sovy patří či patřila i celá řada významných osobností světových dějin. Barrack Obama, Winston Churchill nebo Salvador Dalí byli známí svou vysokou produktivitou do pozdních hodin. Řadíte se k nimi také?

Zdroj: vlasta.cz, dotyk.cz, flowee.cz, marianne.cz, nature.com, advantagementalhealthcenter.com, timesofindia.indiatimes.com, Healthline: Medical information and health advice you can trust., Good Sleep for Good Health | NIH News in Health